Hrabat či nechat ležet? O využití spadaného listí se zahrádkáři přou, ale zahradníci v tom mají jasno
Kde spadané listí prospívá a kde škodí: Pravidla, která by měl znát každý zahrádkář
Spadané listí je přirozenou součástí podzimu a pro přírodu má svůj nezastupitelný význam. V zahradách však vyvolává rozporuplné pocity. Pro někoho je to zbytečný nepořádek, pro jiného zdroj živin i úkryt pro užitečný hmyz. Důležité je vědět, kde podzimní spadané listí ponechat a odkud byste ho měli raději odstranit.
Tady listí nechte! Pomůže půdě i užitečným živočichům
Pod stromy, keři a v záhonech s trvalkami může listí zůstat ležet. Vytváří přirozenou izolační vrstvu, která chrání půdu před promrzáním a pomáhá udržet vláhu. Během zimy a zejména na jaře se navíc bude postupně rozkládat a obohatí tak půdu o cenný humus. Zahradníci oceňují zejména listí z ovocných stromů, lípy nebo javoru, které se rozkládá velmi rychle.
- Neocenitelné je listí i pro divoká zvířata, která na zahradě přezimují. To platí zejména pro ježky, žáby či užitečný hmyz, kteří v něm nacházejí úkryt před mrazivou zimou.
- Pokud máte na zahradě kout, kde listí nikomu nepřekáží, nechte ho tam. Jen je třeba hromadu zatížit větvemi, aby vítr listí nerozfoukal.
Kde listí škodí: Pozor na trávník, okapy i ořešákové listí
Naopak na trávníku nebo v záhonech s cibulovinami je listí na škodu. Tvoří neprodyšnou vrstvu, která brání přístupu světla i vzduchu. Tráva pod ním začne žloutnout, hnít a může být dokonce napadena plísní. Zvláštní pozornost věnujte listí z ořešáku. Obsahuje juglon, přírodní toxin, který brzdí růst jiných rostlin. Už dávno však neplatí, že listí ořešáků nepatří do kompostu. Stačí listí podrtit, například sekačkou, a ve slabších vrstvách do kompostu přihodit. Listí, bez ohledu na to, z jakého stromu spadlo, by se mělo na kompostu vždy prokládat jiným organickým materiálem, například podrcenými větvemi, slámou nebo trávou.
- Listí odstraňte z dlažby a cestiček, za mokra byste na něm mohli snadno uklouznout.
- Listí odstraňte od stěn domu, aby se v těchto místech nezadržovala vlhkost.
- Nezapomeňte odstranit listí také z okapů.
Zlatý tip zahradníků: Proměňte listí v výživnou listovku
Listovka je jemný, kyprý a výživný materiál, který vzniká rozkladem listí. Zahradníci ji považují za skvělou příměs do půdy, pro výsevy i pro zlepšení struktury záhonů. Nejlepší listí je z javorů, lip, bříz nebo ovocných stromů, ale v menším množství můžete využít i tolik obávané listí z ořešáku. Důležité je, aby bylo listí zdravé a nenapadené škůdci.
- Listí lehce podrťte. Můžete ho přejet sekačkou, rozklad bude rychlejší.
- Vytvořte hromadu nebo použijte koš z pletiva, umístěný na polostinném místě.
- Zvlhčujte a občas promíchejte. Listí má být vlhké, ale ne mokré.
- Nechte přírodu pracovat. Po 12–18 měsících získáte hotovou, drobtovitou listovku.
- Pokud chcete proces urychlit, přimíchejte trochu kompostu nebo zahradní půdy.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
