65 Kč
74 Kč
Kutil radí: Zelená střecha není jen módní trend. Ještě nedávno jen asfalt a vedro, dnes tu kvetou rostliny a bzučí včely
Jak se z rozpálené střechy stane místo, které připomíná malou přírodní louku?
Co se dočtete ve článku
- Jaké výhody zelená střecha přináší domu i okolí
- Kdy je střecha vhodná pro zazelenění
- Jaké vrstvy musí správně fungující systém obsahovat
- Kolik stojí realizace a na co si dát pozor
Tip redakce
Pokud se zelenou střechou začínáte, zvažte extenzivní variantu s rozchodníky. Je lehčí, méně náročná na údržbu a odpustí více chyb než intenzivní střešní zahrada.
Zelená střecha promění rozpálený povrch v živý prostor
Zelená střecha není jen módní architektonický prvek. Vrstva rostlin a speciálního substrátu pomáhá v létě ochlazovat budovu, v zimě naopak zlepšuje tepelnou izolaci. Dokáže také zadržet část dešťové vody, takže při přívalových srážkách neodtéká vše najednou do kanalizace. Navíc i malá plocha osázená rozchodníky nebo bylinkami poskytne útočiště včelám, čmelákům a dalším opylovačům, kterým ve městech často chybí vhodné prostředí.
Na co se zaměřit, než se pustíte do realizace?
Ne každá střecha je pro zazelenění vhodná. Pro svépomocnou realizaci se nejlépe hodí ploché nebo jen mírně šikmé střechy se sklonem do přibližně 15 °. Ještě před nákupem materiálu si nechte zkontrolovat stav hydroizolace a ujistěte se, že konstrukce unese dodatečnou zátěž. Ta se výrazně zvyšuje po dešti, kdy se v souvrství drží voda. Pokud si nejste nosností jistí, zvažte konzultaci se statikem.
Zelená střecha může mít dvě podoby. Která je pro vás vhodná?
Nejčastější volbou bývá extenzivní zelená střecha s rozchodníky (Sedum), tedy nenáročnými sukulenty. Takové řešení je relativně lehké, levnější a vyžaduje minimum péče. Druhou možností je intenzivní zelená střecha, která se podobá skutečné zahradě. Umožňuje pěstování trvalek, okrasných trav i menších keřů, ale vyžaduje výrazně silnější konstrukci, pravidelnou zálivku a více údržby.
Bez těchto vrstev nebude správně fungovat
Správně fungující zelená střecha se skládá z několika vrstev, které mají přesně daný úkol. Základem je kořenová ochrana chránící hydroizolaci před prorůstáním kořenů. Následuje drenážní vrstva odvádějící přebytečnou vodu a filtrační vrstva, která brání zanášení drenáže jemnými částicemi. Na ni se ukládá speciální lehký střešní substrát a nakonec samotná vegetace. Právě správné pořadí vrstev rozhoduje o tom, zda bude střecha fungovat dlouhé roky bez problémů.
Zelená střecha svépomocí: Jak postupovat od začátku do konce
Realizaci začněte kontrolou střechy, vpustí a odvodnění. Poté položte ochranné a separační vrstvy, drenáž a filtrační geotextilii. Na připravený podklad rozprostřete substrát, který má u extenzivních střech obvykle jen několik centimetrů na výšku. Nakonec přijde na řadu výsadba rohoží s rostlinami nebo jednotlivých rostlin a důkladná zálivka. První týdny po založení jsou pro úspěšné zakořenění nejdůležitější.
Nejčastější chyby, které mohou zelenou střechu zničit
Mnoho domácích realizací ztroskotá na podcenění nosnosti střechy nebo špatně vyřešeném odvodnění. Problémy může způsobit také použití běžné zahradní zeminy, která je příliš těžká a zadržuje nadměrné množství vody. Hotová zelená střecha přitom nevyžaduje složitou péči. Několikrát ročně stačí, když odstraníte náletové rostliny, zkontrolujete vpusti a po silných deštích nebo větrných bouřkách si ověříte, že se žádná vrstva neposunula.
Zelená střecha a náklady: S jakou investicí počítat
Cena závisí na zvoleném systému, velikosti plochy i případných stavebních úpravách. U extenzivních střech se orientační náklady pohybují od přibližně 1300 Kč za metr čtvereční, intenzivní střešní zahrady začínají zhruba na 2000 Kč za metr čtvereční. V některých městech a obcích lze navíc získat finanční podporu nebo dotaci, jejichž podmínky se liší podle konkrétní lokality.
Dobře navržená zelená střecha není jen estetickým prvkem, ale dlouhodobou investicí, která prospívá domu i okolnímu prostředí.
