Keř s jedlými plody měl být hitem zahrad: Ochutnáte jednou a buď sázíte další, nebo krmíte ptáky

Keř s jedlými plody: Proč může chuť překvapit i zklamat

O hlošinách se toho napsalo mnoho, a většinou se označují jako odolné a skromné keře či menší stromy s jedlými plody. Ty však zdaleka nechutnají každému a většina pěstitelů je po pár experimentech s pracnou přípravou džemů nebo sirupů přenechá ptactvu, které se o ně velmi rádo postará. Pro ně představují plody hlošin skutečnou pochoutku. Zvláštní kapitolou mezi hlošinami je však hlošina východní, zvaná trabzonská datle. Tento keř nebo menší strom většinou neseženete v první ovocnářské školce, ale námaha se sháněním bude odměněna skutečně velkými a o poznání chutnějšími plody. Stále je tady ovšem jedno velké „ale“. Připravte se na chuť, ke které si budete možná déle hledat cestu.

• Rod hlošina (Elaeagnus) zahrnuje řadu druhů, z nichž nejčastěji pěstovaná je hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia). Ta si získala oblibu především díky své nenáročnosti. Snese sucho, vítr i horší kvalitu půdy. Její plody jsou sice jedlé, ale chuť bývá moučnatá, méně výrazná a pro mnohé spíše zklamáním.

Čím je trabzonská datle výjimečná?

Hlošina východní (Elaeagnus angustifolia subsp. orientalis), známá jako trabzonská datle, je poddruh, který se od běžné hlošiny úzkolisté liší především velikostí a kvalitou plodů. Ty jsou výrazně větší, dužnatější a při plné zralosti i příjemně sladké. Na první pohled působí rostlina velmi podobně jako hlošina úzkolistá. Má stříbřité, úzké listy, lehce exotický vzhled a rozložitý tvar. Dorůstá do podoby většího keře nebo menšího stromu, obvykle dorůstá do výšky 4–7 m.

• Trabzonská datle, stejně jako ostatní hlošiny, váže dusík ze vzduchu, takže zlepšuje kvalitu půdy ve svém okolí.

Keř s jedlými plody: Jak správně pěstovat hlošinu

• Nároky na slunce: Stejně jako jiné hlošiny, i trabzonská datle miluje slunné stanoviště. Nejlépe prospívá na plném slunci, kde plody dobře dozrávají a získávají sladkost.
• Půda: Ideální jsou lehčí, dobře propustné půdy, které však nemusí být nijak úrodné. Hlošiny patří všeobecně mezi skromné dřeviny, kterým se nejlépe daří v půdách s neutrální až zásaditou půdní reakcí.
• Nároky na vodu: Velkou výhodou hlošin je schopnost snášet sucho i méně příznivé podmínky.
• Mrazuvzdornost: Trabzonská datle je mrazuvzdorná do -24 °C a výjimečně odolné jsou i květy, až do -4 °C.
• Choroby: Hlošiny jsou vysoce odolné vůči chorobám i škůdcům.

Kdy plody dozrávají a co od nich čekat?

Květy se objevují na jaře, obvykle v květnu až červnu. Jsou nenápadné, žlutavé, ale velmi vonné. Lákají k sobě opylovače a dodávají zahradě příjemnou atmosféru. Pozor, trabzonská datle je nejčastěji cizosprašná, proto je třeba vysadit nejméně 2 keře vedle sebe.

• Plody dozrávají na podzim, nejčastěji v září až říjnu. Mají oválný až protáhlý tvar a světle hnědooranžovou až nažloutlou barvu.
• Oproti běžné hlošině jsou plody větší a obsahují více dužniny, i když pecka zůstává stále poměrně výrazná.

Keř s jedlými plody: Jak chutnají plody doopravdy

Ačkoliv se trabzonská datle často označuje jako keř s jedlými plody výborné chuti, realita je o něco složitější. Chuť je sladká, připomíná datle, někdy s nádechem jablka, ale zároveň specificky moučnatá. Plody je nejlepší sklízet ve chvíli, kdy jsou plně vyzrálé a měkké na dotek. Nezralé plody bývají trpké a výrazněji moučnaté, což je častý důvod zklamání pěstitelů. Vyplatí se tedy trpělivost. Správně načasovaná sklizeň výrazně ovlivní chuť.

• Právě moučnatá konzistence je důvodem, proč si plody trabzonské datle nezískají každého. Někomu připomínají exotickou delikatesu, pravé datle, jinému přijdou nevýrazné a chuťově podivné.

Keř s jedlými plody: Jak plody využít v kuchyni

Sušené plody mají koncentrovanější chuť a bývají obecně lépe přijímány než čerstvé. Pokud si na neobvyklou chuť trabzonských datlí zvyknete, možnosti využití jsou překvapivě široké:

• přímá konzumace
• sušení (podobně jako datle)
• do kaší nebo müsli
• výroba džemů a sirupů
• mletý prášek pro dochucení dezertů

Trabzonská datle je přesně ten typ rostliny, který vás buď nadchne, nebo nechá úplně chladnými.

Prohlédněte si galerii a zjistěte, jak keř s jedlými plody opravdu vypadá.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.