České písně známe často zpaměti, ale dokážeme si vybavit i květiny, které se v jejich textech objevují? Květinový kvíz prověří vaši hudební paměť a ukáže, které známé verše vás dokážou zaskočit.
Chcete mít barevnou zahradu i v době, kdy většina rostlin odpočívá? Mezi okrasné keře s neobvyklým vzhledem patří i loropetalum čínské, které zaujme purpurovými listy. V září mu ale musíte vybrat správné místo a myslet také na jeho první zimu.
Ochrana proti škůdcům na pokojovkách nemusí podle Pavly začínat nákupem speciálního přípravku. Když se kolem jejích květináčů objeví malé mušky, sáhne po radě, kterou zná od babičky. Potřebuje k ní jen dvě věci, které má doma.
V září začíná období, kdy se rozhoduje o podobě jarní zahrady. Výsadba jarních cibulovin ale není jen otázkou volby oblíbených květin. Některé druhy potřebují do země dřív, jiné mohou ještě počkat a rozdíl je také v hloubce sázení.
Vítr na zahradě bývá často vnímán jako problém. Existují přitom rostliny, které se s jeho nárazy snadno vypořádají, a ještě zahradu zatraktivní. Osázené záhony pak díky vlajícím rostlinám vypadají jako rozvlněné moře, které mohou doplňovat zvuky vyluzované dalšími rostlinami.
Na pupalkách je zajímavé, že své květy otevírají, až když se den chýlí ke konci. Tehdy také provoní své okolí, což přiláká jak opozdilé čmeláky, tak hlavně můry a jiný noční hmyz.
Zasolenou půdu na zahradě určitě nechcete, protože v ní většina rostlin neroste. Můžete si ji ale nevědomky snadno vytvořit. Zbavit se jí je ovšem mnohem těžší, proto zasolení půdy raději předcházejte.
Zatímco klasické záhonové a velkokvěté růže jsou roubované, většinu botanických, pnoucích a pokryvných růží lze jednoduše namnožit pomocí polovyzrálých řízků. Červen je k tomu nejpříhodnější období.
Občas některá rostlina překvapí. Třeba ječmen hřivnatý. Ve spojení s vyššími letničkami vypadá atraktivně a jako každá okrasná travina dokáže celý porost ve větru krásně rozvlnit.
Pěstování rajčat na volných záhonech komplikovala vždy plíseň bramborová, a proto se pěstování oblíbené zeleniny soustředilo především do skleníků. Jenže se ukázalo, že hlavně kvůli vyšší vlhkosti vzduchu nevede pěstování „pod sklem“ vždycky k tak dobrým výsledkům, jak by mělo.
Konvalinka je koncem jara kvetoucí trvalka známá ze světlých listnatých lesů, křovinatých luk i částečně stíněných zahrad. Pozor však na záměnu jejích listů s listy česneku medvědího – je značně jedovatá.
Čím to je, že všechny rostliny nevykvetou najednou – třeba na jaře, když se oteplí a roztaje sníh? Může za to slunce... a příroda to (jako obvykle) zařídila moudře.
