Základní pravidla kompostování jsou známá. Méně se toho ví o nastartování rozkladných procesů, urychlovačích zrání a jiných přísadách nebo třeba o optimální vlhkosti kompostovaného materiálu. Na nejzásadnější otázky jsme se pokusili odpovědět.
Kompost je na zahradě nepostradatelný. Dodává rostlinám živiny, zlepšuje strukturu půdy, podporuje půdní život a zvyšuje úrodnost. Aby byl ale kvalitní, je nutné vědět, co je možné kompostovat, a hlavně jakým způsobem.
V zahradě vznikají po celý rok rostlinné zbytky. Jedná se vlastně o jinou podobu odebraných živin, a bylo by proto krátkozraké vyhodit je do bioodpadu. Mnohem prozíravější je vrátit živiny v podobě kompostu zpět do zahrady.
Česnek patří mezi nejčastěji pěstovanou zeleninu světa. V našich zeměpisných podmínkách se pěstuje hlavně česnek setý, jehož odrůdy se dělí na dvě základní skupiny – paličáky a nepaličáky. Víte, jak je rozlišit?
Nové odolné odrůdy švestek nevyžadují příliš péče a jejich nevelké koruny umožňují pěstování i v malých zahradách. Pokud si švestky dobře vyberete a správně je vysadíte, můžete mít z jejich plodů radost od července až do podzimu.
Plevele si na zahradě vysloužily status nežádoucí a zahrádkáři je nevidí rádi. Koho by také napadlo, že plevele mohou být zahradě prospěšné. Zkuste se na ně ale podívat jako na spojence.
Voda je pro existenci většiny zahrad klíčová. Přesto jí však spotřebováváme víc, než je nezbytně nutné. Postupným zavedením několika změn při pěstování rostlin je ale možné dosáhnout znatelné úspory, aniž by se to na okrasném porostu nebo úrodě výrazněji projevilo.
Vyvýšený záhon asi znáte, zvlášť má-li dřevěné bednění. Jeho předchůdcem je vyklenutý či vypouklý záhon, který je sice méně pohledný, zato funkčnější. Označuje se jako konvexní a jeho opakem je záhon proláklý neboli vpadlý nazvaný analogicky konkávní.
Zeleninu můžete předpěstovat a následně pěstovat na záhonu v zahradě nebo v nádobě na balkonu. Existují ale i méně tradiční možnosti, jako třeba v balíku slámy.
Hloubka výsadby předpěstovaných rostlin má vliv na jejich zakořenění a následný růst. Většina rostlin se vysazuje do stejné hloubky, v jaké byly předpěstované, rajčata se ale doporučuje sázet hlouběji a v půdě je utopit.
