Ne všechny bylinky patří do sušičky. Některé zachrání jedině mrazák nebo květináč

Sušíte všechny bylinky stejně? U některých je to nejčastější chyba.

Tohle většina lidí neví.
Stejný způsob uchování nevyhovuje všem bylinkám.

Bazalka nebo pažitka si po usušení často neudrží výraznou vůni. Právě u nich bývá lepší volbou mrazák nebo přezimování v květináči.

Jak uchovat bylinky na zimu? Ne všechny patří do sušičky

Léto je čas, kdy ke slovu přichází sklizeň bylinek, které právě teď dozrávají. Mnoho lidí udělá stejnou chybu, když všechny bylinky jednoduše usuší. Jenže právě tím některé přijdou o většinu své vůně i chuti. Důvod je jednoduchý. Každá rostlina obsahuje jiné množství aromatických silic a ty se při sušení chovají odlišně.

Obecně platí jednoduché pravidlo:

• dřevnaté středomořské bylinky se nejlépe suší,
• jemné listové bylinky je lepší zamrazit,
• víceleté druhy lze přezimovat v květináči.

Pokud tyto způsoby zkombinujete, budete mít čerstvé i sušené bylinky po celou zimu.

Tyto bylinky přesaďte do květináče a pěstujte doma

Některé druhy lze před prvními mrazy jednoduše vyrýt ze záhonu nebo přesadit z venkovního květináče a přenést do světlého interiéru. Nejlépe se doma daří:

• bazalce (pokud je ještě zdravá),
• pažitce,
• petrželi,
• tymiánu,
• oreganu,
• majoránce,
• rozmarýnu,
• vavřínu (bobkovému listu),
• citronové trávě.

Před přenesením domů rostliny zkontrolujte, zda nejsou napadené mšicemi nebo sviluškami. Odstraňte poškozené listy a několik dní je ponechte venku na chráněném místě, aby se přizpůsobily nižším teplotám.

V interiéru potřebují co nejvíce světla, střídmou zálivku a teplotu ideálně mezi 15 a 20 °C.

Které bylinky je nejlepší usušit

Sušení je ideální hlavně pro druhy s pevnějšími listy a vysokým obsahem silic.

Výborně se suší:

• tymián,
• oregano,
• saturejka,
• šalvěj,
• levandule,
• dobromysl,
• yzop,
• meduňka,
• máta,
• heřmánek.

Bylinky sklízejte za suchého počasí dopoledne, kdy již oschla rosa, ale ještě nepanují vysoké teploty. Svažte je do malých svazečků a zavěste na vzdušném, stinném místě. Přímé slunce není vhodné, protože ničí éterické oleje a listy ztrácejí barvu. Usušené bylinky uchovávejte celé. Rozdrobte je až těsně před použitím, protože tak vydrží déle voňavé.

Které bylinky raději zamrazit

Některé druhy po usušení téměř ztratí své aroma. U nich je mnohem lepší mražení.

Patří mezi ně zejména:

• bazalka,
• petrželová nať,
• kopr,
• libeček,
• pažitka,
• koriandr,
• kerblík.

Bylinky stačí omýt, dobře osušit, nasekat a uložit do sáčku nebo uzavíratelné krabičky. Ještě praktičtější je mražení v tvořítkách na led.

Kostky s bylinkami usnadní vaření po celý rok

Tento způsob uchování používají i profesionální kuchaři. Do jednotlivých přihrádek tvořítka vložte nasekané bylinky a zalijte vodou, olivovým olejem nebo rozpuštěným máslem. Po zamrznutí kostky přendejte do sáčku. Při vaření pak stačí vhodit jednu kostku přímo do polévky, omáčky nebo na pánev. V případě oleje se skvěle hodí například k pečené zelenině, masu nebo těstovinám.

Jak správně bylinky sklízet

Nejkvalitnější jsou krátce před rozkvětem. Právě tehdy obsahují nejvíce aromatických látek. Nikdy nesklízejte mokré rostliny po dešti, listy napadené chorobami nebo škůdci a za poledního úpalu. Používejte ostré nůžky, aby nedošlo k rozdrcení stonků.

Nejčastější chyby při uchovávání bylinek

Největší chybou je sušení na přímém slunci, kdy bylinky rychle ztrácejí barvu i vůni. Častým problémem je také ukládání ještě vlhkých rostlin do uzavřených nádob, kde snadno plesniví. Zamražené bylinky by se navíc neměly po rozmrazení znovu zmrazovat a rostliny přenesené do bytu často hynou kvůli přelití nebo nedostatku světla. Pokud si zvolíte správný způsob uchování pro každý druh zvlášť, budou bylinky i uprostřed zimy téměř stejně voňavé jako v době letní sklizně.

Když každé bylince dopřejete způsob uchování, který jí vyhovuje, bude vám dělat radost svou vůní i uprostřed zimy.

Podívejte se do galerie, jak sklizeň bylinek usnadní jejich uchování až do příští sezony.

O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.