Tip na výlet: Po stopách nejkrásnějších stromů v ČR autem, na kole i pěšky. Nejvíce jich najdete ve třech krajích

Anketa Strom roku vznikla v roce 2000 v Brně, založil ji místní Svaz ochránců přírody. Před 21 lety převzala anketu Nadace Partnerství, která z ní vybudovala celorepublikovou a nakonec i celosvětovou soutěž Evropský strom roku. Za tu dobu do ní lidé přihlásili 1 608 stromů, do jejich podpory se zapojilo 736 099 hlasujících. Smyslem ankety je ochrana významných stromů a podpora výsadeb nových. Ve zpoplatněném hlasování se tak podařilo od drobných dárců vybrat přes 3 miliony korun.

U příležitosti 20. výročí této ankety pro vás připravili tipy na výlety za stromy, které se v minulosti staly vítězi ankety. V našem dnešním článku jsme se zaměřili na jedince z 3 krajů, které mají nejvíce vítězů - Liberecký a Olomoucký kraj a Kraj Vysočina.

LIBERECKÝ KRAJ

Kotelská lípa (lípa velkolistá) - vítěz 8. ročníku (2009), stáří 950 let v době vítězství

Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Téměř tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Přežila zničení obce během husitského nájezdu v roce 1444 či napadení náchodskými a čáslavskými sedláky v roce 1680. Zažila vysídlování německých občanů po skončení druhé světové války.

 

Do vykotlaného kmene lípy se podle historek jednou vlezlo 30 dětí. Při školním výletě je přepadl liják a kmen lípy využily jako přístřešek. Dutin v kořenových nábězích používali kotelští v dřívějších dobách jako chlévů. Strom během zasáhlo několik požárů, pokaždé se jej ale podařilo zachránit. V novodobé historii se kotelská lípa stala symbolem odporu místních obyvatel proti plánům těžit v Podještědí uran. Proti záměru nové těžby se zvedl velký odpor místních obyvatel a vzniklo občanské sdružení Naše Podještědí. Tisíciletá lípa stojí na místě plánované těžby a stala se symbolem protestů.

Dub ochránce ve Višňové (dub letní) - vítěz 12. ročníku (2013), stáří 150 let v době vítězství

Pokud se nějaký strom může pyšnit silným příběhem, je to právě Vísecký dub. Při ničivé povodni doslova zachraňoval životy. Tisíciletá voda v roce 2010 zatopila dvě třetiny domů v malé osadě Víska. S sebou brala vše: domovy, auta, silniční most, fotbalové hřiště, nenávratně poškodila i historický hrázděný dům. Dub svým strategickým postavením a silným kmenem zastavil nebezpečné naplaveniny, které by jinak srovnaly se zemí další hrázděnky. Tím zachránil život dvěma lidem, které ze střechy domu nakonec evakuoval do bezpečí vrtulník. Stromu začali místní později říkat Dub ochránce.

Tatobitská tisíciletá lípa (lípa velkolistá) - vítěz 14. ročníku (2015), stáří 650 let v době vítězství

Památné tatobitské lípě se přezdívá tisíciletá, přestože se odborníci shodují, že je strom pravděpodobně o několik století mladší. Lípa se objevuje v mnoha povídkách, básních i písních a stala se nedílnou součástí historie Tatobit, což dokazuje i její vyobrazení na obecním znaku a vlajce. Každoročně se zde na počest tohoto památného stromu pořádají Slavnosti lípy. Místní kronikář vzpomíná, že již v době jeho mládí byla lípa obezděná a do prostorné dutiny ukrývající lavičku se dalo vcházet schodištěm. V 50. letech se však při bouři odlomila polovina stromu a zbylo torzo, které místní řemeslník Josef Jaček zpevnil obručemi. Odlomené zbytky stromu ležely několik let u domu pana Sedláka, až zcela ztrouchnivěly. Nikdo se je totiž neodvážil spálit.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Stojanova lípa (lípa malolistá) - vítěz 6. ročníku (2007), stáří 150 let v době vítězství

Mohutná lípa dominující návsi vesničky Beňov u Přerova dostala jméno po zdejším slavném rodákovi. Arcibiskup Antonín Cyril Stojan se významně zasloužil o založení poutních a exercičních domů v Hostýně a na Velehradě. Podle historických pramenů byly v roce 1885 u kostela vysazeny hned tři lípy. Dnes už roste jenom jedna, ale obec se o strom pečlivě stará, aby se mohl zelenat ještě další staletí.

Hromův dub (dub letní) - vítěz 9. ročníku (2010), stáří 436 let v době vítězství

Památný strom je poslední vzpomínkou na souvislou výsadbu dubů, které zpevňovaly hráze Velkého rybníka založeného v roce 1577. Dub roste na místě bývalé Strážné boudy, kde původně stálo obydlí baštýře. Strom je žijícím svědkem odporu selského lidu, který protestoval proti násilnému zrušení dosavadních pastvin, i pamětníkem dalších dějinných událostí okolních vesnic. Své jméno prý dub získal podle uhlíře Hroma, který bydlel v chýši u rybníka. Podle pověsti se silák Hrom vzepřel církevnímu hodnostáři a odmítl vstoupit do jeho ozbrojené gardy. Své stavení zapálil a zmizel v lesích.

Alej ve Skaličce (dub letní a lípa malolistá) – vítěz 10. ročníku (2011), stáří 100 až 450 let v době vítězství

Alej tvořená 22 lípami a 10 duby se zelená v zahradách zámku, v jehož budově dnes sídlí sociální ústav Domov Větrný mlýn. Stromy v minulosti rostly u hráze dvou rybníčků. O zámecký park se od roku 1626 staral hrabě Zdeněk František Lev z Rožmitálu u Blatné. On i jeho následovníci z rodu Ullersdorfů stromy do aleje postupně dosazovali, a proto dnes vedle sebe stojí stromy stoleté se stromy čtyřsetletými. Současnou podobu parku vtiskl na počátku 19. století František Quiard, hrabě de Saint Julien. Zrušil rybníky, a tak dnes stromy lemují po obou stranách pouze přírodní cestičku. Přístup je pro veřejnost omezen, jelikož alej leží na soukromém pozemku Domova Větrný mlýn. Domluva s vedením ústavu však nebývá problém.

KRAJ VYSOČINA

Buk u kostela v Jihlavě (buk lesní červenolistý) - vítěz 2. ročníku (2003), stáří 110 let v době vítězství

U kostela v Jihlavě se už přes sto let tyčí památný buk. Přímo v centru města poskytuje kolemjdoucím stín a udivuje zvláštními temně karmínovými listy. Anonymním městským stromem by zůstal bez iniciativy studentů Gymnázia Jihlava, kteří se v roce 2003 nadchli pro anketu Strom roku a červenolistý buk do ní přihlásili. Dnes, po bezmála devatenácti letech od ocenění, působí na první pohled statný buk pořád stejně. Už se na něm ale začínají projevovat znaky stárnutí a jistě mu neprospěly ani tři velmi suché roky 2017–2019. Na městské poměry sice roste na velké zelené ploše, ve spodních vrstvách je však nejspíše navážka, a jelikož je celé podzemí Jihlavy protkáno chodbami, strom zřejmě dlouhodobě strádá nedostatkem vody.

Lípa na hradě Sádek (lípa malolistá) - vítěz 5. ročníku (2006), stáří 250 let v době vítězství

Na osamělém kopci u Kojetic na Moravě stojí po staletí zámek zvaný Sádek. V jeho rozpadajících se zdech statečně roste lípa srdčitá. Tu údajně před 250 lety vysadil první brněnský biskup, hrabě Chorynský, na místě původní lípy ze 13. století. Její husté kořeny prorůstají hradním valem v místě dnes už neexistující růžové zahrady. Sádek se pyšní bohatou historií opředenou mnoha pravdivými příběhy i pověstmi, v nichž často hrají významnou úlohu právě stromy. I přesto, že o strom celé roky nikdo nepečuje, daří se mu stále dobře. Vítězství v anketě však lípě slávu nepřineslo: když před šesti lety koupil zámek soukromý majitel, přístup ke stromu se návštěvníkům uzavřel. Lípa je ale pořád vidět ze severní strany a dá se k ní i přiblížit. Zámek nyní prochází rekonstrukcí a v budoucnu by se jeho část měla znovu zpřístupnit veřejnosti.

Chudobínská borovice (borovice lesní) - vítěz 18. ročníku (2019), stáří 250 let v době vítězství

Nad zčeřenými vodami Vírské přehrady se tyčí osamělý strom, poslední pozůstatek zatopené obce, Chudobínská borovice, která se díky vítězství v anketě Evropský strom roku stala nejznámějším stromem v Česku. Na rozdíl od okolních lesů, které na Vysočině zdevastoval kůrovec, se osamocené borovici daří dobře. O strom se stará Povodí Moravy. „K borovici vlastně není možný přístup, a i to je důvod, že se o její budoucnost snad nemusíme bát,“ doufá starosta blízké obce Vír Ladislav Stalmach. Pozemek, na němž se strom nachází, totiž leží v nejpřísnějším pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže.

 

Zdroj: Nadace Partnerství

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady