Svátek sv. Jana Křtitele: Co můžeme podle pranostik čekat a jaké bylinky sbírat o svatojánské noci

Svátek sv. Jana, Svatojánská noc a letní slunovrat – střet křesťanských a pohanských tradic

Při svátku sv. Jana, který každoročně připadá na 24. června, se připomíná narození Jana Křtitele. Tento prorok byl současníkem Ježíše Krista, kterého pokřtil v řece Jordánu – odtud jeho přízvisko. Jeho atributy, podle kterých ho můžete rozpoznat na obrazech a sochách, jsou beránek, kříž, křest a řeka. Jako řada dalších svatých je i Jan patronem vybraných profesí, konkrétně kominíků, hudebníků, tesařů, tkalců, hospodských nebo barvířů.
Se svátkem Jana Křtitele se pojí i rozšířený lidový svátek Svatojánské noci, který se slaví v předvečer sv. Jana, tedy 23. června. Typickým prvkem oslav bylo pálení ohňů a jejich přeskakování. Jednalo se o důležité období roku, protože podle pranostik začínalo touto nocí léto. V jádru jde o pohanský, zemědělský zvyk reflektující dlouhé dny, teplo a předzvěst úrody plodin, jejichž zásoby byly po dlouhé zimě touto dobou už téměř vyčerpané.

Pranostiky a lidová moudra na svátek svatého Jana

S takto významným dnem se samozřejmě váže řada mouder a pranostik, především spjatých s vlivem počasí na pěstování kulturních plodin. Nejčastěji varují před vydatnými dešti a poukazují na ojediněle dlouhé dny.

• Svatojánské deště málokterý rok nevypršují.
• Dbej, aby co svatý Vít poseče, svatý Jan neodplavil.
• Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.
• Svatojánský déšť kazí seno i obilí.
• Na Jána bez deště – bude pěkně ještě.
• Prší-li o svatojánském večeru, zkazí se lískové oříšky.
• Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
• Na svatého Jána noc není žádná.
• O svatojánské noci si dny podávají ruce.
• Do svatého Jana musí být turkyně [kukuřice] dokola okopána.
• Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.

Devatero kvítí – co sbírat při svatojánské noci

Délka dne inspirovala lidovou obrazotvornost, která přenášela sílu slunných dní na přírodu a rostliny. Podle představ šlo o nejvhodnější čas pro jejich sběr a následnou výrobu léčivých prostředků či čajů. Přestože seznam rostlin není ustálený, mezi devatero svatojánských květin patří např.: devětsil, dobromysl, heřmánek, jitrocel, kapradí, komonice (tzv. kadeř svatojánská), řebříček, svízel nebo třezalka.

Kromě devatera kvítí se mezi svatojánské bylinky řadí i další rostliny, které naši předci při letním slunovratu pečlivě sbírali. Některé mají přízviska spjatá se sv. Janem. Jde o bazalku, černobýl, diviznu, hvozdík kartouzek/kropenatý (slzičky Panny Marie), kopretinu bílou (svatojánská kytka), libeček, majoránku, mateřídoušku, mátu, pelyněk pravý (svatého Jana bylina), pelyněk černobýl (svatého Jana pás), rozchodník prudký (svatojánské zelí) a úročník.

Neváhejte ani vy a vydejte se po stopách našich předků. Nasbírejte si bylinky, které se v těchto dnech těší neobvykle dlouhým dnům, a uvařte si z nich zdravý čaj nebo je usušte na ozdobu.