Nejkrásnější odrůdy krátkověkého dračíku: na záhonu vydrží jen krátce, po odkvětu si je proto namnožte

Většina dračíků (Penstemon) pochází ze Severní Ameriky, kde rostou jako vytrvalé rostliny, příp. polokeře, opadavé i neopadavé. Jejich krása spočívá v zelených kopinatých listech a trubkovitých květech bílé, růžové, fialové, purpurové nebo modré barvy. Srostlá koruna květů může být různě dlouhá a na konci se dělí v pět plátků. Ústí koruny (jícen ve tvaru trychtýře) je často zdobený jemnými barevně kontrastními žilkami nebo tečkami. Různá délka květů předurčuje i různé opylovače, kteří jsou schopní se do květů dostat. 

Co všechno dračíky zvládnou (nebo nezvládnou)

Jelikož dračíky pocházejí z odlišných oblastí s odlišnými podmínkami, těžko se jejich nároky na pěstování zobecňují. Nízké druhy (do 30 cm) se nejčastěji pěstují jako skalničky, zvládají tudíž chudé půdy, suťoviště, slunce a sucho, vyšší dračíky, zejména velkokvěté kultivary (do 100 cm), se uplatní v trvalkových záhonech na teplém a chráněném místě. I tam uvítají slunce a dobře propustnou půdu, která by však měla mít dostatek živin a humusu (běžná zahradní půda). Vyhovují jim také štěrkové záhony, extrémní sucha jim však nesvědčí. Problémem jsou i déletrvající holomrazy

Velkokvěté dračíky si před zimou raději namnožte

Na podzim je nutné dračíky dobře zazimovat. Zastřihněte je proto na výšku 10 cm a přikryjte chvojím. Rostlinám často nevadí ani tak mráz jako spíš nadměrná zimní vlhkost (způsobuje uhnívání). 

Jelikož však některé odrůdy nejsou v našich podmínkách spolehlivě mrazuvzdorné, vyplatí se přes zimu uchovávat jejich zakořeněné řízky (např. v nevytápěném skleníku s teplotou 5 až 10 °C). Odběr polovyzrálých řízků se proto provádí hned po odkvětu. Zimovat můžete i samotné rostliny, z nichž pak řízky odeberete na jaře. Předpěstované mladé rostliny (možný je i výsev semen v předjaří) v květnu vysaďte na záhon a zaštípnutím podpořte jejich větvení.  

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady