Levandulové políčko v pražské botanické

Levandule patří k oblíbeným zahradním trvalkám. V pražské botanické zahradě ji najdete hlavně v rozlehlé expozici středozemní flóry, která navodí dokonalou iluzi divoké přírody na jihu Evropy. „Ve spodní části expozice Středozemí byla po delší čas nevyužitá plocha. Před několika lety jsme se rozhodli založit na její části levandulové pole, které se zbytkem expozice krásně ladí. Levandulovým keřům se tu daří, a tak si zde návštěvníci mohou připadat, jako by navštívili proslulou Provence,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Levandule pěstované venku 

Rod levandule (Lavandula) tvoří několik desítek druhů a především kultivarů. Z pohledu jejich pěstování je možné je rozdělit na dvě skupiny. Tou první jsou druhy a odrůdy, jež lze u nás celoročně pěstovat venku. Druhou skupinou pak ty, které vyžadují zimování ve skleníku či v zimní zahradě. 

„Nejvýznamnějším druhem, který lze celoročně pěstovat venku, je levandule lékařská (L. angustifolia). Nakvétá obvykle ve druhé polovině června a kvete až do července. Nejatraktivnější jsou její odrůdy s tmavě fialovými kvítky a fialovými kalichy, např. ´Hidcote Blue´. Náš sortiment ale tvoří i odrůdy s květy světle modrými, světle růžovými či bílými. Této levanduli vyhovuje stanoviště na plném slunci a záhřevná a propustná zahradní půda,“ vysvětluje Petr Hanzelka, kurátor trvalek a okrasných trav. 

Venku lze pěstovat i druh levandule prostřední (L. × intermedia), která je přírodním křížencem druhů L. angustifolia a L. latifolia a např. v Provence se hojně pěstuje k produkci levandulové silice (tzv. lavandinu).

Nezimovzdorné levandule 

Mírnější zimy (spíše v sušších půdách) dokáže venku přežít také levandule širokolistá (L. latifolia). „Tu mohou návštěvníci zahrady vidět ve výsadbě u terasy poblíž kaple sv. Kláry. Obecně její dlouhodobé pěstování venku příliš reálné není. Řadí se již do skupiny levandulí, které vyžadují přezimování v bezmrazých prostorách, ideálně na světle a při teplotě 5–8 °C a spíše v sušším, resp. nepřemokřeném substrátu,“ doplňuje Petr Hanzelka.  

Do nezimovzdorné skupiny patří také asi nejatraktivnější druh, levandule korunkatá (L. stoechas). Ta se často nabízí v nejrůznějších zahradních centrech a prodejnách. Vyniká totiž nápadným květenstvím, které je zakončeno výraznými vzpřímenými fialovými listeny. Jedná se o hezký druh pro nádoby, letní terasy, balkony apod. Celoroční venkovní pěstování u nás ale není reálné. 

Levandulové zajímavosti 

„Z dalších zajímavých druhů ze sbírek botanické zahrady lze uvést např. levanduli zelenou (L. viridis) s netypickou, skoro „kafrovou“ vůní listů a bělavě zelenými listeny v květenství, levanduli kanárskou (L. canariensis), levanduli zoubkatou (L. dentata) a další,“ uzavírá Petr Hanzelka.

 

Predplatne