Tato choroba nám zničila celou úrodu. Viníka jsme nakonec objevili u souseda na zahradě
Rez hrušňová: Tichý zabiják úrody hrušní
Poprvé jsem si rzi hrušňové všimla jednoho červnového rána, kdy se slunce opíralo do korun mých hrušní a listy měly barvu, která k létu rozhodně nepatří. Místo svěží zeleně se na nich objevily oranžové skvrny, skoro jako by je někdo postříkal barvou. Hrušeň přitom kvetla krásně, a ještě na jaře přitom vypadala naprosto zdravě. Viníka jsem dlouho hledala u sebe na zahradě. Až mi zahradník poradil, že odpověď možná stojí až za plotem, u sousedova jalovce, který jsem do té doby považovala jen za nenápadnou okrasu.
Rez hrušňová, houba, která potřebuje dva hostitele: Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) je houbová choroba se zajímavým, ale pro pěstitele nepříjemným životním cyklem. Aby se mohla úspěšně šířit, potřebuje hned dva různé hostitele: hrušeň (Pyrus communis) a vybrané druhy jalovců (Juniperus).
Příznaky, podle kterých poznáte rez hrušňovou
První příznaky se objevují zpravidla na jaře a začátkem léta. Na listech hrušní vznikají nápadné oranžové až rezavě červené skvrny, které se postupně zvětšují. Na spodní straně listů se později vytvářejí drobné bradavičnaté výrůstky, z nichž se uvolňují další spory, které na podzim infikují jalovce. Rez hrušňová sice hrušeň většinou přímo nezahubí, ale dlouhodobě výrazně snižuje její vitalitu i kvalitu úrody.
- Silně napadené stromy mohou předčasně shazovat listy, tvořit menší přírůstky a vytvářet deformované nebo menší plody.
- Napadené hrušně jsou také mnohem náchylnější k napadení dalšími chorobami.
- V zimě pak dochází u napadených hrušní častěji k namrzání větví, protože rez hrušňová způsobuje i špatné vyzrávání pletiv.
Rez hrušňová na jalovcích: Skrytý zdroj infekce
Na jalovcích se choroba projevuje odlišně a často zůstává dlouho bez povšimnutí. Typickým znakem jsou zduřeniny a hálky na větvích. Na jaře, za vlhkého počasí, z nich vyrůstají nápadné oranžové rosolovité útvary, které vypadají skoro až exoticky. Právě z těchto útvarů se uvolňují spory, jež následně infikují hrušně v širokém okolí, klidně i několik stovek metrů daleko.
Hrušně a jalovce vedle sebe: Jak snížit riziko rzi hrušňové
Situace, kdy máte na zahradě hrušně a v okolí rostou jalovce, je v praxi velmi častá. Dobrá zpráva je, že ani v tomto případě není rez hrušňová automaticky neřešitelný problém.
1. Zjistěte, o jaký druh jalovce jde
Rez hrušňová napadá především určité druhy jalovců, které fungují jako její mezihostitelé. Tyto druhy jsou k infekci velmi náchylné a při jejich pěstování v blízkosti hrušní výrazně roste riziko každoročního návratu choroby. Nejproblematičtější jsou:
- jalovec chvojka (Juniperus sabina)
- jalovec čínský (Juniperus chinensis)
- jalovec prostřední (Juniperus × media)
2. Mluvte se sousedem dřív, než zasáhne choroba
Obyčejná domluva často funguje lépe než radikální řešení. Pokud je jalovec napadený, lze se domluvit alespoň na pravidelném odstraňování napadených větví, případně na nahrazení rizikového druhu odolnějším. Existuje celá skupina jalovců, které jsou vůči rzi hrušňové poměrně odolné a běžně se na nich nevyskytuje. Právě tyto druhy lze na zahradě pěstovat bez větších obav, i pokud máte v blízkosti hrušně:
- jalovec obecný (Juniperus communis)
- jalovec pobřežní (Juniperus conferta)
- jalovec polehlý (Juniperus horizontalis)
- jalovec položený (Juniperus procumbens)
- jalovec šupinatý (Juniperus squamata)
Kdy zasáhnout proti rzi hrušňové
Na jaře dochází k primární infekci hrušní. Nejrizikovější je vlhké, deštivé počasí, kdy se z jalovců uvolňují spory. Kdy přesně zasahovat? Od fáze rašení listů až do plně vyvinutých mladých listů, obvykle konec března až duben, podle počasí. Nejúčinnější ochranou je preventivní postřik fungicidem, aplikovaný dříve, než se objeví první skvrny. Používají se systémové fungicidy, případně kombinované přípravky s delším účinkem. Postřik se obvykle provádí 2×, poprvé při rašení listů a podruhé po 10–14 dnech, hlavně pokud přetrvává vlhké počasí.
Preventivní ochrana hrušní bez postřiku
Vzdušná koruna: Rez hrušňová miluje vlhké mikroklima. Pomáhá proto pravidelný řez hrušní, prosvětlení koruny, a tím i rychlé osychání listů po dešti. To samo o sobě chorobu nezastaví, ale výrazně sníží výskyt infekce.
Pozor na dusík: Hrušně, přehnojené dusíkem, vytvářejí měkké, šťavnaté pletivo větví, které je k infekci náchylnější. Na jaře proto hnojte jen střídmě a upřednostňujte vyvážená nebo organická hnojiva.
Pravidelná kontrola listů: Od rašení listů kontrolujte horní stranu listů, jestli se na ní neobjevují oranžové skvrny a později i spodní stranu, kde se mohou vyskytnout bradavičnaté výrůstky. Jakmile se příznaky objeví, prevence končí a je stejně nutný postřik, ale ten už nikdy není tak účinný jako ochrana včasná.
Odolná odrůda: Hrušeň obecná (Pyrus communis) je na napadení rzí hrušňovou velmi náchylná, ale pokud zvolíte odolnější odrůdu, například 'Boscova lahvice' nebo 'Dicolor', můžete tím výskyt rzi významně omezit.
V galerii najdete některé druhy jalovců. Poznejte ty rizikové, i relativně bezpečné druhy.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
