Zahradní rašelina není taková pomoc, jak se zdá: Úžasný substrát vytvoříte z toho, co máte doma
Jak vzniká rašelina a proč je její tvorba tak pomalá
Zahradní rašelina vzniká docela složitým a zdlouhavým procesem tlení organického materiálu. Tím může být cokoliv, co se vyskytuje ve volné přírodě, od listí, dřeva, až po odumřelé živočichy nebo klidně lidi. K tomuto rozkladu je potřeba dostatečně vlhké a kyselé prostředí a proces rozkladu trvá, například ve srovnání s tlením kompostu, velmi dlouho. Odborníci vysledovali, že za rok vznikne zhruba 1 cm nové rašeliny, získává se výhradně těžbou a uměle se ji nevyplatí vyrábět.
Těžba rašeliny: Ztráta biotopů, uhlík v atmosféře a plastový odpad
Poměrně masivní těžba rašeliny ničí cenné biotopy a při pomalém rozkladu bez přítomnosti vzduchu dochází k tomu, že v rašeliništi se ukládá velké množství uhlíku. Jakmile se tedy začne s těžbou, uhlík nahromaděný za mnoho let se uvolní v podobě tepla, což má za následek klimatické změny nejen na našich zahradách. Životní prostředí se zatěžuje také tím, že rašelina je dodávána vždy v plastovém pytli a těchto pytlů je po světě obrovské množství. Všichni víme, jak končí plasty a jakou katastrofu v přírodě dokážou nadělat. Pokud tedy chcete zachovat životní prostředí pro budoucí generace v co nejlepším stavu, zamyslete se nad tím, zda opravdu rašelinu na zahradě tak nutně potřebujete.
V jakých substrátech rašelinu najdete a jak se jí vyhnout
Rašelina, byť si to často vůbec neuvědomujeme, je obsažena v každém substrátu, který doma používáte, možná vyjma těch pro kaktusy. Rašelina je totiž lehká, takže provzdušní každý substrát, poutá a drží vodu a bývá součástí nejen výsevních substrátů či substrátů pro balkonové a pokojové rostliny, ale pokud si kupujete rostliny v kontejnerech, i zde je rašelina. Její potřebu můžete eliminovat tak, že budete co nejvíce nakupovat rostliny v prostokořenném stavu.
Čím nahradit rašelinu: Kompost, listovka i kyselé přísady
Jednou z vlastností, pro které se rašelina do substrátů přidává je to, že dobře poutá vodu a udrží vlhkost. Ale, stejnou vlastnost má také kompost, který si můžete vyrobit doma a zadarmo. Otázkou zůstává, čím nahradit rašelinu pro vřesovištní rostliny, které vyžadují kyselé pH půdy? Opět kompostem, jen se musíte více soustředit na to, z čeho ho vyrábíte. K okyselení se hodí piliny, větvičky z jehličnanů a nadrcená kůra. Pomůže i kávová sedlina.
Domácí substrát bez rašeliny: Univerzální směs na pár kroků
Na způsoby, jak vyrobit substrát bez rašeliny existuje již pár odborných publikací. Pokud nemáte možnost jeho výroby, vždy se v zahradnictví shánějte po substrátu, kde je jasně uvedeno, že neobsahuje rašelinu. Takové substráty lze zakoupit například v některých zahradních centrech, v Hornbachu, OBI nebo v Lidlu. V každém případě se ale vždy hodí dobře uleželá listovka, tzn. kompost z odleželého listí. Bezrašelinový substrát, který můžete použít univerzálně pro bylinky, výsevy, pro nádobové nebo balkonové rostliny vyrobíte velmi snadno. Smícháte 1 díl zahradní zeminy, 1 díl dobře vyzrálého kompostu (nebo listovky) a 1 díl křemičitého písku. Lze přidat, ale není nutné, také 1 díl perlitu.
Rašelina v zahradě nepřináší nic dobrého, podívejte se do naší galerie.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
