Lichořeřišnice: nenáročná rostlina, která bohatě kvete celé léto, vás zbaví bacilů a podpoří imunitu

Zpočátku používali Inkové květy lichořeřišnice jako lék se širokou škálou využití (k ošetření ran, kurdějí nebo při nachlazení) a také jako přísadu do zeleninových pokrmů. V Evropě se lichořeřišnice pravděpodobně objevila v 16. století, kdy ji z Peru dovezli španělští dobyvatelé. Evropané ale objevili zcela jiné využití lichořeřišnice než Inkové a zacházeli s ní jako s okrasnou rostlinou, sázenou v luxusních zahradách těch nejbohatších rodin. Krásné, dlouhé výhony lichořeřišnice nádherně zakrývaly dřevěné zahradní konstrukce a vytvářely tak v zahradách jedinečnou atmosféru.

Lichořeřišnice spolehlivě kvete celé léto 

Rostliny, které dnes pěstujeme v našich zahradách, se díky šlechtění holandských zahradníků původnímu druhu už moc nepodobají. Lodyhy lichořeřišnice jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Výhony jedné rostliny mohou dosahovat délky až 5 metrů. Listy jsou kulovité na dlouhých řapících. Květy jsou červené, oranžové nebo žluté a na rostlině se bohatě objevují od června až do prvních podzimních mrazíků.

Čeleď lichořeřišnicovitých zahrnuje více než 80 druhů této krásné a pro naše zdraví cenné rostliny, i když se pro pěstování používá jen několik z nich. V našich zahradách v podstatě rozlišujeme 2 druhy: lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus), známou jako letničku s oranžovými květy v pestrolistých odrůdách a lichořeřišnici cizí (Tropaeolum peregrinus), známou také jako „lichořeřišnice stěhovavá“, která se v domácnostech využívá hlavně jako okrasná popínavá rostlina na zdi a ploty. Vyznačuje se okázalými, zelenomodrými listy s jasnými zářezy a jasně žlutými až kanárkovými květy s dekorativními ostruhami. Tato krásná popínavá rostlina dorůstá až do délky 2-3 metrů, proto vyžaduje vhodnou oporu, po níž se může pnout.

Lichořeřišnice najde uplatnění od malých balkónů až po zámecký park

Lichořeřišnice je pro svůj spolehlivý rozložitý růst velmi oblíbenou zahradní rostlinou i přesto, že se musí každoročně znovu vysévat. Uplatnění najde především jako půdní pokryv v záhonech nebo pod korunami stromů. Díky pnoucím výhonům je často využívána jako jednoletá popínavka, která během jedné vegetační sezóny popne požadovaná místa do výšky 2 metrů a ještě je ozdobí svými zářivými květy. Uplatnění nalezne i v nádobách a truhlících jako ozdoba balkónů, teras a vstupních prostor u domu.

Pěstujte lichořeřišnici a zbavte se mšicí

Na pěstování jsou lichořeřišnice naprosto nenáročné, vyžadují spíše slunnou polohu v propustné půdě a vydatnou zálivku. Porostou i pokvetou i ve stínu, ale méně vydatně.

Lichořeřišnice v zahradě dokáže být i užitečným pomocníkem. Pod jabloněmi dokáže odradit vlnatku krvavou a dokonce zabránit rozšíření plísně bramborové. Další užitečnou schopností lichořeřišnic je, že na sebe dokážou nalákat mšice z okolních rostlin. V půdě lichořeřišnice odpuzuje hlísty.

Lichořeřišnice v kuchyni půl zdraví

Lichořeřišnice je jedlá opravdu celá! Konzumují se květy, semena i listy, které mají intenzivní, kořeněnou chuť, která připomíná řeřichu. Můžeme je použít do salátů, sendvičů, ale také jako přísadu do pesta nebo omáčky (po rozmělnění listů lichořeřišnice).

V léčitelství má pak nezastupitelné místo jako přírodní antibiotikum především v oblasti dýchacích cest. Je zajímavé, že pravidelná konzumace lichořeřišnice může také zabránit tvorbě bakterií Salmonely a léčit nemoci močového ústrojí a ledvin. Lichořeřišnice je skvělým zdrojem vitaminu C pro posílení imunity a v neposlední řadě ji můžete používat jako dezinfekci na rány a urychlit tak jejich hojení.

Dříve byla lichořeřišnice také oblíbeným prostředkem proti vypadávání vlasů a pro podporu jejich růstu. Vyrábělo se z ní vlasové tonikum, které může dobře posloužit i v dnešní době jako přírodní prostředek proti častým následkům Covidu, jímž je právě často vypadávání vlasů.

Zdroje: www.magazinzahrada.cz, cs.wikipedia.org, www.herbavis.cz