Byla by škoda, kdybychom na zahradě nenašli místo pro trvalky, které jsou nejatraktivnější koncem léta a začátkem podzimu a ve stínu nám udělají velkou službu, často i přes zimu. Jelikož jsou to potomci lesních rostlin, jsou velmi nenáročné a netrpí ani chorobami či škůdci. A které druhy doslova žadoní o vaši pozornost?
Žluté slunce babího léta: popelivky miluje hmyz a rozzáří stinné části zahrady
Popelivka (Ligularia sp.) je pozdně letní stínomilná trvalka se zářivě žlutými květy, která rozzáří stinné části zahrady. Velmi výrazným druhem je popelivka zoubkovaná (Ligularia dentata), která dorůstá až do 150 cm a zaujme nejen svými srdcovitými listy s prosvítajícím fialovým nádechem. Nepřehlédnete totiž ani oranžovožluté trsy květních úborů, které září po celé zahradě. Druh popelivka Przewalského (Ligularia przewalski) snáší sušší místa, má žlutooranžové květy ve vzpřímené latě.
Oměj: Známá trvalka stinných venkovských zahrad může být i nebezpečná
Oměj Carmichaelův (Aconitum carmichaelii) je známá trvalka, která se hodně pěstovala ve venkovských zahradách. Zaujme především svými zvláštními květy, které jsou uspořádané do hroznu na pevné lodyze vysoké asi 100 cm. Kvete i během podzimu modrými, modrofialovými nebo bílými květy. V závěru sezóny je pozdní kvetení této rostliny vítaným zpestřením každé zahrady. Ale pozor, všechny části rostliny jsou jedovaté.
Ploštičník intenzivně voní po lesních jahodách a dorůstá do výšky člověka
Ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa) je velmi výrazná trvalka, která může dorůst až do výšky 200 cm. Jeho květy dříve ucítíme, než uvidíme, voní totiž velmi intenzivně po lesních jahodách. Dlouhé, smetanově bílé štětky květů se vznášejí vysoko nad listovou růžicí.
Tajemná mitrovnička se často plete s dlužichou
Velmi atraktivním květenstvím zaujme trvalka známá jako mitrovnička (Tiarella sp.), je velmi podobná dlužichám (Heuchera sp.), se kterými se také často a velmi snadno plete. Na rozdíl od nich však mnohem lépe prosperuje ve stínu i v polostínu a využívá se jako půdopokryvná rostlina, která dělá okrasu na záhoně i v zimě, je totiž stálezelená.
Při výsadbě trvalek dodržujte základní pravidlo a to podle barvy listů
Možná si lámete hlavu nad tím, kam kterou trvalku umístit, aby se jí dařilo co možná nejlépe. Zde platí jedno pravidlo: trvalky s bílými nebo žlutými listy jsou vhodné do polostínu, aby se zabránilo úpalu. Naopak trvalky s červenými listy potřebují stanoviště s dostatkem světla, aby jejich zbarvení co nejvíce vyniklo.
Nezapomeňte mulčovat: ocení to nejen stínomilné rostliny
Mulčování pomáhá udržet vlhkost v půdě a zabraňuje růstu plevele. Pro mulčování kolem stínomilných rostlin použijte organický materiál jako je kůra nebo listí.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
