Stejně jako vznikají hmyzí hotely, domky pro včely samotářky nebo pro motýly, objevila se na scéně i broukoviště. Populární jsou hlavně v Británii, existují ale už i u nás. Malou verzi broukoviště si můžete založit také na zahradě.
Lidé obvykle vnímají uschlé stromy nebo keře jako něco, co musí ze zahrady pryč. Jsou mrtvé, bez užitku... Opak je ale pravdou. V mrtvém dřevě to žije, jen to není na první pohled vidět. Důvodů, proč si ho na zahradě ponechat je vícero.
Představovaná přírodní zahrada, které vznikla podle návrhu Atelieru Partero, ztělesňuje ryzí přístup k bydlení a životu vůbec. Její čistota a půvabná „nesložitost” potvrzuje známé pravidlo, že v jednoduchosti je krása.
Na Instagramu Naší krásné zahrady běží Jarní výzva k zasílání fotek vašich zahrad. Některé z nich představujeme i na našem webu. Dnes nakoukneme do přírodní zahradu paní Jany.
S životem a bydlením v dánském stylu hygge jste se už určitě setkali. Novodobějším trendem je ale švédský lagom. Pokusili jsme se najít jeho využití na zahradě.
Manipulace s přírodními materiály, kontakt s živočichy, zvuky i vůně působí pozitivně na zdraví člověka, a to bez rozdílu věku. Terapie zahradou je proto cíleně využívána k léčbě lidí s konkrétními zdravotními obtížemi.
Navštívená zahrada, která vznikla před časem na Vysočině, má v portfoliu zahradního Atelieru Partero zvláštní místo. Její vývoj nebyl kvůli drsné přírodě vůbec jednoduchý a chvílemi to vypadalo, že to s ní asi ani nepůjde... O to víc všechny překvapil výsledek.
Aby zahrada fungovala podle principů přírody, je nutné je do ní nejprve zavést. K tomu lze využít staré a osvědčené postupy a způsoby zahradničení. Nebojte, není to nic náročného, a pomůžete tím přírodě, zahradě i sobě.
V přírodní zahradě nejde primárně o mulčování, staré odrůdy ovocných stromů nebo hmyzí domečky. Úplně na začátku by měl být způsob myšlení a práce, jejímž výsledkem je snaha o zdravější život, potažmo úrodu.
