Objeví-li se na růžích podezřelé útvary, jednejte: uvnitř jsou desítky larev žlabatky růžové, která je ničí

Jak poznám žlabatku růžovou: prozradí jí chlupaté hálky

Růže bývají napadány nejen houbovými chorobami, ale také škůdci, z nichž asi nejvíce je trápí mšice a potom právě žlabatka růžová. Jedná se o parazitickou vosičku, jejíž přítomnost na růžích poznáte právě podle typických hálek. Jejich tvorba je způsobena tím, že rostlina reaguje na sliny parazitujících larev tvorbou růstového pletiva, což je podstata vzniku hálky.

Žlabatka: co o ní vlastně víme? Jedno je jasné, samečci v tom jsou nevinně

Tato vosička je velká asi jen 4 mm, takže jí si zrovna moc nevšimnete. Pokud ale přece, tak samičky mají oranžovožluté zbarvení bříška a dolních končetin, zbytek těla je černý. Samečci mají nohy žlutočerné, to je také rozpoznávací znak. Je zajímavé, že samečci tohoto druhu hmyzu se vyskytují jen výjimečně, takže vše mají na svědomí pouze samičky žlabatek. Na jaře se líhnou drobné, tmavé samičky, které kladou většinou neoplodněná vajíčka do uzavřených pupenů růží. Samičky jsou i bez oplození schopné naklást až 60 vajíček Hálku žlabatky poznáte snadno, bývají to útvary porostlé dlouhými, zelenými, žlutými nebo červenými chloupky.

Hálky odstraňte co nejdříve

Uvnitř hálky je několik komůrek, klidně až šedesát, a v nich se vyvíjí larvy. Ty se líhnou už týden po nakladení vajíček a hned se začínají živit rostlinnými pletivy. Koncem léta přechází larvy do stádia kukly a tak přezimují, pěkně schované v hálce. Hálky na podzim zhnědnou, ztvrdnou a na jaře se líhnou nové vosičky. Prázdné hálky na rostlině vydrží mnoho let. Poškození žlabatkou je spíše estetické, ale v případě většího napadení dochází k zaschnutí celého vrcholu výhonu. Na podzim je tedy vhodné, seříznout napadené výhony i s hálkami a tím dojde k přerušení vývojového cyklu žlabatky.

Jak žlabatce zabránit v napadení: rostliny nesmí být ve stresu

Zjistilo se, že žlabatky napadají především rostliny vystavené stresu, například suchu. Mnohem více také napadají mladé a poškozené rostliny, které jako svoji ochranu proti infikaci, vytváří větší a početnější hálky, ve srovnání se staršími rostlinami. Zralé hálky bývají často napadány různými druhy přirozených nepřátel, především ptáky a drobnými savci, kteří si na larvách rádi smlsnou.

 

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada