Péče o zahradu v horku spočívá v ochraně rostlin před suchem
Letní měsíce nám občas dávají pěkně zabrat, zejména, pokud se začnou zvyšovat teploty přes neúnosných 30 °C. To pak každý rád vyhledá stín, odlehčí své oblečení, zajde si k vodě nebo se osvěží studeným nápojem či zmrzlinou. Také pro zvířata se snažíme pře léto vytvořit snesitelné podmínky, které jim uleví od horka. Co ale udělat s květinami, zeleninou nebo stromy na zahradě? Jak rostliny přežívají léto? Jaká péče o zahradu může být rostlinám prospěšná a co jim naopak škodí?
Péče o zahradu - zálivka
Každého samozřejmě napadne, že bez pořádné zálivky rostliny v horku uvadnou a uschnou. Jenže už zde je první problém. Podstatou letní zálivky není ani tak množství vody, ale spíš kdy a jak. Zapomeňte jednou pro vždy zalévat zahradu odpoledne. To je ten největší omyl.
Půda je už po pár dnech horka rozpálená a vysušená a pokud jí v odpoledních hodinách polijeme vodou, část se ihned odpaří a část steče po tvrdé krustě půdy někam úplně jinam než potřebujete. Správná péče o zahradu spočívá v tom, že pěstitel vstane pěkně s ranním kuropěním a ideálně mezi 5. až 9. hodinou ranní zahradu zalije. Pokud není ve vašich silách zalévat takto brzy ráno, je další alternativa večer, když už slunce zapadá a ztrácí na své intenzitě.
Proč je zálivka brzy ráno nebo večer důležitá?
Protože v tuto dobu jsou rostliny schopny absorbovat co nejvíce vody a půda ještě není rozpálená, takže dochází k rovnoměrnému vsakování vláhy ke kořenům rostlin. Pokud budete v létě zalévat rostliny během dne, pravděpodobně jim kromě neúčinné zálivky popálíte listy. Kapky vody, které během horkých letních dnů zůstávají na listech, se chovají jako lupa, kterou namíříte proti slunci. Zkuste během dne zalít rostliny a pak pozorujte, jak slunce skrze kapky vody vypaluje v listech rostlin kulaté skvrny. Tak vznikají popáleniny a rostliny na ně samozřejmě reagují.
Představte si, jak je vám, když se třeba na koupališti po hodinovém slunění jdete svlažit a celé tělo ponoříte do vody či si stoupnete pod sprchu. Dostavuje se krátkodobý teplotní šok. A rostliny zažívají to samé.
Zálivka během dne má ale také vliv na rozvoj houbových chorob a plísní rostlin.
Proto je vhodnější aplikovat hloubkovou zálivku místo plošného zkrápění záhonů. Péče o zahradu znamená přemýšlet a uvažovat logicky. Plošné zkrápění vodou je vhodné například pro trávníky, které mají vysokou spotřebu vody a technicky prostě není možné jiným způsobem trávníky zalévat. V tomto případě je ale vhodnější vsadit na pravidelné rozstřikování jemného proudu vody pomocí postřikovačů s regulací. Postřikovače vytvoří ve vzduchu jemný vodní film, který dopadá na povrch trávníku s nízkou intenzitou a netvoří se zde velké kapky, které vedou k popáleninám.
U solitérních rostlin nebo u zeleniny na záhonech je ideální provádět hloubkovou zálivku přímo ke kořenům. Ano, je to trochu obtížnější než se dvakrát, třikrát proběhnout okolo záhonů s konví v ruce nebo postříkat záhony hadicí. Ale stojí to za to. Hloubková závlaha kořenů umožní rostlinám lépe si uchovat zásobu vody v horkých dnech. Naprosto dokonalá se v letních dnech jeví kapková závlaha, která je úsporná, a přitom dokonale efektivní.
Stínění má smysl
Stromy na zahradě jsou požehnáním. Poskytují totiž rostlinám stín. Samy horkem příliš netrpí, protože jejich kořeny rostou v takové hloubce, kde půda nevysychá. Jejich stín tak můžete využít a přenést pod stromy rostliny v nádobách. Rostliny na záhonech je pak možné stínit bílou netkanou textilií, která slunce odráží, ale propouští vzduch.
Pokud zvažujete stínění rostlin, nezapomeňte na skleníky a pařeniště. Skleníky i pařeniště je potřeba v létě pravidelně větrat, jinak rostliny uvnitř doslova uvaříte. Moderní skleníky nabízejí samočinné větrací systémy i možnosti zastínění.
Mulčování není jen sázka na krásu
Mulčování má vedle jiných vlastností smysl okrasný. Ale podstatou mulčování je, aby se pod povrchem drcené kůry, štěpky nebo slámy držela vlhkost a půda nevysychala. Také teplota půdy zůstává téměř stabilní a půda se nepřehřívá. Díky použitým organickým materiálům se navíc do půdy dostávají některé živiny a struktura půdy se postupně zlepšuje. Mulč je ale potřeba nastlat v době před příchodem horkých slunečních dnů.
Hnojím, hnojíš, hnojíme
Živiny a zase živiny. To je, oč tu běží. Dobře a správně vyživené rostliny jsou odolné nejen vůči škůdcům a chorobách, ale lépe odolávají i slunečním paprskům. Organická hnojiva navíc mají schopnost zadržovat v půdě vodu a rostliny tolik netrpí stresem z horka. Z organických hnojiv je nejvíce výhodný kompost, který se dá zapravovat do půdy kdykoliv během vegetačního období, a dále pak zelené hnojení, které v první fázi bude fungovat jako mulč a udrží půdu déle vlhkou.
Několik tipů, jak v péči o zahradu v létě dosáhnout lepších výsledků:
- Nízce posekaný trávník rychleji odpařuje vodu a půda se vysušuje. Zkuste místo anglického trávníku vsadit na rozkvetlou letní louku.
- Eliminujte prázdné plochy - každý kousek volné půdy lze osadit rostlinami, které pomohou udržovat půdu vlhkou. Zkuste využít smíšené kultury, které si navzájem poskytnou stín.
- Dodávejte půdě živiny během celého vegetačního období.
- Na podzim si udělejte čas a záhony dobře proryjte.
- Během letních měsíců provádějte povrchové kypření půdy. Zabráníte tak tvorbě krust z vyschlé zeminy a voda se bude snáze vsakovat pod povrch.
