Máte je na stromě také? Tenhle detail prozradí víc o vašem prostředí než jakýkoli test
Lišejník na stromech: Neškodný nájemník, nebo důvod k obavám?
Možná vás už soused, který všemu rozumí, stihl odborně varovat, že vám lišejník na stromech vysaje z kmenů i poslední kapku života. Pravda je ale taková, že tento organismus není žádný krvelačný parazit. Ve skutečnosti je to spíš nájemník, který si u vás jen odložil batoh a kochá se výhledem. Máte na zahradě prostě čistý vzduch, což je v dnešní době plné smogu spíš důvod k oslavě než k nákupu drahých postřiků a chemie.
Co je vlastně tenhle barevný vetřelec zač?
Kdyby biologie psala seznamky, lišejník by vyhrál cenu za nejstabilnější vztah historie. Není to jedna rostlina, ale fascinující pakt mezi houbou a řasou nebo sinicí. Houba funguje jako takový bytový architekt a ochranka v jednom, zajišťuje stabilitu a drží vlhkost, zatímco řasa se stará o catering a dodává energii díky fotosyntéze. Na kůře vašich stromů nerostou proto, že by jim chtěli ublížit, ale prostě proto, že kůra je skvělý podklad, který nikam neutíká a poskytuje jim bezpečný domov.
Lidé si je často pletou s mechem, ale lišejník je mnohem větší frajer. Nepotřebuje k životu žádnou půdu a dokáže přežít i v podmínkách, kde by se i ten nejodolnější plevel dávno odporoučel do botanického nebe. Jsou to neuvěřitelní vytrvalci, kteří dokážou vyschnout na troud a při prvním dešti se zase probrat k životu, aniž by k tomu potřebovali jedinou živinu z vašeho milovaného stromu.
Tip redakce: Lišejníky jsou citlivé na pH podkladu. Pokud se jich chcete zbavit přirozeně, stačí jemně změnit kyselost kůry, což tyto organismy spolehlivě vypudí bez použití drastických herbicidů.
Je lišejník nebezpečný pro ovocné a okrasné stromy?
Tady přichází ten největší kámen úrazu a zdroj nekonečných diskusí u zahradních plotů. Krátká odpověď zní: ne, lišejník na stromech váš strom nežere, nepije jeho mízu a nemá v plánu ho zahubit. Lišejníky nemají kořeny, které by se zavrtaly hluboko do pletiva, používají kůru jen jako takové parkoviště. Pokud vidíte starý, chřadnoucí strom obalený lišejníkem, není to proto, že by ho ty šedé mapy zabily. Je to přesně naopak.
Strom už rostl tak pomalu a jeho kůra byla tak statická, že se na ní lišejníky mohly v klidu ubytovat. Jsou to spíš takoví svědci stáří než jeho příčina. Jediné reálné riziko nastává, když se jich na větvích usadí tolik, že se pod jejich vahou za deště, kdy nasáknou vodu, může nějaká ta slabší větvička odporoučet k zemi. Ve většině případů jsou však zcela pasivními pozorovateli, kteří si hledí svého.
Tip redakce: Masivní výskyt lišejníků na terminálních výhonech může omezovat dýchání lenticel (průduchů v kůře), což u mladých stromků mírně zpomaluje metabolismus a jarní narašení.
Proč se lišejník na stromech objevuje právě ve vaší zahradě
Příroda má smysl pro ironii. Lišejníky se u vás usadily pravděpodobně proto, že se jim u vás líbí a mají tam klid. Milují vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek světla. Pokud máte zahradu v údolí u potoka nebo jsou vaše stromy tak hustě vysázené, že jimi neprofoukne ani letní vánek, vytváříte pro ně ideální wellness rezort. Čím méně strom roste do šířky, tím stabilnější podklad pro lišejníky nabízí, protože se kůra tak často neloupe a nemění.
A pak je tu ten nejlepší důvod: čistota. Většina druhů lišejníků je extrémně citlivá na znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Takže místo toho, abyste nadávali, že kmen jabloně vypadá jako maskáčová bunda z výprodeje, můžete se pochlubit, že bydlíte v ekologickém ráji. Pokud se jim u vás nedaří, možná byste se měli spíš bát o své plíce než o ten strom.
Tip redakce: Přítomnost terčovky zední (žlutý lišejník) naznačuje vyšší obsah dusíku v prostředí, což může být signálem pro úpravu hnojení ve vaší zahradě.
Lišejník vs. mech: Poznáte svého nájemníka?
I když je lidé hází do jednoho pytle, rozdíl je asi takový jako mezi kočkou a psem. Mech je skutečná rostlina, která má listy a vyžaduje ke svému štěstí mnohem víc vody. Mech se drží v místech, kde je stín a kde se drží vlhkost v prasklinách kůry. Lišejník si naopak klidně hoví na přímém slunci na horní straně větví a sucho mu nevadí. Zatímco mech může pod sebou držet vlhkost tak intenzivně, že kůra začne měknout, lišejník je v tomto směru téměř inertní.
Pokud tedy vidíte na stromě něco zeleného a huňatého, co připomíná miniaturní les, je to mech. Pokud vidíte ploché, šedé, žluté nebo modrozelené „stroupky“ či lístky, které vypadají jako zaschlá barva, máte tu čest s lišejníkem. Oba sice obývají stejný strom, ale každý má úplně jiné nároky na život a jinak se k hostiteli chová.
Tip redakce: Mechy na rozdíl od lišejníků vytvářejí silnější vrstvu, která v zimě může zadržovat led a způsobovat lokální mrazové poškození kůry, proto je jejich odstraňování o něco důležitější.
Kdy lišejník na stromech signalizuje problém
I když jsme si řekli, že to nejsou žádní vrazi, někdy je prostě dobré zasáhnout. Pokud máte mladý stromek, který má ambici růst, ale lišejník na stromech ho pokryl tak dokonale, že kůra nemůže dýchat, je čas na akci. Pod lišejníkem se totiž často schovávají škůdci, kteří tam nacházejí bezpečný úkryt před predátory i mrazem. Stejně tak u starých ovocných stromů, kde chcete mít pod kontrolou přezimující hmyz, jako jsou obaleči nebo mšice.
Ti totiž lišejníky milují jako luxusní ubytovnu s plnou penzí. Pokud vám ale jde jen o estetiku, zvažte, jestli vám to za tu námahu stojí. Někdy je ten „patinový“ vzhled starého sadu mnohem krásnější než sterilně vyčištěné kmeny, které vypadají jako z katalogu na plastový nábytek. Pokud strom prosperuje a plodí, nechte ho raději v klidu odpočívat i s jeho nájemníky.
Tip redakce: Pokud se rozhodnete pro radikální řez koruny, lišejníky často zmizí samy díky zvýšenému proudění vzduchu a snížení relativní vlhkosti uvnitř stromu.
Jak odstranit lišejník ze stromu šetrně a bezpečně
Pokud jste se rozhodli, že lišejník musí z kola ven, zapomeňte na drastickou chemii. Nejlepší zbraní je obyčejný rýžový kartáč a trocha svalové hmoty. Ideální čas je vlhké jaro nebo podzim, kdy jsou lišejníky nasáklé vodou a jdou dolů skoro samy. Postupujte jemně, abyste strom neprodřeli až do živého, to byste mu ublížili víc než ty lišejníky za deset let. Stačí kůru oškrábat a zbytky nechat oschnout.
Pokud chcete mít klid, můžete kmeny následně natřít vápenným mlékem. To nejenže ztíží lišejníkům návrat, ale také ochrání kůru před mrazovými trhlinami, když se v únoru opře slunce do zmrzlého kmene. Je to stará sadařská metoda, která funguje generace a stojí pár korun. Navíc taková „bílá“ zahrada vypadá v zimě docela upraveně a profesionálně.
Tip redakce: Postřik 5% roztokem zelené skalice (síran železnatý) je účinným a relativně šetrným způsobem, jak lišejníky zlikvidovat bez mechanického dření kůry.
Největší mýty: Co lišejník na stromech skutečně znamená
Svět zahradničení je plný pověr, které se dědí jako rodinné stříbro. Mýtus číslo jedna: lišejník zabíjí větve. Ne, nezabíjí. Větev uschla z jiného důvodu a lišejník se na ní jen „přiživil“, protože tam měl konečně dostatek světla. Mýtus číslo dvě: je to nakažlivá nemoc. Fakt ne. Není to plíseň, která by přeskočila na váš dům a sežrala fasádu nebo otrávila vaše děti.
A mýtus číslo tři: lišejník musíte odstranit hned, jak ho uvidíte. Pokud nejste majitelem přísně vedeného komerčního sadu, kde se hraje o každý milimetr přírůstku, můžete lišejník nechat úplně být. Příroda ví, co dělá, a lišejník je jen další kousek skládačky, který do zdravé zahrady prostě patří. Než začnete šílet, raději si ověřte, jestli vašemu stromu nechybí spíš voda nebo hnojivo.
