Říjen na zahradě nepočká. Co sklidit hned, co nechat přemrznout a co připravit na zimu
Víte, co musí ze záhonů pryč hned a co může v říjnu ještě zůstat?
Tip redakce
Rajčata, která necháte dozrát doma, pravidelně kontrolujte a oddělujte od plodů, na nichž se objevují známky kažení. Pro lepší přehled je rozložte v jedné vrstvě tak, aby se vzájemně nedotýkala.
Než udeří mrazy, rozhodněte, co při podzimní sklizni nesnese odklad
Nejcitlivější na pokles teplot bývají rajčata, papriky, lilky, okurky a cukety. U rajčat vůbec nevadí, pokud na záhonu nebo ve skleníku nestačila plně zčervenat. Bělavě narůžovělé nebo zcela zelené plody stačí posbírat a rozložit v jedné vrstvě na světlé místo při pokojové teplotě, kde bez problémů dozrají. Každých pár dní je však zkontrolujte a případné měknoucí nebo nahnívající kusy ihned odstraňte.
Cukety postupně sklízejte spíše menší, aby zbytečně nevysilovaly mateřskou rostlinu. Poslední okurky a lilky otrhejte dříve, než přijdou výraznější mrazy, protože nízké teploty velice rychle zhoršují jejich kvalitu. Po ukončení sklizně odstraňte ze záhonů všechny zdravé zbytky rostlin. Pokud byly jakkoli napadené chorobami, do běžného kompostu nepatří.
Sklízení dýní a fazolí vyžaduje pár osvědčených triků
Dýně a zimní tykve ponechte na záhonu co nejdéle, ale skliďte je dříve, než se objeví silnější mrazy. Zralý plod poznáte podle sytého vybarvení, tvrdé slupky a částečně zaschlého stonku. Při odřezávání si dejte pozor a ponechte u plodu několik centimetrů dlouhou stopku, která účinně brání zasychání a šíření hniloby. Plody po sklizni neházejte na hromadu, ale nechte je přibližně týden až dva oschnout na suchém a slunném místě. Teprve potom je přeneste do chladného, suchého a dobře větraného prostoru.
Fazolové lusky otrhávejte průběžně, dokud jsou ještě křehké. V momentě, kdy ztvrdnou, se již nehodí k přímé spotřebě, a vyplatí se proto nechat několik zdravých rostlin plně dozrát na semeno. Po definitivní sklizni seřízněte fazolové natě těsně u země a kořeny ponechte v půdě. Luštěniny totiž na svých kořenech vážou dusík, který v zemi zůstane jako skvělé hnojivo pro následné plodiny.
Kořenová i košťálová zelenina zvládne v zemi i chladnější dny
Mrkev, červená řepa, pastinák, vodnice nebo pozdní kedlubny snášejí chlad o poznání lépe než teplomilné druhy. Nedobývejte je ze záhonu všechny najednou, pokud tedy půda není extrémně přemokřená nebo zmrzlá. Zeleninu opatrně vyryjte, očistěte od přebytečné hlíny a uložte do chladného a temného prostoru. Brambory po vyrytí nechte krátce oschnout na vzduchu, ale ihned je schovejte před světlem. Zelenající hlízy obsahují solanin a nejsou vhodné k jídlu.
Na záhonech můžete bez obav ponechat kadeřávek, hlávkové zelí, růžičkovou kapustu nebo špenát. Chladnější podzimní počasí sice zpomaluje jejich růst, mnohým z nich však dokonce zlepšuje chuť. Tyto druhy sklízejte raději postupně podle aktuální potřeby v kuchyni. Podzimní sklizeň tak nemusíte zvládnout během jediného víkendu. Některou zeleninu si klidně nechte na později.
Šetrná sklizeň podzimního ovoce prodlouží jeho trvanlivost
U jablek a hrušek se vyplatí vyčkat na správný okamžik zralosti. Správný čas poznáte tak, že plod lze lehce oddělit od větve mírným nadzvednutím a pootočením, nikoli trháním silou. Otlučené či jinak poškozené kusy ihned zpracujte, protože by v uložení rychle podlehly zkáze. Pouze zcela zdravé ovoce uložte do chladné a vzdušné místnosti a pravidelně kontrolujte, zda se některé plody nezačínají kazit.
Pokud vám na malinících ještě zůstala poslední podzimní úroda, otrhejte ji výhradně za suchého počasí. Mokré plody jsou extrémně náchylné k plísním a při skladování by se velmi rychle zkazily. Při podzimní sklizni ovoce proto nespěchejte víc, než je nutné, a s každým plodem zacházejte šetrně.
Podzimní sklizeň končí, příprava záhonů na zimu právě začíná
S uvolněnými záhony je potřeba před příchodem zimy správně naložit. Vyčistěte je od plevele i napadených částí rostlin. Zdravé natě drcením připravte na kompostování. Povrch odhalené půdy pak zakryjte vrstvou vyzrálého kompostu, listovkou nebo jiným organickým mulčem, který půdu ochrání před vysycháním, erozí i mrazem a zároveň poskytne potravu užitečným půdním organismům.
První třetina října představuje také ideální období pro výsadbu česneku a dalších podzimních plodin. Česnek vysazujte do propustné půdy tak, že jednotlivé stroužky zatlačíte špičkou nahoru. Po výsadbě záhon zbytečně nepřelívejte. Podle aktuálního počasí lze na prázdná místa vysít ještě špenát nebo vysadit zimní saláty. Nezapomeňte ani na bylinky. Vytrvalé druhy jako petržel či pažitku skliďte, osušte nebo zamrazte na zimu.
Když sklidíte ve správný čas a dopřejete záhonům trochu péče, zahrada vám poděkuje nejen bohatou úrodou, ale i dobrým startem do příští sezony.
