Oskeruše se vrací do módy: Vysaďte si dlouhověkký strom s netradičními plody plnými vitamínů
Oskeruše: strom, který voní historií a přináší netradiční ovoce
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je majestátní, listnatý strom z čeledi růžovitých (Rosaceae), který si jistě zaslouží mnohem více pozornosti, než kolik se mu jí v současnosti dostává. V minulosti byl běžnou součástí zahrad i krajiny, především jihovýchodní Moravy, dnes se s ním setkáme spíše výjimečně. Oskeruše dorůstá výšky 10–15 m, výjimečně až 20 m, a dožívá se i více než 300 let. Má rozložitou korunu a zpeřené listy podobné jeřábu ptačímu, s nímž je oskeruše příbuzná. Vykvétá na přelomu května a června půvabnými, spíše drobnými bílými květy. Plody jsou menší malvice kulatého nebo hruškovitého tvaru. Dozrávají na podzim, kdy mají žlutozelenou až načervenalou barvu. Chutnají trpce, ale jakmile přejdou mrazem, získávají sladkou chuť a trpkost mizí.
Památný strom, Adamcova oskeruše
Jeřáb oskeruše pochází pravděpodobně z oblasti Středomoří, z jihu Evropy, ale v České republice má jeho pěstování velmi dlouhou tradici, především na jižní Moravě. Nejstarší, a také nejmohutnější známá oskeruše v Česku je tzv. Adamcova oskeruše, vysoká 12 m. Roste u Strážnice na kopci Žerotín, v Bílých Karpatech. Podle odborníků je stará přes 400 let. Tento strom je chráněný jako památný a stal se symbolem celé oblasti.
Oskeruše: snadné pěstování, ale trpělivost s plody se vyplatí
Ačkoliv byl jeřáb oskeruše téměř zapomenut, v posledních letech se do našich zahrad i do krajiny pomalu vrací, především díky nadšencům tradičních ovocných druhů. Oskeruše má snad jen jedinou nevýhodu. Plodit začíná až po několika letech od výsadby, nejčastěji za 10-15 let. Proto se říká, že oskeruše je strom, který se sází pro budoucí pokolení. Oskeruše rostou jen pomalu, ale potom dlouhé roky plodí.
- Nároky na slunce: Oskeruši se nejlépe daří na slunci.
- Půda: Strom dává přednost hlubokým, živným půdám.
- Nároky na vodu: Oskeruši vyhovuje středně vlhká, dobře propustná půda, na vlhkých stanovištích trpí strupovitostí.
- Řez: Každoroční prořezávání není nutné, u mladých stromů se jen tvaruje koruna.
- Množení: Nejčastěji se oskeruše množí roubováním, méně často výsevem semen. Výsev je poměrně náročný kvůli dlouhé stratifikaci semen, která trvá i 2 roky.
Při výsadbě počítejte s dostatkem prostoru - dospělý strom potřebuje místo pro širokou korunu. Ideální je oskeruši zasadit jako solitér, kde vynikne její krása.
Sladké až po mrazu: co všechno připravíte z plodů oskeruše
Plody oskeruše se nekonzumují v čerstvém stavu, ale využívají se až po přemrznutí, kdy získají sladkou, až medovou chuť, na šťávy, které mají výraznou chuť a vysoký obsah vitamínu C. V kombinaci s jablky nebo hruškami se z oskeruší připravují džemy a často se z nich také vyrábí pálenka. V tradiční medicíně se plody využívaly při průjmech.