Jak se na zahradě projevuje letní slunovrat?
Letní slunovrat, který nastává kolem 21. června, představuje zlomový bod v ročním cyklu rostlin, zejména díky změně fotoperiody, tedy délky dne a noci. Rostliny jsou na tyto změny velmi citlivé a reagují na ně celou řadou fyziologických procesů, které ovlivňují jejich růst, kvetení a tvorbu plodů.
Vliv na květiny a jejich kvetení:
Kvetení mnoha rostlin je regulováno poměrem mezi délkou denního světla a noci. Okolo letního slunovratu je intenzita slunečního záření nejvyšší. To je klíčové pro fotosyntézu, proces, kterým rostliny tvoří energii pro svůj růst a kvetení. Vyšší intenzita světla obecně podporuje bohatší kvetení, pokud jsou k dispozici i další faktory jako voda, povětrnostní podmínky nebo živiny.
- Dlouhodenní rostliny: Tyto rostliny kvetou pouze tehdy, když jsou dny dlouhé a noci krátké. Před letním slunovratem se dny prodlužují, což pro ně představuje optimální podmínky pro kvetení. Po slunovratu se dny začnou zkracovat, což může u některých druhů vést k ukončení kvetení nebo k přechodu do jiné fáze vývoje. Příkladem jsou například petúnie, ibišek, rozchodník, z bylinek pak třeba kopr.
- Krátkodenní rostliny: Ty kvetou při dlouhých nocích. Některé z nich kvetou časně zjara nebo na podzim. Krátká noc po letním slunovratu je pro ně nevhodná, a proto většinou v tomto období nekvetou.
- Fotoperiodicky neutrální rostliny: Tyto rostliny kvetou bez ohledu na délku dne.
- Bylinky: Věřilo se, že v den letního slunovratu bylinky získávají nejintenzivnější vonné silice a silnější účinné látky. Proto je toto období tradičně spojováno se sběrem léčivých bylin.
Vliv na ovoce:
Po letním slunovratu, kdy se dny začínají zkracovat, mnoho rostlin, které kvetly v jarním a časně letním období, přesouvá svou energii z kvetení do tvorby a dozrávání plodů. Zkracující se den může signalizovat rostlinám, že je čas investovat do reprodukce a přípravy na zimu. Vysoká intenzita slunečního záření a teplé dny po slunovratu jsou proto ideální pro dozrávání ovoce. Cukry a další látky se v plodech hromadí rychleji, což vede k jejich plné chuti a barvě. Letní slunovrat je často vrcholem tvorby plodů u mnoha ovocných dřevin.
Vliv na zeleninu:
Podobně jako u ovoce, po letním slunovratu se u mnoha druhů zeleniny, zejména u kořenové a hlízové, energie přesouvá do tvorby zásobních orgánů. Rostliny se připravují na nadcházející zimu, a tak ukládají živiny do kořenů, hlíz nebo cibulí. Zelenina, která dozrává v pozdním létě a na podzim - např. dýně, brambory, kořenová zelenina, plně využívá dlouhých letních dnů a intenzivního slunečního svitu po slunovratu k akumulaci energie a živin. U některých druhů zeleniny může zkracující se světlé dny po slunovratu signalizovat zpomalení vegetativního růstu a přechod k reprodukční fázi nebo k ukládání zásob. Například brambory jsou z hlediska kvetení dlouhodenní, ale z hlediska tvorby hlíz krátkodenní.
Okolo letního slunovratu ale také přichází čas výsevů zeleniny pro druhý sled pěstování. Co sklízíme a co můžeme znovu vysít?
- Na výsevním záhonu si předpěstujte ranou odrůdu kedlubny, květáku, brokolice nebo různé druhy salátů jako hlávkovou čekanku, endivii, eskariolu, pekingské a čínské zelí, a stejně tak saláty s vegetační dobou cca 100 dní, tuřín nebo fenykl hlíznatý.
- Přímo je možné vysévat ředkve, vodnici, ředkvičky, ranou mrkev, hrášek, špenát, polníček, rukolu, listové hořčice, listové saláty nebo rané odrůdy fazolí na lusky.
V naší galerii se můžete podívat, jak vypadá letní slunovrat na zahradách: