V živé přírodě nic nefunguje bez „krmení“ a říše rostlin není výjimkou. I v ní ale platí, že živin nesmí být ani málo, ani moc a také musí přijít v pravou chvíli. Bez dobrého zásobení živinami se totiž správného růstu a bohatého kvetení či násady plodů nedočkáte.
Šalotka je drobná cibule, které má jemnější chuť než cibule kuchyňská a v jednom trsu vytváří hned několik cibulek. Do záhonu ji můžete vysadit už během března.
Broskvoně plodí na jednoletých výhonech. Cílem řezu tedy je vytvořit otevřenou korunu s bohatým plodonosným obrostem. K tomu je dobré umět rozlišit různé typy výhonů.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Ředkvičky jsou nenáročné a od výsevu do sklizně jejich bulviček uplyne jen několik týdnů. Jakmile tedy záhony oschnou, můžete se pustit do zpracování půdy a připravit ji na nadcházející výsev.
Všechno, co ze zahrady odeberete, byste do ní měli také vrátit. Ať už tedy sklízíte úrodu, prořezáváte dřeviny, sečete trávu nebo řežete květy do vázy, vždy byste měli rostlinám jejich ztrátu kompenzovat dodáním živin.
Kupujete-li osivo letos, je klíčivost zaručena do konce roku, který je uveden na sáčku. Schováváte-li si však semena z loňského či předchozího roku nebo máte vlastní semena, ověřte si, zda má smysl je vysévat – podrobte je testu klíčivosti.
Čas prvních výsevů zeleniny i letniček se blíží. Zatím však zbývá chvíle na to, uspořádat si zásoby osiv, vytřídit ta, která se ještě hodí k použití, a dokoupit semena odrůd, které chcete v nové sezoně vysévat.
Předpěstovat si vlastní sadbu zeleniny se vyplatí. Ušetříte, a navíc si z mnoha odrůd vyberete ty, které vám nejvíc vyhovují. Platí to i pro papriky, které se vysévají už na konci února.
Čas na výsadbu teplomilného bulvového, řapíkatého i listového celeru nastává v dubnu. S výsevem ale začněte už v únoru, protože i za optimálních podmínek trvá nejméně osm týdnů, než ze semen vyrostou sazenice připravené k sázení.