Podle čeho moniliovou spálou poznáte
Moniliová spála se projevuje hnědnutím, rychlým zasycháním a odumíráním květů, které ale i nadále zůstávají na stromě (vypadají jako spálené mrazem – proto spála). Po květech následuje i zavadání a odumírání jednoletých letorostů (tzv. moniliový úžeh), na nichž bývá často patrný klejotok (v místech přechodu zdravého a nemocného pletiva – rostlina tak reaguje na infekci).
Zatímco ale u višní zasychají po infekci kvetoucí výhony v délce 20 až 40 cm (tzv. zasychání vrcholků) a u zlatic 30 cm výhony s listy (rovněž vypadají jako spálené), u třešní jen jednotlivé květy. Vždy záleží na druhu a odrůdě dřeviny.
Co způsobuje moniliovou spálu dřevin
Původcem moniliové spály je mikroskopická houba (Monilinia laxa), která přezimuje v korunách stromů v napadených mumifikovaných plodech (ale i na nesprávně zlikvidovaných loňských spadaných plodech) a infikovaných výhonech (u višní a meruněk). Odtud se na jaře dostává větrem, rozstřikující se vodou nebo pomocí hmyzu do květů. Přes květy pak houba prorůstá dále do letorostů, příp. staršího dřeva výhonů, a vzniklé spory později infikují i plody (moniliová hniloba plodů peckovin).
Napadení stromů napomáhá i jejich mechanické poranění (kroupy). Infekci květů podporuje vlhké počasí s teplotami pod 15 °C, k infekci plodů dochází po jejich poškození (praskání, kroupy, hmyz).
Jak můžete dřeviny před moniliovou spálou chránit
Ochrana spočívá v likvidaci napadených plodů na stromě i na zemi pod ním, a vyřezávání napadených větví (až do zdravého dřeva). Na začátku a na konci kvetení se také doporučuje ošetření vhodným fungicidem (zejména za chladného a deštivého počasí; při dlouhém kvetení aplikujte postřik i během květu). Vhodné jsou zvláště systémově působící přípravky. Prevencí je pěstování méně náchylných odrůd a udržování vzdušných korun stromů.
