Neuvěříte, co se dělo po Štědrém dni: Druhý svátek vánoční byl plný chaosu, alkoholu a svobody
Kdo byl svatý Štěpán a proč patří druhý svátek vánoční jemu
Druhý den vánoční patří svatému Štěpánovi. Svatý Štěpán je první křesťanský mučedník. Muž s pevnou vírou a evidentně také nulovou trpělivostí k nevíře Židů, díky čemuž skončil ukamenován před jeruzalémskými hradbami, a proto si připomínáme jeho odvahu 26. prosince.
Svatý Štěpán je také patronem koní, kteří v tento den dostávali požehnanou sůl, oves a dokonce byli kropeni svěcenou vodou, aby byli stále zdraví.
Tento den je však známý ještě něčím jiným. Na Štěpána totiž dostávali celoroční výplatu a výslužku služebnictvo, což zahrnovalo nejen peníze, ale i jídlo a občas i nový šatník. Navíc, právě na druhý svátek vánoční si mohli vybrat, zda zůstanou u starého pána, nebo se přesunou třeba k sousedovi, který sliboval více peněz, lepší hostinu a třeba i větší příděl másla.
Koledníci, koně a požehnání: Vánoční zvyky plné symboliky
V minulosti chodili na Štěpána koledníci od domu k domu, vybaveni bedýnkami s mini jesličkami a betlémskou hvězdou, aby zajišťovali štěstí a úrodu na příští rok. Dnes, v některých regionech, na koledu chodí děti, které místo peněz dostávají cukroví a ovoce.
Když oves létal vzduchem: Nejdivočejší štěpánské zvyky
Obecně ale druhý svátek vánoční nebyl jen o koledě, jídle a návštěvách - lidové zvyky v tento den měly často nádech absolutní šílenosti. Tak třeba: hospodáři a pastýři házeli oves po lidech i koních, aby připomněli Štěpánovo kamenování a zajistili si tak zdraví, úrodu i ochranu před nezdary. Mladíci také házeli oves i po dívkách, aby byly zdravé, krásné a plodné, což byla vlastně taková improvizovaná balící technika.
Štěpánská zábava: Jediný den, kdy si byli páni a čeledíni rovni
Divoký den byl nakonec završen štěpánskou zábavou, kde si čeledíni a děvečky mohli být konečně rovni s pány. Tančilo se pak až do rána.
Co se jedlo na Štěpána: Jídla, která slibovala hojnost a štěstí
Na Štěpána se tradičně jedla drůbež - husa, kachna, kuře a někde dokonce i krocan. A někdy taky všechno dohromady. Drůbež na stole symbolizovala hojnost a štěstí. Kromě drůbeže se také objevovala i štěpánská hovězí pečeně plněná vejcem a šunkou a někdy také i svíčková na smetaně.
Služebnictvu se také přidávala i nádivka, často s játry nebo s masem. K pečené drůbeži patřily klasické vývary a kaldouny, někdy ochucené vínem nebo kořením. Zapomenout nesmíme ani na speciální koláč ze tří spletených pramenů, jemuž se říkalo štědrovník, který měl tři náplně: ořechovou, makovou a tvarohovou. Někdy také obsahoval i rozinky nebo povidla. Náplně symbolizovaly hojnost, štěstí a rodinnou pohodu pro nadcházející rok. Mimo to se také tradičně na svatého Štěpána světilo víno, které se pilo jako symbol zdraví a ochrany před neštěstím. Kdo chtěl, mohl si dopřát i trochu domácí pálenky.
Štěpánovy pranostiky, které ovlivní celý rok
- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se špatně urodí.
- Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
- Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
- Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
- Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Tradiční zvyky a šílené momenty, o kterých musíte vědět, najdete v naší galerii.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kde se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
