Můj pokus o záchranu levandule se stal zázrakem – vzkvétá díky jedinému triku
Když láska škodí: Přelití levandule jako největší zrada
Dala jsem ji na parapet. A hned jsem jí dopřála. Zalila jsem ji pořádnou dávkou vody. Zkrátka tak, aby se měla dobře. Jenže po pár dnech vypadala, jako by si prošla rozchodem. Listy žloutly, stonky vadly a vůně byla tatam.
Tip redakce: Levandule je Středomořanka. Miluje slunce a sucho. Přílišná péče, například v podobě přelití levandule, ji dokáže zničit rychleji než týden bez vody.
Chyba, kterou dělá většina pěstitelů: Levandule vodu nepotřebuje tolik, jak si myslíte
Měla jsem za to, že rostliny přece potřebují vodu, ne? Tak jsem se držela své rutiny. Každé ráno konvička. Každé tři dny trochu víc, když bylo horko. Jenže levandule si to vyložila po svém. Její kořeny se doslova topily. Substrát byl mokrý, těžký, bez vzduchu. Ideální prostředí pro hnilobu.
Když jsem po pár týdnech začala zkoumat, proč vypadá tak mizerně, vytáhla jsem ji z květináče a málem omdlela. Kořeny byly tmavé a rozbředlé. Z hlíny šel zápach, který by se dal použít jako biologická zbraň.
Varování redakce: Při přelití levandule odumírají kořeny, které nemají přístup ke kyslíku. Pokud si nejste jistí, raději zkontrolujte prstem. Zemina má být suchá aspoň do hloubky dvou centimetrů.
Záchrana levandule krok za krokem: Méně vody, více slunce
V zoufalství jsem vzala nůžky, odstřihla všechno shnilé a přesadila ji do nové, suché půdy. Na dno květináče jsem dala drenáž. Kamínky, střepy z květináčů. To mi poradila kamarádka, která přišla na pomoc. Tentokrát jsem si řekla, že to s vodou nebudu přehánět. Zalila jsem ji jen symbolicky a postavila na balkon, kde měla celý den slunce.
A pak jsem čekala. Dva dny. Týden. Dva týdny. A ona se pomalu začala vzpamatovávat. Nové lístky, lehká vůně, dokonce i první náznak poupěte. Měla jsem chuť ji obejmout. Ale neudělala jsem to, abych ji náhodou nepřelila potem radosti.
Tip redakce: Levanduli pomáhá drenážní vrstva, lehká půda (směs písku, štěrku a substrátu). A hodně světla. Zalévejte jen tehdy, když je zemina úplně suchá.
Tajemství úspěchu: U levandule platí - méně znamená více
Když jsem si přečetla pár článků, pochopila jsem, že levandule je tak trochu minimalistka. Miluje prostotu. Nesnáší přelití, vlhko a stín. Zato slunce, vítr a suchý substrát ji promění v nádherný skvost, který kvete celé léto.
Teď už ji zalévám jen tehdy, když si o to opravdu říká. To bývá zhruba jednou za deset dní. A světe div se, vzkvétá jako nikdy. Zjistila jsem, že to, co jsem považovala za péči, bylo vlastně mučení.
Upozornění redakce: Pokud levanduli pěstujete v květináči, musí mít odtokové dírky. Bez nich se voda hromadí a přelití levandule je jen otázkou času.
Ponaučení z Provence: Levandule vás naučí trpělivosti i pokoře
Dnes už se směju tomu, jak jsem si myslela, že všechny rostliny chtějí totéž. Že jim stačí voda a světlo. Levandule mi ukázala, že každá rostlina má svou osobnost. A že někdy je méně jednoduše více.
Kdykoliv ji teď zalévám, připadám si skoro provinile. Mluvím na ni, že to bude jen trošku. Že už ji nebudu trápit jako dřív. A ona mi odpovídá svým způsobem. Vůní, květy a tím, že přežila.
Rada redakce na závěr: Předtím, než zalijete jakoukoli rostlinu, zjistěte si, odkud pochází. Středomořské druhy (levandule, rozmarýn, tymián) nesnáší vlhko. Tropické (např. orchideje) zase potřebují vzdušnou vlhkost, ale ne stojící vodu. Každá květina je jiná.
Pokud se vám někdy podaří dosáhnout přelití levandule, nepropadejte panice. I ona má tuhý kořínek. A to doslova. Stačí ji přesadit, dát slunce, klid a čas. A možná vám odpustí.
