plíseň

Okurky a rajčata patří mezi nejčastěji pěstovanou plodovou zeleninu a tak se není co divit, že si ji každý zahrádkář hýčká, co může. Plísně jsou asi největším postrachem a většinou se s nimi tak trochu pereme už od půlky června. Letošní počasí jim nahrává a jestli jste zatím bez nich, rozhodně stojí za to prevenci nepodceňovat.

Plísně rajčat a okurek bývají postrachem zahrádkářů. Přijdou plíživě, ze začátku vypadají velmi nenápadně, ale když je nezachytíte včas, o veškerou úrodu přijdete. Pokud zaléváte rostliny jen ke kořenům, jak se doporučuje, rozhodně nejste mimo nebezpečí.

Počasí je v posledních letech jak na houpačce. Buď je vody moc nebo málo. Ani jeden extrém není dobrý, na rozdíl od deště si ale se suchem dokážeme docela poradit. I naše babičky říkávaly, že je v létě lepší přísušek než přemíra deště. Jenže jak se o zahradu v suchém létě starat, abyste do záhonů nenalili s tisíci litry vody i tisíce korun?

Rajčata patří mezi oblíbenou plodovou zeleninu, která zdánlivě nemá vysoké nároky na znalosti a zkušenosti pěstitele. Rajčata přece vypěstuje každý! To sice ano, ale abychom sklidili co největší úrodu, je potřeba i přizpůsobivým rajčatům dopřát co nejlepší podmínky k růstu, protože jestli něco rajčata skutečně ohrožuje, pak jsou to jarní nízké teploty a letní plísně.

Pokud se vaše jahodníky zázrakem vyhnou poškození od ranních mrazíků, číhá na ně další pohroma, v podobě jarních dešťů. Jakmile dojde vinou prudkého deště ke znečištění mladých plodů, jen těžko se později ubrání plísni a pokud ano, bude s nimi v kuchyni daleko víc práce, než se do sladkých jahůdek budete moct s chutí pustit.

Byť se o smyslu zaštipování rajčat a vyštipování květů paprik vedou sáhodlouhé diskuse, neoddiskutovatelným faktem je, že v našich podmínkách všechny plody nedozrají. A když jim “zatípneme tipec”, dosavadní plody spíš dozrají a hlavně i narostou.

Nejčastější houbovou chorobou, nejen na zelenině, jsou různé druhy pravých plísní. Samozřejmě, v případě nouze můžeme sáhnout po chemických přípravcích, ale my vám poradíme, jak pomocí dvou koření, které máte určitě doma v šuplíku, vyrobíte výluh, který vás této nepříjemné choroby zbaví.

Kdybychom vám položili otázku, jakou zeleninu považujete u Čechů za nejoblíbenější, nejspíš byste se trefili na první pokus do černého. Ano, jsou to rajčata a každý z nás jich za rok sní přes 12 kg.

Údajně vysokým obsahem železa ve špenátu se nechal oklamat nejen Pepek námořník. Chybně prezentované vědecké výsledky napomohly tomu, že byl špenát po desetiletí považován za bezedný zdroj železa. Přesto by neměl v kuchyňské zahradě chybět.

Téměř všichni, kdo mají na okně pár květináčů s pokojovkami, řeší každou zimu stejný problém - bílý povlak na substrátu. Je potřeba se jím trápit nebo ho můžete pustit z hlavy? Ve hře jsou obě možnosti.