Nejkrásnější připomínka Karla Gotta: Zasadil stromy, které rostou i dnes. Jeden je vzácnější než diamant, druhý zdobí bývalé muzeum Gottland
Bertramka: Zahrada byla pro Karla Gotta zdrojem klidu i inspirace
Vilu na Bertramce, kde žil a tvořil Karel Gott, asi není potřeba dlouze představovat. Osobitý styl jí vdechl Karel Gott s manželkou Ivanou a dlužno podotknout, že zdařile. Bývalá usedlost v klasicistním stylu, je obklopena parkem s množstvím okrasných stromů, se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta.
(Poznámka redakce: sala terrena je architektonická stavba, která je typická pro barokní paláce a zámky. Jedná se o otevřený sál v přízemí, který funguje jako přechod mezi vnitřními prostory a zahradou).
Karel Gott měl k domu i k zahradě silný vztah a žil zde od 70. let až do své smrti v roce 2019. Zahradu sám velmi často využíval nejen jako místo k odpočinku, ale i při malování svých obrazů či ve chvílích, kdy komponoval.
Celá usedlost na Bertramce včetně krásné, rozlehlé zahrady je místem s bohatou historií a hlubokým osobním významem nejen pro Karla Gotta, ale i pro jeho fanoušky. Karel Gott měl k přírodě velmi vřelý vztah. Příroda, doma pak zahrada pro něj byly zdrojem energie, klidu a inspirace, a to především v pozdějších letech jeho života a během zdravotních potíží.
Během svého pestrého života zasadil mimo vlastní zahrady dva netradiční stromy, jimiž podpořil dva, sice rozdílné, ale přesto významné projekty.
Japonská sakura: Strom, který Karel Gott zasadil na památku
Vila v Jevanech, kterou Karel Gott zakoupil, byla součástí rozsáhlého projektu - muzeum Gottland. Toto muzeum založil pozdější vlastník objektu Jan Moťovský. U příležitosti prvního výročí vzniku muzea Gottland Karel Gott zasadil na zahradě vily třešeň sakuru, a to 27. června 2007.
Okrasné třešně čili sakury
Sakura je japonský název okrasné třešně. Tyto dřeviny jsou proslulé tím, že nedávají plody, ale pouze kvetou. Jejich květy patří mezi jedny z nejkrásnějších jarních hříček přírody. Květy mohou být od bílé přes světle růžovou až po sytě růžovou. Jsou jemně zkadeřené a jejich období kvetení je velmi krátké, často trvá jen týden. Objevují se obvykle od dubna do května, ještě předtím, než stromu vypučí nové listí.
Díky svému původu až v daleké Asii jsou tyto dřeviny plně mrazuvzdorné, a jsou proto schopny přežívat i v našich podmínkách. Preferují plné slunce a propustnou půdu.
Nejznámější kultivary sakur:
- Somei Jošino: Květy jsou téměř bílé s jemným růžovým nádechem.
- Kanzan: Jeden z nejběžnějších kultivarů, má plné růžové květy.
- Amanogawa: Sakura se sloupovitým růstem, vhodná do menších zahrad.
- Šidarezakura: Převislý kultivar s kaskádovitými větvemi.
Wolemie vznešená: Strom starý miliony let připomíná Karla Gotta
28. května 2009 v rámci projektu nazvaného Kořeny osobnosti byl Karlem Gottem zasazen strom v Botanické zahradě v Praze-Troji.
Projekt Kořeny osobností má za cíl spojit unikátní přírodní bohatství s významnými osobnostmi. Karel Gott se stal součástí této iniciativy a symbolicky tak zanechal své "kořeny" v pražské botanické zahradě. Mezi dalšími osobnostmi, které se do projektu zapojily, byli například Václav Havel, Lucie Bílá nebo Jiří Menzel.
Strom, který Karel Gott zasadil, se řadí mezi tzv. živé fosilie a je možné metaforicky říci, že tento strom je stejný jako Karel Gott - nehynoucí a věčný. Tím stromem je wolemie vznešená, botanická rarita, která byla objevena na dosud utajovaném místě v Austrálii.
Živá fosilie: Strom, který přežil dinosaury i díky Karlu Gottovi
Tento fascinující jehličnan byl do roku 1994 známý pouze ze zkamenělin a botanici ho považovali za dávno vyhynulý. Tyto stromy se objevily na Zemi před 200 miliony lety, tedy v období, kdy zde žili dinosauři. Proto je jeho objev unikátní.
Strom je stálezelený, má unikátní tmavě zelené jehlice a kůru, která připomíná bublinkovou čokoládu. V dospělosti může dosáhnout výšky 25-40 metrů a šířky okolo 3 metrů. Je mrazuvzdorná zhruba do teplot -15 °C. Preferuje slunce nebo polostín.
Wolemie je kriticky ohrožená, protože ve volné přírodě lze nalézt jen něco okolo 100 kusů této jedinečné dřeviny.
Botanici ale našli způsob, jak wolemii úspěšně množit, proto je možné tento unikát vidět nejen v botanických zahradách, ale také si jej zakoupit pro soukromé účely. Výtěžky z prodeje jsou investovány do ochrany tohoto druhu ve volné přírodě.
Karla Gotta provázely květiny celý život. Byl neustále obdarováván svými četnými fanynkami i fanoušky obrovským množstvím květin. A také i místo jeho posledního odpočinku je obklopeno stromy a keři.
V naší galerii si můžete připomenout nejen Karla Gotta a jeho lásku k přírodě, ale i vzpomínku pietního dne.
