Mušky v květináčích mě doháněly k šílenství. Babiččin trik se sirkami selhal, pomohla až rada zahradníka
Taky jste už zkoušeli zápalky proti muškám? Možná bojujete úplně na špatném místě.
Tip redakce
Při podezření na smutnice si kromě samotných mušek všímejte také stavu substrátu. Pokud zůstává dlouhodobě vlhký, může rostlinám prospět úprava zálivky a lepší odtok přebytečné vody.
Proč známé triky na mušky v květináči nezabírají?
Tyto otravné mušky v květináči mě dohnaly k tomu, že jsem na ně okamžitě šla s osvědčenými triky. Nakonec jsem vyzkoušela snad všechno, co jsem našla na internetu, od jablečného octa přes stroužky česneku až po zalévání zředěným jarem, kterým jsem ty kytky málem zabila. Jenže prostě nic nezabralo. Mušek bylo v květináčích čím dál víc, létat mi začaly už i do kávy a mně bylo naprosto jasné, že tudy cesta nevede.
Hnala jsem ty otravné potvory z obýváku do kuchyně a byla jsem celou dobu vedle jak ta jedle
Konečně mi došlo, že jádro pudla nespočívá v tom, co mi lítá kolem obličeje, ale v tom, co se teprve rýsuje pod zemí. Dospělé smutnice sice člověka neskutečně vytáčejí, ale samy o sobě rostlinám neubližují. Likvidační pro ně jsou larvy, které se vylíhnou z vajíček nakladených smutnicemi do půdy.
Nejsou to žádní troškaři, jedna muška jich naklade stovky. Hladové larvy pak v zemině ožírají jemné kořenové vlásky, díky čemuž rostliny nemohou přijímat živiny a začnou vám scházet před očima.
Dokud tedy nezničíte larvy, veškerá jiná snaha je naprosto zbytečná. A přesně v této fázi zoufalství mi babička dala svou osvědčenou radu, kterou jsem se samozřejmě rozhodla vyzkoušet.
Vytáhla jsem ze šuplíku tuhle retro zbraň a věřila v rychlou záchranu svých květináčů
A tak jsem ze šuplíku vytáhla tuhle retro zbraň a šla okamžitě do akce. Babička mi totiž s naprostou jistotou tvrdila, že obyčejné zápalky mě jich zbaví. Stačí je jednoduše zapíchat hlavičkou dolů do země a budou se dít divy. Jenže její přesvědčení pramenilo ještě z dob, kdy v každé domácnosti kralovala sirková klasika ze Sušice. Tehdy totiž hlavičky zápalek obsahovaly pořádnou nálož čistého fosforu a síry.
Princip byl sice primitivní, ale fungoval stoprocentně. V okamžiku, kdy se tahle stará sirková hlavička dostala do kontaktu s vlhkou hlínou, síra se začala rozpouštět. Vytvořila pro larvy natolik toxické prostředí, že je bez milosti vypálila přímo u kořenů bez jakékoliv drahé chemie.
Moje prvotní nadšení vystřídalo zklamání. Realita jednadvacátého století mě okamžitě probrala
Moje prvotní nadšení vystřídalo zklamání. Se smutnicemi to ani nehlo, naopak mi přišlo, že jich kolem mých žloutnoucích pokojovek létá čím dál víc. Jenže vtip jednadvacátého století je v tom, že dnešní zápalky už dávno nejsou to, co bývaly za našich babiček. Čistou jedovatou síru ani hořlavý fosfor v nich už z bezpečnostních důvodů nenajdete. Takže pokud jste tento trik vyzkoušeli stejně jako já, tak jste se zázraku nedočkali. Babiččina rada je tím pádem mýtus.
Mušky z květináčů konečně zmizely. Co jsem udělala jinak?
Když babiččin mýtus padl, v zoufalství jsem si nakonec zašla pro radu do místního zahradnictví. A tam mi zkušený zahradník poradil, že mám mířit na kořeny. Larvy totiž potřebují ke svému životu kyslík a dospělé smutnice zase potřebují vlhkou půdu, kam by nakladly nová vajíčka.
A tak moje poslední záchrana ležela pro změnu pod schody v komoře. Písek, který nám zbyl ze stavby dětského pískoviště. A tak jsem všechny své květináče pokryla zhruba centimetrovou vrstvou suchého písku a ještě jsem je ozdobila kamínky.
A musím říct, že tahle jednoduchá mechanická bariéra konečně zabrala. Vylíhlé larvy se nedostanou ven a mušky se zase nedostanou dovnitř. Koloběh je tím pádem přerušen a ony samy během několika dnů uhynou. Takže nakonec byl do dvou týdnů klid.
Někdy přitom nemusíte hledat složité řešení. Stačí pochopit, kde se problém skutečně ukrývá.
Jak jsem zatočila s muškami v květináči pomocí jednoduché bariéry? Podívejte se do galerie.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kdy se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také profesní praxi zdravotní sestry se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
