Jak vybudovat zahradu pro seniory: dodržte pár zásad a babička s dědou vás budou milovat

Zahrada pro seniory
Info ikona

Zahrada pro seniory vyžaduje určité zásady tak, aby se pro ně stala příjemným místem, vždy je dobré zvážit, zda zahrada v současném stavu vyhovuje požadavkům seniora

U většiny seniorů dnes již neplatí, že pouze sedí na lavičce v parku a krmí holuby. Pokud totiž byli zvyklí pracovat celý život na zahradě, budou ve své zálibě chtít pokračovat i v důchodu a v pokročilejším věku. Právě v důchodu si konečně mohou užívat svůj koníček, nic je nehoní, nic nemusí a mohou se pouze těšit ze své úrody. Zahrada je pro takové seniory ideálním místem k odpočinku i k relaxaci. Nesmí pro ně ale být přítěží.

Zásada č. 1  - práce na zahradě nesmí být stresující

Práce na zahradě, především u lidí vyššího věku, má být pouze milou povinností. Tomu, kdo se o ni stará, by měla poskytovat pouze zdravou fyzickou námahu, ale ne dřinu. Práce na zahradě musí být zdrojem potěšení a radosti, nikoliv se stresovat z toho, že něco nestihneme. Proto je vždy důležité zvážit, zda není možné někde něco ubrat, ne vždy je potřeba tak velká travnatá plocha, tolik užitkových záhonů, případně zda senioři opravdu využijí zahradní prvky, které vyžadují neustálou péči.

Zásada č. 2 – zredukujte travnaté plochy

V případě, že o zahradu budou pečovat pouze senioři, vždy zvažte, zda je opravdu nutné mít tak rozlehlou travnatou plochu. Někdy stačí pár metrů čtverečních a zbytek třeba proměnit v květnatou louku či okrasný záhon s nenáročnými rostlinami. Sečení trávy je pro seniory většinou příjemná práce, musí ale mít dobré vybavení a dle velikosti pozemku zvolíme, zda jim pořídíme sekačku benzínovou s pojezdem nebo travní traktůrek, což je hlavně v případě větších ploch nebo elektrickou máme-li malé plochy. Pro hůře přístupné plochy se doporučuje křovinořez nebo vyžínač.

Zásada č. 3 – minimalizujte pletí, okopávání a rytí

Nikdo z nás likvidaci plevelů nemiluje, a to ještě kolikrát nejsme senioři. Pletí i okopávání je fyzicky náročné, člověk se musí hrbit, klečet na kolenou, neustále se zvedat. Pokud se okopávají větší plochy, brzy se dostaví únava. Takže opět, pokud to jde, záhony zamulčujte nebo nechte prorůst půdopokryvnými rostlinami. V případě okopávání doporučujeme kvalitní ruční plečku nebo ruční kultivátor. V případě větší zahrady existují motorové okopávačky.

Nejen pro seniory bývá náročné rytí záhonů. Zde se rozhodně vyplatí zakoupit kvalitní rýč s ergonomickou nebo dokonce teleskopickou násadou, s kterým se snáze pracuje a nebolí u toho záda. U větší zahrady pak využijete jednoosý traktůrek s pluhem.

Zásada č. 4 – pro zalévání zvolte vhodnou konev

Období sucha je pro mnohé seniory, kteří se nemohou o pomoc obrátit na svoji rodinu, přímo noční můrou. Ale i při závlaze se dá práce ulehčit. Rozhodně nevyužívejte staré, plechové konve, ty jsou těžké samy o sobě, natož naplněné vodou. Seniorům tedy pořiďte plastovou konev, která je mnohem lehčí. Na zeleninové záhony rozhodně natáhneme hadici s vhodným rozprašovačem, pak už i senioři zvládnou zalévání bez větší námahy.

Zásada č. 5 - prořezávání dřevin nemusí být tragédie

Především pro seniory je naprosto nevhodné, aby stromy, hlavně vysokokmeny, prořezávali ručně ze žebříku pomocí zahradnických nůžek a kapesní pilky. To si mohou dovolit pouze u nižších tvarů, kdy vše provedou ze země. U vyšších stromů jim pořiďte teleskopickou pilu, kdy teleskopická tyč se dá bez problémů vytáhnout až do výšky pět metrů a větve tak zakrátí přímo ze země. Pilku musí mít také kvalitní, nejlépe s dvojitou řadou zubů a krajovými dorazy proti sklouznutí z větve, tím si práci usnadní.

Zásada č. 6 – investice do nového vybavení může být náročná

Jestliže si mají senioři ulehčit při práci na zahradě, budou muset některé nářadí či nástroje dokoupit. A ne vždy je to, v případě nižších důchodů, možné. Z toho důvodu je potom vhodné, aby se rodinní příslušníci domluvili a na vybavení pro babičku či dědu se složili a ulehčili tak jejich rozpočtu. Vždyť bezpečí našich blízkých by mělo být naší prioritou.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.