Jaterníky vás na jaře okouzlí. Zjistěte si, co potřebují, protože ne všude se jim daří

Předně je třeba říct, že mnohé odrůdy jaterníků (Hepatica sp.) pocházející z Japonska s vícebarevnými plnými květy, které v jarní zahradě hezky září, jsou citlivé na mráz, a často proto ze zahrady rychle mizí. Příčinou neúspěchu při pěstování jaterníků může také být, že je nově získaná rostlina příliš mladá nebo je na stanovišti v létě moc sucho a teplo, popřípadě v zimě naopak zase mokro. Které z druhů tedy pěstovat a co udělat, aby se jim v zahradě dařilo? 

Jaterník podléška potřebuje propustnou půdu 

Na písčité půdě dobře prospívají především odrůdy domácího jaterníku podléšky (H. nobilis). Tato 10–15 cm vysoká zimovzdorná trvalka vytváří stálezelené trojlaločné listy, které mají tvar podobný játrům: odtud také název rostliny. Kvete od března do dubna a barevné spektrum jejích odrůd zahrnuje světle modrou, fialovou, růžovou, bílou a červenou barvu. Jednoduše kvetoucí rostliny botanického druhu se od května samy vysévají, a tak v průběhu let vytváří husté koberce. 

Podléška má ráda propustnou půdu bohatou na živiny a humus, dařit se jí proto bude pod stromy a keři. Vhodně ji doplní například sněženky, talovíny, sasanky hajní, dymnivky, čemeřice a kapradiny

Jaterník sedmihradský připomíná květy sasanku

Okouzlující je i silně rostoucí a vytrvalý jaterník sedmihradský (H. transsilvanica), který pochází z lesů rumunských Karpat a někdy otevírá své až 5 cm velké modré květy podobné sasankám už v únoru. Jak květy, tak laločnaté listy jsou větší než u našeho domácího druhu. Trsy jsou vysoké až 40 cm a šíří se krátkými odnožemi. Odrůdy se světle modrými, růžovými a bílými květy jsou vyhledávaným cílem sběratelů. 

Na jaře uvítají jaterníky slunce, v létě naopak stín

Jaterníkům je nejlépe na mírně vápenité půdě bohaté na humus, která je na jaře osluněná a v létě zastíněná dřevinami. Tady se šíří samovolným přesevem, a časem tak vytvoří husté koberce.  

Listy všech jaterníků raší v zásadě po odkvětu. To je i ideální čas pro výsadbu. Jakmile narostou, budou se tyto stálezelené trvalky těšit z dostatku živin. Ty jim zajistí vrstva mulče z nasekaného kompostu a také jarní přihnojení přírodním hnojivem ze sušeného kravského nebo koňského hnoje. Jinak jaterníky ponechte v klidu, aby vás těšily spoustu dalších let. 

Jaterníky můžete v době květu množit dělením

Mnohé jaterníky se dají úspěšně množit dělením. Jak na to: během kvetení vyjměte ze záhonu silnou rostlinu bohatě obsypanou květy a opatrně ji rozdělte ostrým kuchyňským nožem na dva až čtyři díly. Ty zasaďte na novém místě zahrady a zakryjte je např. listy kapradě (Dryopteris). Ty se postarají o mírné zastínění, chrání před houbovými chorobami a odrážejí mšice a slimáky. Navíc pod mulčem zůstává půda vlhká. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady