Píďalka podzimní: housenka, která může způsobit i holožír. Ochraňte před ní stromy včas

Ačkoli se píďalka jmenuje podle pohybu housenky – k předním panožkám přisunuje zadní, přičemž se její tělo vyhrbí, a postupuje tak vlastně po „pídích“ – jde o nenápadného motýla

Motýli píďalky křídla mají, ale někdy i nemají

Motýl píďalky může mít hnědou, šedou nebo černou barvu a od můry ho rozeznáte podle šířky křídel. Motýl píďalky má oba páry široké, takže když sedí na kůře stromu a má k ní přitisknutá křídla, je vidět i část zadních křídel. Můry naopak ukládají zadní křídla pod přední, takže vidět nejsou. 

Motýl píďalky podzimní
Info ikona

Motýl píďalky podzimní je velice lehký a může ho snadno unášet vítr.

Samičky některých druhů píďalek (těch, jejichž dospělci se vyskytují v chladné části roku) mají ale místo křídel spíš pahýly. Jsou nelétavé a do korun stromů, kde kladou vajíčka, vylézají po kmenech. Samečci sedí během dne na kmenech stromů, kde nejsou díky svému zabarvení vidět, a po setmění létají v korunách a vyhledává samičky pomocí feromonu. Jedna samička může naklást až 300 vajíček. 

Největší škody způsobuje píďalka podzimní

Na zahradě a v sadu škodí žírem například housenky píďalky třešňové nebo jabloňové, největší škody ale způsobuje píďalka podzimní (Operophtera brumata). Ta je u nás na podzim a na začátku zimy také nejpočetnější píďalkou a při přemnožení mohou její housenky na jaře způsobit i holožíry

Housenky píďalky se živí pupeny, květy i listy

Píďalka podzimní přezimuje ve stadiu vajíček. Na jaře (v dubnu až květnu, v době rašení) se z nich líhnou housenky, které vnikají do listových a květních pupenů. Později se živí i listy, květy a mladými plody ovocných stromů, škodí ale i na listech okrasných dřevin. Listy také spřádají do smotků, v nichž se zdržují. 

Během června se housenky píďalek spouštějí po vláknu na zem, kde se asi 10 cm pod povrchem půdy kuklí. Motýli se líhnou v pozdním podzimu – čím teplejší počasí, tím později se líhnou. Aktivní jsou po prvních mrazech, kdy už jsou stěhovaví hmyzožraví ptáci v teplých krajích. 

Stromy před píďalkou ochráníte lepovými pásy

Od konce září se proto kolem kmenů ovocných stromů omotávají lepové pásy, které musejí k podkladu těsně přiléhat, aby je samičky píďalky nepodlezly. Na 15cm pruh impregnovaného papíru stačí nanést vrstvu lepu v šířce 10 cm a pás upevnit na kmen v metrové výšce od země. 

Součástí prevence před píďalkami je i vyvěšování ptačích budek pro sýkory a rehky. Použít je možné i postřik proti přezimujícím škůdcům. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady