Alpinum Juliana – živý atlas rostlin

Na zahradu Juliana, která leží v Národním parku Triglav, si s klidem vyhraďte „líný den“: do výšky 800 metrů nad mořem nemusíte stoupat po stráních a strmých kamenitých stezkách. I bez puchýřů na chodidlech tu najdete víc než 600 alpských rostlin, nasbíraných především v Julských Alpách. Můžete si tak projít „atlas zdejších“ rostlin na 2500 metrech čtverečních.

Prohlížejte a nahrávejte fotky zahrad do ZahrAppky

Alpinium: botanikův splněný sen 

Svůj sen si tu v roce 1926 splnil podnikatel Albert Bois de Chesna. Ten se na gymnáziu nadchl pro botaniku, ale, poslušný rodinné tradice, převzal správu otcových lesy a pily. Když vydělal, kolik potřeboval, dal se do hledání vhodného místa.

Kus stráně, kam zaléhá hukot nedalekého vodopádu, koupil od místního horala, jemuž přezdívali Medvědí smrt: vypráví se o něm, že v souboji s medvědem prý ztratil dolní čelist, ale obstál, a dál se beze strachu (jen s šátkem přes obličej) vydával do hor a hlubokých lesů.

Bois de Chesna – s pomocí botaniků – pečlivě rozvrhl cesty i záhony, vybral místa pro druhy ze skal i z údolí a pustili se do sběru rostlin... Péči o ně svěřili potomkovi někdejšího majitele: prvním zahradníkem v Julianě se stal Anton, vnuk Medvědí smrti.

Málo známá botanická zahrada v pražských Malešicích

Na co se v Alpiniu Juliana určitě podívejte

Zdejší údolí ovlivněné středomořským klimatem, poskytuje rostlinám vlídnější podmínky než jejich původní stanoviště. Stává se tedy, že některé druhy tu vykvetou třeba i o měsíc dřív než nahoře ve skalách, kde jsou doma.

Minout byste neměli endemity jihovýchodních Alp – třeba hořec triglavský (Gentiana triglouensis), lomikámen kostrbatý (Saxifraga squarrosa) nebo mák (Papaver ernesti-mayeri).

Určitě nepřehlédnete další zdejší „specialitu“ zvonek Zoisův(Campanula zoysii) – neuvidíte-li ho kvést, všimněte si ho aspoň na znaku Juliany. Znalci skalniček věcí, že pěstovat tyhle zvonky není snadné: dokonce i tady někdy nepřežijí vlhkou zimu, a tak nezbývá než z hor přinést novou rostlinu... 

O tomhle zvonku se vypráví, že svého objevitele Karla Zoise, který ho měl na nočním stolku, rušil vyzváněním. A protože botanik chtěl dál klidně spát, zmáčkl zvonek mezi prsty... Věřit tomu nemusíte, ale důležitý znak, výrazné zúžení zvonkovitých květů, si podle téhle pomůcky zapamatujete určitě.

Zelená růže: botanická kuriozita

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada