Jedinečná podzimní výzdoba truhlíků: znáte tyto plody? Víme, kam pro ně na procházku, padají samy ze stromů

Roste v parcích, ale může zdobit i vaši zahradu

Maklura oranžová (Maclura pomifera), jinak také maklura pomerančová, pomerančovka oranžová, méně maklura jablkovitá, je opadavý strom pocházející ze střední a jižní Ameriky. Patří do čeledi morušovníkovitých a můžete si jej vysadit i na svojí zahradě. Ovšem daří se mu pouze v teplých oblastech, ve své domovině dorůstá až 20 m, v našich podmínkách doroste pouhých 6-8 m. Nejčastěji se s ním setkáme v parcích a zámeckých nebo botanických zahradách. Pokud bychom se pro pěstování maklury rozhodli, nejodolnějším by měl být kultivar Maclura pomifera ‘Fan dArc‘.

Na větvích vyrůstají 2,5 cm dlouhé silné trny, proto je využívána i jako nepropustný živý prérijní plot. Existuje i beztrnný kultivar, Maclura pomifera ´Inermis´.

V České republice byla poprvé vysazena v roce 1865 v zámeckém parku na Hluboké, ale najdeme ji i v pražské Zoo nebo třeba v zámeckém parku v Lednici na Moravě, kde jich roste více.

Maklura na tácku
Info ikona

Plody maklury jsou neskutečně zajímavé, vypadají krásně jako součást dekorací, ale i jen tak v misce nebo nádobě.

Pozor na hlavu při procházce, tvrdé koule vydrží až do jara

Název „oranžová“ nese díky zbarvení svých plodů. V našich podmínkách však plody maklury nemají šanci dozrát, a tak ze stromu začnou padat ještě ve fázi, kdy jsou zelené. Mohou mít až 15 cm v průměru, jsou velmi tvrdé a velmi těžké, jediný může vážit i neskutečný 1 kg. Při představě, že se procházíme v parku pod takovým stromem, bychom se možná měli bát o svůj život.

U nás naštěstí maklury takových rozměrů nedorůstají, ale i pád tvrdého plodu většího než tenisový míček z velké výšky přímo na hlavu je skutečně nebezpečný.

Plodům se taktéž říká indiánské pomeranče, oranžové moruše, oranžové jahody nebo také opičí mozek.

Jak již bylo řečeno výše, plody jsou pevné a tvrdé, ač je lze poměrně snadno roztříštit. V květináčích nebo jako jiné dekorace vydrží různě dlouho. Záleží, jak to plodům zrovna sedne, některé mohou začít chřadnout nebo plesnivět po několika týdnech, jiné vydrží dokonce až do jara. Pokud jsou kryté pod střechou nebo nesedí na mokré hlíně, mají prodlouženou výdrž zaručenou.

Makrula sněhulák
Info ikona

Zabavte děti a postavte si zeleného sněhuláka. Jen pozor, místy mohou plody lepkat. 

Moravské vinobraní, burčák a procházky parkem v Lednici

Plody maklury dozrávají, resp. ze stromů u nás začínají opadávat v průběhu září a října. V lednickém parku pak padají zelené hrbolaté balvánky na zem, kde je zahradníci využívají jako dekoraci do nádob nebo si je sbírají okouzlení turisté. V parku jsou za to spíše vděční, protože nemusí velké množství opadaných plodů uklízet.

Ti, co plody používají, si pro ně chodí nejčastěji brzy po ránu, kdy je po noci na zemi opadané velké množství plodů. Přes den padají také, ale poměrně rychle mizí v rukou kolemjdoucích.

Máte-li v plánu cestu například na moravský burčák, výlet do nádherného lednického parku je rozhodně skvělým nápadem.

Makrula ozdoba
Info ikona

Jednoduchá podzimní dekorace s kalíškem na svíčku uprostřed.

Tipy pro výzdobu plody maklury:

  • pro sběr maklur ze země s sebou vezměte pytlík nebo tašku, plody místy mírně lepí

  • pro upevnění na podzimní věnec použijte delší hřebíky nebo přišroubujte je vruty

  • plody můžete položit do truhlíku, na tácek či misku nebo napíchnout na tyčku a vytvořit z nich zápich

  • naplňte jimi celý hrnec, džber či jinou ozdobnou nádobu

  • vytvořte s dětmi zeleného sněhuláka

Co ještě jste o maklurách možná netušili

Dřevo maklury je pevné a hedvábně lesklé, je imunní proti termitům a plísním, je těžké, dobře odolává vzdušné vlhkosti. Dodnes se tradičně používá k výrobě luků. Nevýhodou je, že se špatně natírá nebo lepí.

Maklura obsahuje látku kempferol – snižující riziko srdečně cévních příhod. Dále obsahuje látky jako je pomiferin s antidiabetickým a anitoxidačním účinkem.

Z kořenů a kůry maklury je možné získat ve vodě rozpustné žluté barvivo.

Plody obsahují hnědá semena chuťově podobná slunečnicovým semenům, která chutnají veverkám, a jako jediná část stromu jsou poživatelná i pro člověka.

Listy maklury, příbuzné morušovníkům, je možné použít jako náhradní potravinu bource morušovitého.

 

Zdroje: www.semena.cz, www.zahrada-centrum.cz

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady