Bledě fialový šafrán Tommasiniho (Crocus tommasinianus) obohacuje zahradu jemnými fialovými květy už koncem zimy a na počátku jara. Je to jeden z asi 90 druhů šafránů (Crocus), které řadíme do čeledi kosatcovitých (Iridaceae). Druhové jméno tento šafrán dostal podle rakousko-uherského právníka a botanika Muzia Giuseppa Spirita de Tommasiniho (1794–1879). Ten byl ve 30. letech 19. století starostou Terstu a na hranici s Albánií prozkoumal flóru Istrie a nalezl tam i tento půvabný druh. Šafrán Tomassiniho tam roste v listnatých lesích a na skalnatých svazích v nadmořské výšce až 1500 metrů. Od poloviny 19. století se pěstuje v západní a střední Evropě. Tento časný šafrán snadno zplaní a – pokud ho necháte – vytvoří krásné květinové koberce.

Růst

V závislosti na lokalitě dosahuje šafrán Tommasiniho výšky až 10 centimetrů. Stejně jako všechny ostatní šafrány má cibulku, která slouží jako přezimovací orgán ukrytý pod zemí. Cibulky jsou chráněny vláknitým obalem. Je to jednoletá rostlina: cibulka každý rok odumírá, ale protože se stále tvoří nové dceřiné cibulky, porost se udržuje a rozšiřuje.

Olistění

Z cibulky vyrůstá šest přízemních úzkých listů se souběžnými žilkami a jedním bílým proužkem uprostřed.

Květy

V závislosti na lokalitě šafrán Tommasiniho kvete od února do konce března. Křehké, štíhlé, světle fialové a na vnější straně mírně stříbřité květy s dlouhými trubkami mají vysokou dekorativní hodnotu. Květy se otevírají pouze za dobrého počasí, pak jsou vidět tyčinky a pestík.

Plody

Žluté tyčinky lákají opylující hmyz. Po opylení vzniká plod s mnoha semeny. Protože rozkvétá tak časně, je šafrán Tommasiniho důležitým zdrojem potravy pro včely a čmeláky, kteří převážně sbírají pyl (je bohatý na bílkoviny).

Umístění a půda

Šafrán Tommasiniho má rád částečně zastíněná až slunná místa. Hodí se jako podsadba pod opadavé keře. Stín snáší lépe než jiné druhy šafránů. Půda by měla být propustná a ne příliš výživná: na jaře tomuto šafránu vyhovuje vlhko, v létě pak sucho.

Výsadba a péče

Cibulky se vysazují od září do listopadu do hloubky asi 5 cm. Nejlepší je sdružit cibulky do malých skupin. Šafrán Tommasiniho nevyžaduje zvláštní péči. Neměli byste však po odkvětu odstraňovat listy dřív, než zežloutnou. Proto odložte sečení trávníku s krokusy až na dobu, kdy listy zatáhnou.

Použití v zahradě

V kombinaci s talovíny a sněženkami tvoří krokusy nádhernou hru barev, ať už v trávníku, nebo v řidších partiích dřevin. Dobrými partnery jsou pro ně také čemeřice, fialky a ostatní druhy šafránů. Rychle se rozrůstají, a proto se hodí ke zplanění.

Odrůdy

’Albus’: hojně kvetoucí odrůda s čistě bílými květy

’Ruby Giant’: výrazně fialové velké květy

’Roseus’: něžné růžovofialové květy

’Whitewell Purple’: bohatě kvetoucí odrůda s tmavě purpurovými květy

Množení

Na vhodném stanovišti se krokusy množí dceřinými cibulkami a také samovýsevem. V průběhu let tak šafrán Tommasiniho vytváří husté, rozsáhlé porosty. Rostliny můžete snadno vypěstovat ze semen: vysejte je do písčitého substrátu a ten udržujte mírně vlhký, dokud semena nevyklíčí. Rostliny pokvetou po dvou až třech letech.

Choroby a škůdci

Šafrány nejsou příliš náchylné k nemocem. Pokud se objeví hniloba hlíz, nevysazujte po několik následujících let na totéž místo šafrány. Hlízy mohou poškodit mravenci a hraboši. Na ochranu proti hrabošům můžete hlízy při výsadbě umístit do drátěných košíčků.