Se suchem i s přívalovými dešti si zahradníci poradí spíš než s nájezdy škůdců. A protože je vždy lepší problémům předcházet, začněte je letos řešit už teď. Uvidíte, že prevence se vám vyplatí a škůdců bude méně.

Čerstvě utržená jahoda ze zahrady je tou nejsladší odměnou asi pro každého. V tuto dobu je ten nejlepší čas myslet nejen na jarní péči po zimě, kterou jahody potřebují, ale také na to, vedle koho je vysadíte. Ne všechny rostliny jsou totiž dobrými sousedy a pokud je vysadíte do blízkosti jahod, může se stát, že letos žádná valná sklizeň nebude. Koho tedy jahody vůbec nemusí a proč je důležité, zachovávat dobré sousedské vztahy i mezi rostlinami?

Kombinaci několika druhů zeleniny na jednom záhonu používali již Aztékové a dnes je to základní způsob pěstování v permakulturních zahradách. Pěstovat více druhů zeleniny u sebe se vyplatí, protože rostliny se dokáží navzájem chránit před napadením škůdci, dodávají si živiny či slouží jako opora. Pojďme si tedy představit ta nejčastější společenství rostlin, díky nimž získáte mnohem větší úrodu s menší námahou.

Plody švestek, ale i dalších peckovin mají na sklizeň ještě dostatek času, zhruba do července, nicméně to, co neponičil mráz, který zde panoval, může dovršit jedna nenápadná vosička. Jakmile totiž začnou plody švestek opadávat a vyloučíme-li jako příčinu sucho či výživu, na vině bývá tento škůdce, který dokáže zlikvidovat až 90 % úrody. Tmavka trápí již delší dobu mnoho pěstitelů, seznamte se s ní proto i vy, ať víte, jak proti ní zasáhnout.

Dříve si vlastní chilli papričky pěstovali na svých zahradách či ve sklenících pouze „fajnšmekři“, kteří si svůj život bez nich již nedokážou představit. Aby také ne, jejich pojídání je návykové, jednou zkusíte a pak máte chuť si je nakrájet i do čaje. Pokud si chcete vypěstovat svoje vlastní chilli papričky, teď je ten správný čas je vyset. Jak to udělat správně, abychom získali statné a zdravé sazenice, ze kterých budeme mít obrovskou úrodu?

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je houbové onemocnění, které se na jahodách objevuje v období květu a dozrávání plodů. Tato choroba se rychle šíří zejména ve vlhkém, deštivém počasí a napadá listy, stonky, květy, ale i nedozrálé plody. Na první pohled napadené rostliny poznáte podle měkkých a vodnatých skvrn, jak tkáně rostliny nekrotizují, v pozdější fázi už podle nepřehlédnutelného šedavého povlaku, ze kterého se choroba výtrusy šíří na další rostliny v okolí.