Zvládne sucho lépe než levandule: Vypadá jako směs růží a máků, přitom jde o jednu z nejodolnějších skalniček

Hledáte rostlinu, která zvládne úpal, sucho a přesto bude celé týdny kvést?

Co se dočtete ve článku

• Proč devaterník prospívá tam, kde jiné rostliny strádají
• Jaké barvy a tvary květů nabízejí moderní kultivary
• Kam devaterník vysadit pro nejlepší efekt
• Jak rostlinu množit a udržet bohatě kvetoucí

Tip redakce

Při výsadbě přimíchejte do zeminy štěrk nebo hrubší písek. Devaterník nesnáší dlouhodobě mokré kořeny a kvalitní drenáž výrazně prodlouží jeho životnost.

Půdopokryvná trvalka, která překvapí barvami i nenáročností

Půdopokryvnou trvalku devaterník jsem znala pouze jako žlutě kvetoucí vytrvalý polokeř a nikdy mi nepřipadal příliš zajímavý. Úplně jsem ale devaterníkům propadla během návštěvy malé horské skalky, kde se mezi kameny rozlévaly zářivé polštáře květů v různých barvách. Když jsem si později několik sazenic přivezla z jarní výstavy skalniček, rychle jsem pochopila, proč patří devaterníky mezi nové hvězdy moderních zahrad. Na slunci prospívají téměř bez péče a září mnoha barvami v příjemně teplých odstínech.

Jak vznikly moderní kultivary devaterníků a čím se liší

Zahrady dnes nejčastěji zdobí kultivary devaterníků, které vznikly křížením několika botanických druhů. V zahradnictvích se často prodávají pod obchodním označením Helianthemum hybridum, i když tento název botanická taxonomie oficiálně neuznává. Nic to ale nemění na tom, že jde o mimořádně dekorativní a oblíbené rostliny. Díky šlechtění dnes existují odrůdy s jednoduchými i poloplnými květy v celé škále výrazných barev.

• Základem většiny moderních kultivarů je devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium), dříve označovaný jako devaterník velkokvětý. Tento druh roste i v české přírodě a patří mezi nízké vytrvalé polokeře.

Půdopokryvná trvalka ze slunných svahů Evropy a Asie

Rod devaterník (Helianthemum) zahrnuje desítky druhů pocházejících především ze Středomoří, jižní Evropy a západní Asie. Přirozeně rostou na suchých, kamenitých a slunných stanovištích, často na vápencových svazích nebo horských loukách.

• Právě původ devaterníků napovídá, proč se jim tak dobře daří tam, kde jiné rostliny trpí suchem.

Květy, které rozzáří zahradu od jara až do léta

Devaterníky vytvářejí nízké, hustě rozvětvené polštáře, vysoké obvykle 10 až 25 cm. Drobné, šedozelené až tmavozelené listy zůstávají dekorativní po většinu roku a během kvetení téměř mizí pod množstvím květů. Plné květy devaterníků připomínají malé růže, jednoduché zase barevné máky. Jednotlivé květy sice vydrží jen krátce, rostlina ale neustále nasazuje nové, takže období kvetení bývá velmi dlouhé. Většinou trvá od května až do začátku srpna. Velkou výhodou devaterníků je i schopnost rychle pokrýt půdu.

Devaterníky vyniknou na mnoha místech v zahradě. Ideální jsou pro:

• skalky,
• suché svahy,
• zídky,
• štěrkové záhony,
• okraje chodníků,
• nádoby a koryta,
• nízké živé ploty a lemy záhonů.

Půdopokryvná trvalka potřebuje hlavně slunce a propustnou půdu

Pěstování devaterníku je překvapivě jednoduché. Nejdůležitější je vybrat správné stanoviště. Devaterníky milují slunce, lehkou půdu a dobré odvodnění. Přemokření je pro ně mnohem větším problémem než dlouhé období bez deště.

Pro zdravý růst potřebuje devaterník:

• plné slunce,
• propustnou a spíše chudší půdu,
• minimum zálivky,
• ochranu před zimním přemokřením.

Po odkvětu je vhodné rostliny lehce sestřihnout. Díky tomu zhoustnou a zůstanou kompaktní. Starší trsy je dobré po několika letech zmladit, protože uprostřed mohou vyholovat. Hnojení devaterníků bývá spíše na škodu. Příliš mnoho živin podporuje růst listů na úkor květů.

Které rostliny vytvoří s devaterníkem dokonalou suchomilnou výsadbu?

Protože jde o typickou suchomilnou trvalku, skvěle se kombinuje s dalšími rostlinami milujícími slunce, sucho a propustnou půdu. Společně vytvářejí přirozeně působící výsadby s dlouhou sezonou kvetení a minimální potřebou péče.

Výbornými partnery jsou například:

• tařička (Aubrieta deltoidea),
• huseník (Arabis caucasica),
• plamenka šídlovitá (Phlox subulata),
• mateřídouška (Thymus serpyllum),
• rozchodníky (Sedum),
• netřesky (Sempervivum),
• šanta (Nepeta),
• levandule (Lavandula).

Půdopokryvná trvalka se snadno množí. Jak zachovat vlastnosti kultivaru

Nejjednodušší je množení řízky. V létě stačí odebrat krátké polovyzrálé výhony a zapíchnout je do lehkého substrátu. Poměrně dobře zakořeňují i bez použití stimulátoru. U vyšlechtěných kultivarů je vegetativní množení nejvhodnější, protože vyseté semenáče často nezachovají vlastnosti mateřské rostliny. Možné je také dělení trsů nebo hřížení plazivých výhonů.

Devaterník dokazuje, že i na nejsušších a nejméně přívětivých místech může vzniknout zahrada plná barev a života.

Prohlédněte si v galerii nejkrásnější kultivary devaterníků a inspirujte se pro vlastní suchomilnou výsadbu.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.