Se zahradnickými nůžkami nebo s nůžkami na růže se dobře pracuje, když máte ustřihnout stonek nebo větvičku o průměru zhruba do jednoho centimetru. Pak už je namístě vzít si nůžky na větve: ty si – v závislosti na typu – poradí s větvemi o průměru do nějakých pěti centimetrů. Chcete-li uříznout ještě silnější větev, je nejlepší vzít si na to pilu.
V čem se liší dvoučepelové a kovadlinkové nůžky
Pokud jde o to, jak pracují, můžeme nůžky rozdělit na dvě základní skupiny. Ty první se označují jako dvoučepelové neboli bypass a poznáte je podle toho, že jejich dvě ostří se při střihu navzájem hladce míjejí. Při střihu nemačkají pletiva, a jsou proto šetrnější, a tedy vhodné například pro předjarní střih keřů.
Druhý typ nůžek, kovadlinkové (někdy označované amboss), má jen jedno ostří a proti němu plochou kovadlinku. Tyto nůžky se hodí na stříhání tvrdých suchých větví. Při výběru nůžek na větve se však obvykle víc zaměřujeme na jiné vlastnosti.
S pákovými nůžkami se méně nadřete
Aby se člověk co nejméně nadřel – což je důležité hlavně při stříhání silných větví –, využívají nůžky několik jednoduchých principů. Tím prvním jsou dlouhé rukojeti, které působí jako páky, a zvyšují tak sílu, s níž se čepele zakousnou do větve. Řada modelů má navíc převod, který vám umožní rukojeti ještě víc rozevřít. Tohle řešení však lze použít jen tam, kde máte dost místa na dlouhé rukojeti – a to neplatí zdaleka všude. Chcete-li prosvětlit hustý keř, přijdou vám vhod spíš jednoduché kompaktní nůžky bez převodu.
S teleskopickými nůžkami nepotřebujete žebřík
Nůžky s teleskopickou násadou lze roztáhnout až na čtyři metry, a bez žebříku tak jimi budete moci upravovat korunu až do výšky šesti metrů. Uvnitř je obvykle kladkový systém, s nímž můžete bez vynaložení velké síly stříhat větve až do průměru tři centimetry. Existují i motorové (akumulátorové) teleskopické nůžky, které vám práci ve velké výšce nad hlavou značně usnadní.
Zdroj: autorský článek převzatý z tištěné verze časopisu Naše krásná zahrada
