Ferdinand Leffler: jsem líný zahradník, ale jedlé zahrady mě dostaly. Proč se vyplatí pěstování vlastní zeleniny, ovoce a bylinek?

Co dělají zahradní architekti v zimě, když zahrady spí?

Navrhují lidem zahrady úplně stejně jako po celý rok. Tahle profese nikdy nespí. A nezdá se to, ale jaro se brzy ozve a zase tu bude začátek sezony, kdy se ty krásné návrhy mohou začít měnit ve skutečnost. Teď je ideální čas shánět materiálplánovat, abyste měli jasno a nesnažili se všechno vymyslet během jednoho víkendu, kdy zrovna vyjde sluníčko. 

Ferdinand Leffler u koupacího biotopu
Info ikona

Kuchyňská zahrada je podle Lefflera nejen zásobárna zeleniny a bylinek, ale i zajímavě vypadající součást zahradního celku. 

Co plánujete pro svou zahradu vy?

Já si do zahrady budu dělat několik vyvýšených záhonů, protože po přípravě nového kurzu Jedlá zahrada ujíždím právě na jedlých rostlinách. Už loni jsem měl pár květináčů s čili papričkami, které jsem mimochodem dostal od jedné naší klientky, která propašovala semínka z Peru. Dozrávání papriček byl pro mě každodenní zážitek, který mě do zahrady dokázal vytáhnout úplně stejně jako ohniště nebo sauna. Dlouho jsem si myslel, že mi bude několik desítek let trvat, než se k produkčním zahradám dopracuju, protože jsem je na škole vnímal jako hobby pro babičky a dědečky, ale jedlé zahrady mě dostaly.  

Sám o sobě říkáte, že jste líný zahradník. Nejde pletí a hnojení zeleniny proti vaší filozofii příliš se v zahradě nenadřít?

Jak se to vezme. Zahrada nám slouží, dokud nás baví. Pokud máme pocit, že sloužíme my jí, tak jsme někde něco přehnali. Jakmile se budu nutit do zeleninových záhonků, protože jsou právě populární, a nebudu z pěstování cítit radost, něco je špatně. V takovém případě já sloužím své zahradě. Někdo zase může mít ze zahrady skoro pole a na něm pěstovat deset druhů rajčat a pět druhů lilků. Ale baví ho to, a pak je všechno v pořádku. Stejně bych ale doporučil všem, kdo jsou teď uzavření vůči jedlé zahradě, což se může stát, aby dali pěstování šanci, třeba jen několika květináči, nechali tu zkušenost v sobě rezonovat a možná v sobě zbořili předsudky, že produkční zahrádka patří na venkov a do babičkovských zahrad.        

Vyvýšené záhony
Info ikona

Vyvýšené záhony: praktické řešení, které dá zeleninové zahradě uspořádanou podobu. 

Může tedy produkční zahrada fungovat i v moderní zahradě?

Samozřejmě. Je potřeba si uvědomit, že jedlé rostliny nemusí růst jen na záhonech nebo ve skleníku. Živý plot můžete stejně dobře vysadit z okrasných keřů, jako z těch jedlých. V našich zahradách rádi používáme trvalkové výsadby. Díky povídání s odbornicí na bylinky jsem se nestačil divit, kolik jedlých a léčivých rostlin už na našich zahradách máme, nepovšimnutých v záplavě okrasných trvalek. Bylinek, zeleniny a ovoce můžete mít v zahradě opravdu hodně, aniž by to bylo na první pohled vidět.      

Jste nejen průvodcem, ale i prvním studentem kurzu Jedlá zahrada. Jak se vaše pěstitelské dovednosti díky kurzu změnily?

Dřív jsem pěstoval pár jahodrajčat, ale moc jsem jim nedal. Netroufnul jsem si v průběhu sezony nahrazovat jednu plodinu za druhou. Když jsem měl bylinky, tak jsem je sklidil při prvních pár jídlech a zůstalo mi strniště, které se už nedalo používat. Až v kurzu jsem se dozvěděl, jak je mám sklízet, abych mohl sklízet celý rok. Užíval jsem si svou roli neználka a to, že se můžu skutečných odborníků na pěstování vyptávat.  

Někomu se moje dotazy můžou zdát banální, ale já se ptal a díky tomu se všichni dozvědí všechno, protože jsem toho na začátku opravdu moc nevěděl. A z přípravy kurzu jsem těžil jako zahrádkář i jako zahradní architekt.   

Jak tahle zkušenost ovlivnila vaši práci?

Při navrhování zahrad budu určitě prosazovat daleko víc jedlých rostlin, skleníkůzáhonů. Už dlouho tvrdím, že jedlá zahrada nemusí být třináctá komnata za bukem. Naopak, když to jde, mějte ji na očích a užívejte si ji. Kurz mě naprosto nadchnul pro zeleninuovocné dřeviny. Už jsem si dokonce vysadil dvě jabloně, na které se těším. A po setkání s odborníkem vím, že pro své klienty udělám to, co on pro mě – pošlu je, ať nejdřív odrůdy ochutnají a najdou si tu svou, než začnou vysazovat strom. Každý podle mě máme svá jablka. Každému chutná něco jiného. A o tom to právě je, o radosti z objevování a zkoušení, kterou nám pěstování vlastní zeleniny, bylinek a ovoce přináší. 

Zdroj: rozhovor je převzatý z tištěné verze časopisu