Stromy a keře jsou rostliny dlouhověké a pokud je správně vysadíme, budou nám dělat radost řadu let. To ale platí pouze v případě, že při výsadbě, která je stěžejní pro jejich zdárný budoucí vývoj, neuděláme žádnou závažnou chybu. Mezi takové běžné chyby patří například to, že pro strom vyberete nevhodné místo, vyhloubíte příliš malou jámu a chybně jej hnojíte či zaléváte. To vše lze docela dobře napravit. Pak jsou ale závažnější chyby, které si často neuvědomíte hned a které se začnou projevovat až pár týdnů či let od výsadby.
1. O vysazený strom pečujte, ale nepřehánějte to:květináčový efekt strom zahubí
Jakmile vysadíte strom, jeho bal obsypete kyprou, propustnou půdou či substrátem, což se kořenům stromu líbí. Květináčový efekt pak vzniká ve chvíli, kdy kořeny nově vysazeného stromu dorostou až k nezkypřené půdě, tzn. ke stěně výsadbové jámy a začnou se podél ní stáčet do kruhu. Nechce se jim totiž prorůstat do té „horší“ půdy, která je kolem nich. Abyste se tomuto jevu vyhnuli, pomáhá jednak správný tvar jámy, ten by měl být nepravidelný – hranatý. Dalším preventivním opatřením je smíchat okolní půdu s kompostem v poměru 1:1 tak, aby přechod mezi „lepší“ a „horší“ půdou v jámě byl co nejvíce plynulý. Díky tomu pak budou mít kořeny motivaci pronikat i do okolních vrstev a strom tak lépe zakoření.
2. Vzduchová kapsa bývá častým nešvarem: strom vysazujte nejlépe ve dvojici
Jakmile vysazujete nový stromek, je vždy výhodnější, pokud ho můžete vysazovat ve dvou. Jeden stromek drží ve výsadbové jámě, druhý pomalu přisypává zeminu. Je velmi důležité, aby zemina ke kořenům dobře přilnula a v jámě nezůstala žádná prázdná místa. Kořeny proto zasypáváme jemnou zeminou, bez hrudek. Ten, kdo drží stromek, s ním občas několikrát v jámě zatřese, aby se zemina dostala všude a po výsadbě stromek dobře přišlápneme. Vznikne-li v okolí kořenů vzduchová kapsa, tenké kořínky se nedostanou k živinám, ani k vodě a zasychají. Postupně pak odumře celý strom.
3. V zimě je nezbytná ochrana proti okusu: zvěř to nedělá z hladu
Obzvláště máte-li zahradu s ovocnými stromy poblíž pole či lesa a nemáte svůj pozemek řádně oplocený, je velká pravděpodobnost, že v zimě se k vám dostane nějaká zvěř, nejčastěji v podobě srn či zajíců a začnou okusovat kůru ze stromů. Není to o tom, že by měly hlad, ale lýko a mladá kůra ze stromu je pro ně velkou pochoutkou. Jako vhodná ochrana proti mlsným zoubkům slouží jednak králičí pletivo, které musíte omotat kolem kmínku alespoň dvakrát, a to až do výše 1,5 metru. Běžně zakoupíte také samosvorné ochrany stromů, které jen natáhnete kolem kmínku a drží sami. Navíc stojí jen pár korun a investice do nich se určitě vyplatí.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
