65 Kč
74 Kč
Pepek věděl, proč jíst špenát na kila. Poznáte podle listů, když mu něco začne chybět?
Žlutý list ještě nemusí znamenat nemoc. Co se tedy se špenátem skutečně děje?
Tip redakce
Zkontrolujte i spodní stranu listů
První problém nemusí být vidět shora.
Při pravidelné kontrole špenátu listy jemně otočte a prohlédněte proti světlu. Právě tam se mohou objevit první známky škůdců nebo povlaku dříve, než bude poškození patrné na celé rostlině.
Choroby špenátu často začínají nenápadně. Žloutnutí může být prvním varováním
Nejdřív zežloutne jeden list, za pár dní další. Snadno si řeknete, že rostlině chybí hnojivo, jenže právě tak se často projevují choroby špenátu. Pokud první příznaky přehlédnete, může se problém během několika dní rozšířit na celý záhon. Než proto sáhnete po hnojivu nebo postřiku, podívejte se na listy zblízka. Kroutí se? Objevují se na nich skvrny nebo povlak? Špenát sice neumí mluvit, ale když se mu něco nelíbí, dává to najevo docela přesvědčivě.
Žluté skvrny a povlak na spodní straně listů? Pravděpodobně úřaduje plíseň
Jednou z nejčastějších chorob špenátu je plíseň. Poznáte ji podle žlutých skvrn na horní straně listů a šedofialového povlaku zespodu. Napadené listy postupně hnědnou, svinují se a zasychají. Plísni se nejvíc daří tam, kde je dlouho vlhko a rostliny rostou těsně vedle sebe. Když špenátu dopřejete dostatek prostoru a vzduchu, výrazně snížíte riziko, že se choroba rozšíří. Někdy opravdu platí, že méně hustý výsev znamená bohatší sklizeň.
Ne každé žloutnutí znamená nemoc
Žluté listy nemusí vždy ukazovat na infekci. Někdy vám špenát jen dává najevo, že mu něco schází. Když žloutnou hlavně starší listy, může mu chybět dusík. Pokud zůstávají žilky zelené a mění barvu jen pletivo mezi nimi, bývá příčinou nedostatek hořčíku. Vyplatí se zkontrolovat také půdu. Když je příliš kyselá nebo naopak zásaditá, rostlina si některé živiny nedokáže vzít, i když jsou v půdě. Je to podobné, jako když máte plnou lednici, ale ztratíte od ní klíč.
Špenát nevyklíčil? Chyba nemusí být v semenech
Záhon připravíte, zasejete, zalijete a několik dní netrpělivě čekáte. Místo zelených lístků ale zůstává jen holá půda. Než začnete nadávat na semínka, zvažte i jiné možnosti. Klíčící rostliny mohou napadnout půdní patogeny způsobující padání klíčních rostlin.Problémem bývá také příliš hluboký výsev nebo tvrdá půdní krusta, která vznikne po vydatném dešti. Mladé klíčky pak spotřebují všechnu energii ještě pod povrchem a na světlo se vůbec nedostanou. Dobrými pomocníky jsou lehká, kyprá půda a výsev do hloubky maximálně kolem dvou centimetrů. Špenát sice není vybíravý, ale ani on neumí prorazit půdu tvrdou jako beton.
Když se na listech objeví skvrny, zbystřete
Žluté listy jsou jedna věc, ale tmavé nebo světlé skvrny už většinou ukazují na konkrétní problém. Za jejich vznikem mohou stát houbové choroby špenátu. Každá z nich vypadá trochu jinak, společné ale mají jedno. Napadené listy postupně odumírají a rostlina slábne. Jakmile si prvních skvrn všimnete, vyplatí se napadené listy co nejdříve odstranit. Čím déle zůstanou na záhonu, tím větší šanci mají spory rozšířit se i na zdravé rostliny. A to je scénář, kterému se chce vyhnout každý zahrádkář.
Dírky, chodbičky i zkroucené listy. Na vině nemusí být nemoc
Ne vždy stojí za problémy houby nebo viry. Špenát si oblíbily také mšice a vrtalky. Mšice vysávají rostlinné šťávy, listy se kroutí a přestávají růst. Navíc přenášejí virové choroby, takže dokážou nadělat víc škody, než se na první pohled zdá. Larvy vrtalek zase vytvářejí uvnitř listů světlé chodbičky, které později hnědnou. Když list podržíte proti světlu, vypadají skoro jako malá mapa. Bohužel je to mapa vedoucí ke zničené úrodě.
Problém může být schovaný pod zemí
Některé škůdce vůbec neuvidíte. Hlístice žijí v půdě, napadají kořeny a rostliny kvůli nim žloutnou, vadnou a špatně rostou. Mnoho lidí přitom přidává vodu nebo hnojivo, protože mají pocit, že špenát strádá. Ve skutečnosti je problém ukrytý tam, kam běžně nekoukáme. Pokud pěstujete špenát na stejném místě několik let po sobě, riziko napadení se zvyšuje. Proto se vyplatí dodržovat střídání plodin. Není to zbytečná zahrádkářská poučka, ale jeden z nejúčinnějších způsobů, jak podobným problémům předejít.
Jak chorobám špenátu předejít, aby se příští rok neopakovaly
Většině potíží se dá předejít dřív, než vůbec vzniknou. Špenát vysévejte do vzdušného záhonu, nepřehánějte to s hustotou výsevu a po sklizni odstraňte všechny napadené zbytky rostlin. Právě v nich totiž mohou původci chorob přežívat až do další sezony.
Pravidelně kontrolujte i spodní stranu listů, kde se často ukrývají mšice nebo první známky plísně. Čím dříve problém odhalíte, tím menší zásah bude potřeba. Zahrada totiž funguje trochu jako auto. Když zareagujete při první kontrolce, oprava bývá mnohem jednodušší než ve chvíli, kdy se zpod kapoty začne kouřit.
Když budete špenát pravidelně kontrolovat a na první varovné signály zareagujete včas, máte mnohem větší šanci sklidit zdravé a svěží listy.
