V březnovém čísle se dočtete o keřích, které kvetou na jaře, o prvosenkách, o tulipánech a o pěstování brambor. Připravili jsme návod na vybudování pařeniště a několik tipů, jak zakomponovat do zahrady břidlici.

Vysadili jste si na podzim česnek? Tak teď zbystřete, protože na vzešlé rostliny může od března klást svá vajíčka moucha zvaná houbomilka. Vylíhlé larvy znamenají často zkázu pro celý porost, proto vůči houbomilce včas zasáhněte.

Zpestřete si jaro pomocí domácích semínkových koulí neboli „seed balls“, jejichž výroba bude bavit hlavně asi děti. Předpokladem jsou usušená semena rostlin, která jste sklidili v uplynulé sezoně, ale nikde není psáno, že nemůžete vyzkoušet i ta kupovaná.

Pokud jste si koupili v květinářství krásné růže s velkými květy a přičichli k nim, možná jste zjistili, že skoro nevoní. Proč tomu tak je? Důvodem je genetika, šlechtění a fakt, že si růže vybíráme hlavně očima.

Sukulenty jsou přizpůsobivé rostliny, které v přírodě rostou ve skalních štěrbinách s minimem půdy. I proto je můžete pěstovat ve více či méně mělkých miskách, do nichž se vejde jen malé množství substrátu.

V únoru se dny už zvolna prodlužují. To těší nejen nás, ale i pokojové rostliny, které se s přibývajícím světlem probouzejí do života. Chcete-li některou z nich rozmnožit, nastává k tomu nejvhodnější čas. My jsme si vybrali tlustici.

Pokud si kupujete někdy řezané květiny, a nemusí jít hned o velkou kytici, určitě si je vybíráte podle toho, jak která vypadá, se kterou další by ladila, jaké má barvy, tvary, co ji doplní... Zohlednit můžete ale i informace o tom, jak dlouho dokáže daná květina ve váze kvést a vypadat pěkně, než definitivně uvadne.

Chcete-li si usušit na památku růže, které jste dostaly od někoho, na kom vám záleží, nebo při nějaké významné příležitosti, není nic snazšího. Hotovo může být už za dva až čtyři týdny.

Dostali jste kytici, jejíž krásu byste si chtěli ještě na čas uchovat? Není nic snazšího než její květy nebo okvětní plátky přidat do vlastního, doma vytvořeného pot-pourri. Jakou vůni bude vydávat a jak dlouho bude vonět záleží jen na vás.

Ať už jste dostali celou kytici růží, nebo jen jednu jedinou, anebo jste v květinářství narazili na netradiční či nezvykle krásnou růži, můžete si kteroukoli z nich uchovat. Možností máte více, ale zahrádkářům je asi nejbližší ta, při níž si danou květinu jednoduše namnoží.

Možná také znáte zahrádkářskou poučku o tom, že papriky se sejí na Valentýna a rajčata na Josefa. Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti pěstování, takže se na uvedené termíny striktně nevažte, k základní orientaci o únorovém a březnovém výsevu našich nejoblíbenějších zelenin se ale hodí.

Možná jste si někdy všimli podobného kulovitého chuchvalce drobných lístků. K vidění bývá na růžích a způsobuje ho vosička žlabatka růžová. Ochrana proti ní je jednoduchá, stihnout byste ji ale měli do konce zimy.

O tom, jak se starat o řezané květiny, aby vám vydržely ve váze co nejdéle, bylo napsáno už mnoho. Co ale nedělat, co rostlinám vyloženě neprospívá a zkracuje jejich trvanlivost? Máme pro vás pár tipů, jak si zrušit kytici snadno a rychle, nebo jak se tomu naopak vyhnout a těšit se z ní i pár týdnů.

Květinová etiketa není žádná velká věda. Přesto možná někdy řešíte, jestli květiny koupit, jaké a kolik... Pro podobné situace sice existují určitá pravidla, vždy se ale řiďte selským rozumem a vlastním citem.

S předpěstováním rostlin ze semen se obvykle začíná v únoru nebo březnu. Sít můžete zeleninu, letničky, ale i trvalky, zkrátka všechny rostliny, které potřebují ke klíčení vyšší teploty a na záhon se vysazují ve druhé polovině května už jako sazenice.

Barvení růží rozděluje příznivce těchto rostlin na dva tábory. Jedněm se líbí, druzí ho odsuzují. Obarvování růží je každopádně pořádná věda a většina společností, které se zabývají barvením růží, detaily celého postupu tají.

S výsevem celeru, ať už bulvového, řapíkatého nebo listového, začněte v únoru. Má totiž dlouhou vegetační dobu a může trvat až dva měsíce, než ze semen předpěstujete sazenice připravené k výsadbě na záhon.

Mráz poškozuje stromy během zimy i brzy zjara. Zatímco ale některá poškození způsobí výpadek stromu, potažmo úrody, jen na jednu sezonu, jiná mohou končit postupným odumíráním dřeviny.

Se začátkem nového roku se pojí rodinné návštěvy a tradice velí přinést hostitelce květinu. Často se však nadělují spíše hrnkové květiny, nejlépe takové, které už kvetou a květy si udrží ještě pár týdnů. K oblíbeným patří třeba pokojová azalka.

Ano, můžete muškáty přezimovat nebo si na jaře koupit nové sazenice. Ale v prvním případě chvíli trvá, než se rostliny po zimě dostanou do kondice, a ve druhém každoročně vynakládáte peníze na další a další rostliny. Co to zkusit letos jinak. Pořiďte si jen semena a pěstujte muškáty jako letničky – vysejte je a předpěstujte.

Kokedama je rostlina vsazená do substrátu zformovaného do tvaru koule, která je na povrchu obalená mechem. Pěstování kokedam je snadné a pořídit si je mohou i lidé, kteří nemají prostoru nazbyt.

Ve skleněných baňkách neboli aeráriích se vyjímají zejména volně vložené tilandsie, kterým postačí k životu pouze vzdušná vlhkost. Pěstovat v nich ale můžete i další rostliny, podmínkou je jejich menší vzrůst.

Speciál Jabloně a hrušně shrnuje nejdůležitější informace pro zájemce o pěstování jablek, hrušek nebo kdoulí – ať už v sadu, na jednom či dvou stromech v zahradě, nebo v nádobě na terase.

Slivoň švestka nebo také švestka domácí je bohatý botanický rod. Dělí se do několika podskupin a při rozlišení blumy od ryngle nebo slívy nastává někdy pěkný zmatek. Poradíme vám, jak se v něm zorientovat.

Mechárium, nebo také odborněji mossárium, není nic jiného než pěstování mechu na omezené ploše pěkné skleněné nádoby. Jeho smyslem je výhradně sametově zelená krása, kterou můžete vnímat třeba přímo na desce pracovního stolu.

Jahodový špenát je lákavé označení pro rostlinu, která však není ani špenátem, a ani nechutná po jahodách. Přesto stojí za výsev. Proč? Protože z ní můžete sklízet jak mladé listy, tak červené plody, a navíc působí dekorativně.

Objevte svět vůní a chutí s produkty Sonnentor. Máte-li rádi rozmanité chutě, tak z této poznávací sady čajů a koření z jižní Moravy budete přímo nadšeni. Předplatné i balíček Sonnetor může být váš jen za 799 Kč.

Zkušenosti z uplynulých let a klimatologické předpovědi nám do budoucna nedávají příliš mnoho šancí na dostatečnou závlahu zahrad deštěm. Stále častěji se proto doporučuje šetrné hospodaření s vodou. Znovuobjevený způsob zavlažování pomocí zakopaných hliněných nádob je v tomto ohledu nepřekonatelný.

Při množení rostlin řízkováním je důležité, aby řízky brzy zakořenily. Vytváření kořenů můžete podpořit buď kupovaným stimulátorem růstu, nebo si můžete z vrbových prutů vytvoří vlastní domácí stimulátor.

Krátké zimní dny s nedostatkem světla pokojovým rostlinám neprospívají. Méně světla omezuje fotosyntézu, a tím i vytváření potřebných organických látek. V teplém a suchém prostředí našich domovů však rostliny prodýchávají stále stejně velké množství energie, které se jim následně nedostává.

Africká fialka patří k oblíbeným pokojovým rostlinám. Spodní listy starších rostlin ale už nebývají tak atraktivní, někdy dokonce opadávají a rostlina vyrůstá jakoby na kmínku. Co s tím?

Zeleninové odřezky obvykle skončí v koši, v lepší případě na kompostu. Nemusí to tak ale být. Některé z odřezků můžete znovu oživit a vypěstovat si z nich doma na okně čerstvou zeleninovou nať.

Kulinární popel je popel vzniklý spálením voňavého sena nebo vybraných sušených bylinek a využívá se k dochucení připravených jídel. Nejde o nic divného, například ve Francii se už po staletí využívá kulinární popel při výrobě sýrů.

Uprostřed zimy bojujeme s nedostatkem slunce i únavou a mnohým z nám už dochází energie. Sílu přitom můžete načerpat z čerstvě narašených klíčků některých rostlin nebo z jejich mladých semenáčků.

Pijete hodně kávy a zbývá vám po ní větší množství kávové sedliny? Nevyhazujte ji, ještě ji můžete využít. Sedlina neboli lógr se běžně přidává do zahradního kompostu nebo vermikompostéru, v němž se chovají kalifornské žížaly. Málo známé je však její využití v souvislosti s hlívou ústřičnou.

Lezavá zima a jaro daleko. Zvedněte si náladu výrobou šumivých koulí do koupele. Při jejich přípravě můžete vypnout a při následném použití ve vaně zažijete voňavý relax nebo meditaci s velkou porcí pěny.

Skleněné nádoby určené k pěstování rostlin se označují jako rostlinná terária neboli florária. Existují v různých provedeních a umístit do nich můžete suchomilné, vlhkomilné i vůči vláze a vlhkosti neutrální rostliny.

Zakopané rybí kosti mohou posloužit rostlinám jako zdroj živin, protože obsahují dusík a fosfor. Jak je však použít, aby nepřitahovaly pozornost koček a při zpracování nebyly cítit?

Modřenec je jednou z prvních cibulovin, které na jaře vykvetou. Jeho cibulky se mají sice vysazovat od října do začátku prosince, během teplé zimy je ale můžete sázet i v lednu. Hodí se do téměř každé zahrady.

Dlouhé bujné výhony, které vyrůstají v korunách ovocných stromů ze starého dřeva kolmo vzhůru, se nazývají vlky. Vlky jsou neplodné, ale jsou nežádoucí i z mnoha jiných důvodů, a proto se při řezu odstraňují. Je lepší je odstranit úplně, nebo jen zkrátit?

Přilákejte domů jaro. Vyrobit si věnec z vrbového nebo lískového proutí není nic těžkého a jeho osázení je ještě snazší. Nemusíte se přitom držet jen jarních cibulovin. Korpus věnce vám navíc může posloužit opakovaně.

Ozimé odrůdy česneku se sázejí na podzim. Nejčastěji se k termínu výsadby uvádí říjen až listopad, ale sázet česnek můžete i v prosinci, dokud nezmrzne půda. Platí to však i pro leden?

Sladké brambory neboli batáty zná už dnes asi každý. Brambory to ale ve skutečnosti nejsou. Jedná se o povíjnici batátovou, jejíž hlízy si však také můžete na zahradě vypěstovat. Jen je potřeba začít dřív.

Většina rostlin absolvuje v zimě období klidu, existují ale druhy, která rozkvétají i v této chladné části roku a nevadí jim ani sníh. Patří k nim i některé ze zimolezů, které nadto ještě silně voní.

Mast z chilli papriček je zdraví prospěšná a vyrobit si ji doma není nic těžkého. Prohřívací účinek masti závisí na koncentraci chilli. Pokud nejste na chilli zvyklí, vyzkoušejte pro začátek raději nižší dávku.

Svída dokáže dodat zimní zahradě mnoho barev. Efekt sytě červených, oranžových, žlutých nebo jasně zelených výhonů je ohromující zvláště při skupinové výsadbě. Keře ale musí každý rok podstoupit řez.

Finskou svíci, která se někdy označuje i jako kanadská, švédská nebo indiánská, využijete jako zdroj světla a tepla, ale poslouží i k vaření nebo opékání jídla. Její výroba je snadná a vyzkoušet ji můžete i na zahradě.

Bylinkáři považují borovici za jeden z nejléčivějších jehličnanů. Čaj z jeho jehličí je sice málo známý, ale zdraví prospěšný, což mohou potvrdit i trampové. Vyrazit na jehličí můžete navíc i v zimě, kdy nevadí ani sníh.

Zeleninu můžete na jaře sít přímo na venkovní záhon, nebo ji doma za oknem, v teplém pařeništi či skleníku předpěstovat. Na zahradu pak vysadíte silné sazenice, které vám zajistí o pár týdnů časnější sklizeň.

Leden obvykle patří k nejchladnějším měsícům v roce. Většina rostlin na zahradě prodělává vegetační klid, zahrádkář má ale i tak dost práce. Musí třeba naplánovat výsadbu zeleniny.

Dostali jste k Vánocům ne moc vzhledné klubíčko stočených suchých listů s cedulkou, že se jedná o atraktivní růži z Jericha? Nedošlo k mýlce, nebojte se, jen musíte vědět, jak rostlinu probudit k životu.

Vánoce jsou za námi a mnozí se už pomalu chystají odstrojit vánoční stromeček. Nabízí se otázka: kam s ním? Je odložení u popelnic nebo kontejnerů na směsný odpad opravdu jediné řešení, jak s řezaným stromkem po svátcích naložit?

Zahrady jsou živá společenstva rostlin, která se vyvíjejí a postupně mění. Do přirozených proměn zahrad ale výrazně zasahují změny klimatu, životního prostředí a dění ve společnosti. Výsledné trendy pak udávají směr zahradnímu designu.

Topíte na maximum, jste teple oblečení, a přesto je vám doma stále zima? Kromě pohybu vám pomůže i změna jídelníčku. Stačí se jen víc zaměřit na potraviny, které vaše tělo zahřejí.

Vánoční hvězda není jednoletá rostlina, proto ji po Vánocích, nebo až odkvete, nemusíte vyhazovat. Pokud jste si pořídili zdravou a silnou rostlinu, můžete ji pěstovat dál. Při správné péči vás potěší i příští Vánoce.

Rostliny sice nedostanou rýmu nebo kašel, ale i tak mohou nastydnout. Jestliže začnou při běžné péči na parapetu u okna znenadání žloutnout, uvadat nebo jim najednou opadají listy, pravděpodobně nastydly.

Pravidelný řez okrasných keřů je důležitý pro zachování jejich tvaru, k prosvětlení korun i pro bohaté kvetení. Zima je k tomuto zásahu vhodným obdobím, vždy je však nutné zohlednit, na jak starém dřevě se tvoří květy.

Vánoce se bez vánoční hvězdy neobejdou. Abyste se z její krásy těšili co nejdéle, dopřejte jí světlé a teplé místo bez průvanu. Při zálivce se řiďte následujícími tipy.

Objevují se na listech vašich orchidejí hnědé až černající skvrny? Může jít o nebezpečné onemocnění, které se rychle šíří. Pokud rychle nezasáhnete mohou rostliny odumřít.

Krásnoplodka je keř, který opravdu dělá čest svému jménu. Vytváří totiž krásné plody, které mají nevšední a v zahradách nepříliš častou fialovou barvu. Plody zdobí rostlinu od podzimu až do jara, a protože je krásnoplodka opadavá, nejvíce vyniknou během zimy.

Stres před Vánoci je téměř hmatatelný. Nikdo nic nestíhá, všude je spousta lidí a všem tečou nervy. To vše se odráží na našem zdraví a jednou z nejčastějších potíží je i neschopnost usnout a kvalitně si odpočinout. V tom vám však můžeme pomoci.

Pokud se vám v zimě na zahradě, terase nebo balkoně stýská po barvách, máme pro vás řešení v podobě skimie. Kromě stálezelených listů ji v tomto období mohou zdobit červená poupata i červené plody.

Zájem o přírodní vánoční stromky podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků stále roste. Nechte si poradit, jak se o ně postarat, abyste se z nich mohli těšit co nejdéle.

V České republice se stále můžete setkat s názorem, že přírodní řezané vánoční stromky nejsou ekologické, protože jsou řezány v lese, kde by mohly dále růst. Podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků je to však zásadní omyl.

Ježky na zahradě si každý rozumný zahrádkář hýčká. Pomáhají s likvidací hmyzu a jeho larev, slimáků i drobných hlodavců. Zima je, zvláště pro mladé ježky, rizikovým obdobím, které nemusejí přežít. Snaha lidí jim během zimy pomoct je však často kontraproduktivní.

Obal dárku je často polovina úspěchu. Zapomeňte ale na křiklavé a lesklé balicí papíry a lakované stužky, které se špatně recyklují. Vyzkoušejte spíš balení v přírodním stylu, které nabízí nečekaně mnoho materiálu a možností.

Žádné opadané jehličí, dostatek prostoru a sladké červené plody, které v kontrastu s tmavě zelenými listy vypadají jako malé vánoční ozdoby. To všechno můžete o Vánocích mít, pokud si pořídíte dřevinu jménem klíman.

Vánoční kaktus je listový kaktus, který aby vykvetl, potřebuje prodělat chladové období s omezenou zálivkou. Jak přesně se o něj postarat a vše naplánovat, aby vykvetl právě na Vánoce?

Jmelí je symbolem Vánoc, který si lidé každý rok před svátky zavěšují do svých domovů pro štěstí. Abyste se vyhnuli opakovanému nákupu, můžete si jmelí na zahradě sami vypěstovat. Jen to s jeho výsevem nepřežeňte.

Trnky si nekoupíte, jejich trpké a svíravé plody musíte nasbírat. Proč ale lézt do trnitých keřů? Kvůli povidlům, marmeládě, želé, sirupu, ale i likéru a vínu, které chutí připomínají portské. Méně známý je recept na trnkový gin, který můžete upíjet buď jako aperitiv, nebo ho darovat jako pěkný vánoční dárek.

Vánoce se neobejdou bez ozdob a dekorací. Jste-li příznivci přirozené krásy, vyznavači ekologie, a navíc plánujete spíš menší vánoční stromeček, můžete při jeho zdobení využít přírodní materiály, které najdete na zahradě nebo v lese.

Stále více lidí si pořizuje vánoční stromek zasazený v květináči. Důvodem je ekologie i finanční úspora. Při správné péči vás stromek totiž může těšit i několik následujících let. Pokud pro jeho dlouhodobé pěstování ale nemáte podmínky, můžete si ho na Vánoce jen pronajmout, nebo třeba výhodně pořídit u lesníků a na jaře jim ho vysadit do lesa.

Rostlinou, která se v poslední době často řadí k symbolům Vánoc, je brambořík. Byl vyšlechtěný do mnoha odrůd s bílými, růžovými, červenými až fialovými květy a k dostání je zejména v období před Vánoci.

Zelená je tradiční barva Vánoc. Naštěstí se v přírodě najde dost aranžérského materiálu – větve jehličnanů, cesmíny nebo břečťanu... Až se pro ně vydáte, nezapomeňte přibrat i pár lesklých plodů.

Svěží vánoční hvězdu poznáte na první pohled. Když se poinsettii ale nedaří, projeví se to vždy nejprve na jejích listech. Ne každý podle nich ale odhalí, co přesně rostlinu trápí a jak jí pomoci.

Řezání třešňových větviček na svátek Barbory je starou pohanskou tradicí, na niž časem navázalo i křesťanství. A i když nevěříte žádné z tradovaných pověr, čekáním na květy barborek si můžete zpříjemnit předvánoční čas.

Kromě stromečku a jmelí patří v posledních letech k Vánocům i vánoční hvězda neboli poinsettie. Abyste se z ní ale mohli radovat co nejdéle, musíte si vybrat zdravou rostlinu a následně jí věnovat odpovídající péči.

Ty tam jsou doby, kdy zeleninové záhony byly odstrčené v nejzazších částech zahrady a podobaly se spíš menšímu políčku. Chcete-li jedlé rostliny vkusně a prakticky zapojit do konceptu své zahrady, nechte si poradit od zahradního architekta Ferdinanda Lefflera. Stačí se zúčastnit naší soutěže a vyhrát online kurz Jedlá zahrada.

Vánoce se kvapně blíží a přípravy na nejoblíbenější svátky roku zahrnují i dekorování vstupních dveří, příbytku i vánočního stolu. Stále častěji se k tomu využívá různých věnců, ať až z chvojí, šišek, proutí, sušených rostlin, jejich květů, plodů... Každopádně takový věnec po Vánocích vyhodíte. Co si takhle vytvořit živý věnec, který nejenže ozdobí konec roku, ale bude vám dělat radost i další sezonu?

Atmosféru Vánoc vytváří vůně jehličí, cukroví, koledy a také výzdoba, která se kromě ozdob na stromečku, jmelí a adventních věnců neobjede ani bez svátečně laděného osvětlení. Balkon nebo zahrada přitom v tomto ohledu nemusí přijít zkrátka. Vhodně vybraným osvětlením můžete totiž vánoce přesunout i za práh vašeho domu.

Pokud se chcete ze svých muškátů těšit i příští rok, měli byste je včas připravit na přezimování mimo mráz, nezahrávat si s prvními mrazíky a rostliny před nimi uklidit do bezpečí. Co když to ale nestihnete?

Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, pro něž je typické horké a suché léto a mírná, často deštivá zima. U nás se kvůli nižším zimním teplotám pěstuje jako přenosná rostlina, kterou je nutné koncem podzimu přesunout na místo mimo mráz. Pokud si však vyberete vhodnou odrůdu, můžete rozmarýn pěstovat celoročně venku.

Květy fuchsií připomínají krásné malé tanečnice. Málokdo ale ví, že jsou jedlé, tak jako jejich bobule. Ty v našich podmínkách běžně nedozrávají, protože odkvetlé květy se kvůli násadě nových květů opakovaně vyštipují. V příští sezoně si proto vyhraďte pár rostlin výhradně ke sklizni tohoto drobného ovoce.

Fuchsie u nás patří k přenosným rostlinám, které je nutné každý podzim přesouvat na bezmrazé místo, kde přečkají zimu. Novinkou posledních let jsou mrazuvzdorné fuchsie vyšlechtěné z původních druhů, které s trochou vaší péče zvládnou zimu i v záhonu.

K nejčastěji používanému nářadí na zahradě patří určitě zahradní nůžky. Pro řez, při němž není výhon nůžkami zmáčknutý a zdeformovaný, a pro některé další práce se však vyplatí používat speciální zahradnické nože.

Existují lidé, kterým pod rukama všechny rostliny prospívají a kvetou, a pak lidé, o nichž se říká, že jim zajde i kaktus. Každý, kdo pěstuje rostliny rád, ale časem přijde na to, co kterým rostlinám nejvíce vyhovuje a proč. Do té doby mohou být dobrým vodítkem při hledání správného místa pro rostliny třeba jejich listy.

Ceny energií letí nahoru, často se proto s nastupujícím podzimem vyplatí zatopit na chalupě spíš dřevem než plynem. Pro maximální efekt je však třeba topit jen vhodným a dobře vyschlým dřevem. Které to je a jak ho poznáte?

Škumpa orobincová se na podzim vybarvuje do zářivých oranžovočervených tónů. Tvoří však četné kořenové výmladky a jejich prostřednictvím se dokáže rozrůst po celé zahradě. Předejít tomu můžete vhodnou odrůdou.

Česnek medvědí, nebo také lesní či divoký česnek, pěstovali už staří Slované. A ačkoli upadl na dlouho v zapomnění, v posledních letech zažívá velký návrat. Jeho chutné a léčivé listy můžete sbírat v přírodě, vyplatí se ale mít ho i na zahradě nebo na balkoně.

Listopadky už dávno nepatří jen na hřbitovy. Jde o jedny z posledních kvetoucích trvalek v sezoně, které navíc vytvářejí květy v mnoha barvách a tvarech. Hýčkejte je, vydrží až do mrazů. I proto jsou na zahradách tak oblíbené.

K přípravě zahrady na zimu patří i svázání okrasných trav. Do jejich trsů se nesmí dostat voda a vlhkost, protože jinak by začaly hnít a vymrzat. Stébla trav můžete rovněž dekorativně zaplést, vždy ale počkejte až zežloutnou.

Ovocné stromky je možné pěstovat v několika základních tvarech, které si liší především výškou, v níž nasazují korunu. Při nákupu stromku proto zaměřte pozornost nejen na odrůdu, ale i typ podnože, protože právě ona určuje konečnou velikost stromu.

Téměř na každé zahradě roste pár jabloní nebo hrušní, které potřebují řez. Zima je pro ně obdobím vegetačního klidu, kdy se zpomaluje tok mízy, a proto je tato doba k řezu ideální. Týká se to však pouze jádrovin.

Požadovaný tvar a tím i optimální růst, kvetení či úrodu zajistí jakýmkoli dřevinám správně zvolený řez. Existuje jich však vícero typů. K čemu se ale který používá? Klíč leží v pochopení smyslu řezu a v jeho posloupnosti. Jakmile porozumíte, bude vám jasné, co a proč řezat.

Říjen přímo vybízí k vytváření kytic oslavujících barevný podzim. Uvázat plnou, zakulacenou kytici tak, aby vypadala skoro jako od profesionála, není navíc tak těžké.

Třezalku znáte nejspíš jako pěknou a léčivou bylinu z letních luk a strání, existují ale i vyšlechtěné okrasné druhy vhodné do zahrady. Jedním z nich je i třezalka nevonná, která během léta kvete množstvím jasně žlutých květů, z nichž se na podzim vyvinou atraktivní plody.

Podzim je vhodný k výsadbě ovocných stromků. Pokud se chystáte sázet švestky, vybírejte jen takové odrůdy, které jsou co nejvíce rezistentní vůči virovému onemocnění šarka a mají certifikát o bezvirózním stavu.

Kdoule jsou známé svým trochu hranatým tvarem, sytě žlutou barvou a jemnou vůní. Ačkoli jsou pokryté bílošedými chloupky, dokážou na keřích nebo stromech zářit až do listopadu. Mají ale i praktičtější využití.

Kdouloně se vracejí do českých zahrad. Důvodů je vícero. Jsou odolné, krásně kvetou a vytvářejí dekorativní plody charakteristické vůně, které dozrávají během října.

Révovníky jsou popínavé dřeviny pěstované pro své okrasné listy, ale hlavně dekorativní modré, modrozelené nebo oranžově žluté plody. Atraktivní bobule o velikosti hrachu se na rostlinách nejlépe vyvíjejí po horkém a suchém létě a zahradu zdobí i v říjnu.

Broskvoně, které byly silně napadené kadeřavostí, je dobré proti této houbové chorobě preventivně ošetřit nejen na jaře, ale i na podzim. Posezonní postřik má zabránit přezimování původce na stromě.

Česnek patří k oblíbené zelenině. Má výraznou chuť i aroma a k ochucení jídel je možné využít také čerstvou nať mladého česneku. Abyste byli při jeho pěstování úspěšní, musíte znát několik základních, ale klíčových pravidel.

Sezona vřesu je v plném proudu, zahradnictví a květinářství ho nabízejí v mnoha barvách. Pokud jste si ho také pořídili, ale teď vám začíná usychat, zasáhněte co nejdříve. Jinak o něj můžete přijít.

Používání rostlinných jedů je staré jako lidstvo samo. Lidé se časem na základě zkušeností naučili rozeznávat, která rostlina je jedlá, která léčí a která může i zabít.

Celer bulvový patří ke kořenové zelenině, která se výborně skladuje. Jelikož roste pomalu, čas k jeho sklizni nastává obvykle až začátkem října. Aby vám však vydržel ve sklepě co nejdéle, je nutné ho na skladování správně připravit.

Trýzel, resp. jeho odrůda 'Bowle's Mauve' je krátkověký polokeř, který kvete od května po celé léto a při odstraňování odkvetlých květů až do podzimu. Uplatní se ve štěrkových záhonech, skalkách i v nádobách.

Zatímco většina trvalek odkvétá koncem léta a začátkem podzimu, jiné vytrvale kvetou dál. Jejich kvetení utne až první mráz, který může nastoupit v říjnu, ale také až v listopadu. Do té doby není nutné se s rozkvetlými záhony loučit.

Pažitku je možné pěstovat nejen na záhonu, ale i v nádobách. To oceníte zejména v zimě, kdy ji můžete sklízet přímo v kuchyni z okenního parapetu. Trsy pažitky se sice běžně prodávají, pokud vám ale rostou na zahradě, narychlete si vlastní.

Jiřinky pocházejí z tropických oblastí Ameriky. Do Evropy byly dovezeny až koncem 18. století, a to překvapivě jako užitkové plodiny. Jejich další osud se tak podobá bramborám, které byly naopak dovezeny jako okrasné. Jen je obrácený.

Bakterie a houby, které se podílejí na rozkladných procesech v kompostu, potřebují ke své činnosti kyslík. Materiál v kompostéru musí být proto kyprý, aby se do něj dostal vzduch. Z toho pro vás vyplývají dvě důležité skutečnosti: musíte zajistit kyprost, ať už použitým materiálem, nebo přehazováním kompostu, a nesmíte kompost zakrývat nebo uzavírat neprodyšným krytem.

Mnoho zahrádkářů je stále pevně přesvědčeno, že listy z ořešáku se nemají kompostovat, protože jsou toxické a kompost poškozují. Neplatí to navíc jen pro ořešák, ale i další dřeviny. Není to však pravda. Listy z těchto stromů se sice rozkládají pomalu, ale kompostovat je lze. Jen je nutné vědět jak.

Víno nemusí být jen z hroznů révy vinné. Dříve se běžně vyráběla vína i z jablek, bezinek nebo šípků. A protože šípky teď na konci září dozrávají, zkuste si z nich víno sami připravit.

Také to u vás voní štrůdlem, ale slupky z jablek jíte jenom vy? Pokud nemáte kompost, nevyhazujte je. Můžete si z nich spolu s dalšími zbytky jablek vyrobit domácí jablečný ocet.

Užívejte si podzim všemi smysly: dívejte se, ochutnávejte, foťte… a třeba si o něm i čtěte. Nejlépe v říjnovém vydání Naší krásné zahrady.

Vědci z České zemědělské univerzity vyvinuli neobyčejný pytel, kde ochrání brambory i při skladování doma v bytě. Hlízy v něm neklíčí, nezelenají ani nevysychají a zůstávají dlouho čerstvé. Platí to však výhradně pro pozdní brambory.

Mrkev je u nás nedoceněná zelenina. Při přípravě jídla hraje obvykle jen vedlejší roli, v níž doplňuje hlavní ingredience. Bez mrkve to ale není ono. Její nasládlou chuť oceníte zejména v podzimní a zimní kuchyni, ale jen za podmínky, že jste ji dobře uskladnili.

Pokud patříte k zahrádkářům, kteří schraňují každý kousek zeleného odpadu, mají plný kompostér a do biopopelnice dávají jen bršlici a trnité výhony růží, následující řádky vás určitě potěší. Možná se v nich dokonce sami najdete.

Plevele nejsou na zahradě vítané, zvlášť když dokážou žahnout. U kopřiv bychom ale měli asi udělat výjimku. Nejenže prospívá našemu zdraví, ale stejný vliv má i na naši zahradu.

Jednou za čas se objeví informace o tom, že byla objevena další „superpotravina“, která je z nějakého důvodu pro náš život nesmírně přínosná a jen díky ní se dožijeme vysokého věku a budeme zdraví a vitální minimálně do sta let. Jednou z těchto potravin jsou i plody kustovnice čínské, známé jako goji, které si můžete na zahradě sami vypěstovat, ať už nálepce superpotravina věříte, nebo ne.

Podzim je obdobím vhodným k výsadbě dřevin, a to jak ovocných, tak okrasných. Aby se však strom nebo keř nejen ujal, ale v budoucnu i dobře rostl, je potřeba vytvořit mu v půdě podmínky pro rozvoj jeho kořenů.

V době Vánoc je po vlašských ořeších velká poptávka. Hodí se při pečení, k dekoraci stolu i zdobení vánočního stromku. Mít zásobu ořechů je ale jedna věc a udržet je čerstvé několik měsíců druhá.

Vysaďte si jarní cibuloviny i do trávníku. Kromě záhonů a nádob jde o další možnost, jak si jejich pestré květy můžete užít hned zjara. Některé rozkvetou a odkvetou dokonce dříve, než bude nutné na jaře trávu posekat.

Podzim je tu a s ním i první žluté a červené listy opadavých dřevin, které každý bere jako samozřejmost. Málokdo ale ví, proč mění barvu a následně opadávají, a že je dokonce možné jejich zbarvení do určité míry ovlivnit.

Terasa patří k nejoblíbenějším místům v zahradě a trávíme na ní nejvíc času. Chcete vědět, kam ji nejlépe umístit, jak ji zabydlet, jaký zvolit materiál nebo stínění? Zeptali jsme se zahradního architekta.

Někdo pelargonie na konci sezony vyhazuje a další rok na jaře si kupuje nové. Jiní je pěstují mnoho let po sobě, protože jde o vděčné trvalky, které potřebují jen přezimovat v domě. U dnešních odrůd se doporučuje pěstovat rostliny max. tři roky, což zahrnuje i jejich přezimování. Kdy k němu ale přikročit a jak ho provést?

Fuchsie jsou nádobové rostliny oblíbené pro své nádherné květy a schopnost kvést i v polostínu až mírném stínu. Nejsou ale mrazuvzdorné, což znamená, že je na zimu musíte přenést do bezmrazého prostoru a během zimy se o ně správně starat. Jen tak přežijí až do jara a pokvetou i příští rok.

Vřes i vřesovec patří k oblíbeným rostlinám, kvůli svém vzhledu ale bývají často zaměňovány. Podle čeho je od sebe rozeznat často nevědí ani jejich prodejci. Otázkou pak je, kdy si který vysadit a jak se o ně starat, protože jejich nároky se liší.

S koncem letní sezony nemusíte rezignovat na okrasné okenní truhlíky. Existují rostliny, které je ozdobí i během podzimu a při dobrém plánování i v zimě a na jaře.

Hyacinty patří k oblíbeným cibulovinám, které vynikají množstvím květů, pestrými barvami i silnou vůní. V nabídkách květinářství se proto objevují už před Vánocemi, i když existují jistě tradičnější vánoční rostliny. Narychlit si je přitom není těžké, musíte ale začít už v září.

Každý, kdo pěstuje jablka na zahradě, si chce jejich chuť a vůni užít naplno. K tomu je však potřeba umět rozpoznat nejvhodnější dobu k jejich sklizni, což není tak snadné, jak se zdá.

Jiřiny jsou sice stále ještě v plném květu, jakmile ale uhodí první mrazíky, je nutné jejich hlízy vyrýt a uskladnit. Jak to ale udělat, aby vydržely bez plísní a hnilob až do jara?

Poslední roky dostává trávník v létě pravidelně zabrat. Jak mu tedy pomoci, aby zvládnul nadcházející zimní období, odolal plísním a na jaře vypadal více než k světu?

Plody akébie pětičetné dozrávají v září až říjnu a zaskočí každého, kdo je vidí poprvé. Druhý šok vyvolává zjištění, že jsou jedlé. Nejde přitom o žádnou raritu, akébie je běžně pěstovaná popínavá rostlina, která zdobí nejednu zahradní pergolu či plot.

Kořenová zelenina obsahuje mnoho látek prospěšných lidskému tělu, a navíc se moc dobře skladuje. Díky tomu vám bude k dispozici i během zimy. Musíte ji ale uskladnit správně.

Plody mochyně peruánské chutnají jako jahody, kiwi a meruňky dohromady a voní po ananasu. Navíc prospívají zdraví. Musejí však dozrát, proto jim dopřejte čas a pozdně založené plody na rostlinách v květináčích přeneste do skleníku nebo zimní zahrady, kde dozrají.

Semena dýní jsou zdrojem zinku a dalších látek, které našemu tělu prospívají. Není proto nic snazšího než si je vypěstovat a uskladnit do zásoby. K přímé konzumaci jsou přitom nejvhodnější semena bez slupek.

První mečíky rozkvétají už koncem července, většina odrůd kvete ale až během srpna a na podzim se jejich hlízy vyndávají z půdy. Kdy je k tomu nejvhodnější čas a proč je dobré to udělat?

Housenka píďalky nemá na střední části těla panožky, a proto s pohybuje pomocí „kočičích hřbetů“, což vypadá roztomile. Nenechte se ale zmást, píďalky patří na zahradě mezi škůdce ovocných stromů.

Jako plevel označujeme rostliny, které na zahradě nechceme, nevysadili jsme je, a zaslouží si proto podle nás vytrhnout. Jak ale plevele „likvidovat“ co nejefektivněji, a nebylo by vlastně lepší zaplevelení předcházet?

Mulčovací kůra se začala před lety vyskytovat nejdříve v parcích, pak ji objevili zahrádkáři a dnes je často k vidění i tam, kde by správně ani být neměla. Proč a jak ji tedy používat?

Základem pro pěstování kanadských borůvek je kyselý substrát s vysokým obsahem humusu, slunce či polostín, hnojení přípravky pro rododendrony a pravidelná zálivka měkkou vodou. Co dělat, když borůvky přesto neplodí?

Pokud patříte k ptačím fanouškům můžete svou zahradu vybavit různými budkami, krmítky, koupátky i pítky, ať už kupovanými, nebo vlastnoručně vyrobenými. Dalším způsobem, jak podpořit ptačí život na vlastní zahradě, je výsadba určitých rostlin.

Nejočekávanější číslo časopisu Marianne je tu! Ponořte se do čtení zářijového vydání, v němž najdete i kuponovou knížku Dny Marianne.

Teplá část roku ještě nekončí. I během babího léta a podzimu navíc kvete spousta rostlin, které si s pestrými letními květy nezadají, a zpříjemní vám tak teplé dny na terase i v zahradě.

Vybrat si nábytek na terasu může být při současné nabídce obtížné. Abyste se s jeho výběrem trefili hned napoprvé, stačí si odpovědět na několik otázek ohledně jeho umístění a využití.

Při sklizni za sucha jsou hlízy brambor krásně čisté. Někdy se však vlhčímu počasí nelze vyhnout a hlízy zůstanou umazané od půdy, což svádí k jejich očištění vodou. Na mytí brambor před uskladněním ovšem existují různé názory.

Jarní cibuloviny se vysazují na podzim, letní na jaře a podzimní v srpnu. Existují ale i výjimky. Ve druhé polovině letních prázdnin se sázejí dvě cibuloviny, které pokvetou až začátkem následujícího léta – lilie bělostná a liliochvostec.

Když se řekne okrasné cibuloviny, každému se vybaví ty jarní. Kromě nich ale existují i letní a asi nejméně známé jsou podzimní. A právě ty se vysazují během srpna.

Některé ovocné keře jsou v srpnu už po sklizni, jiné se stále sklízejí. Aby i příští úroda byla tak bohatá jako ta letošní, ne-li větší, potřebují rybízy, maliníky, ostružiníky a další druhy po sklizni trochu vaší pozornosti.

Pokud pěstujete vícero rajčat, pravděpodobně vám v jednu chvíli začne dozrávat větší množství plodů, které je nutné co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat. Častým řešením bývá výroba domácích kečupů. Jak si je připravit, aby byly co nejchutnější a co nejdéle vydržely?

Ačkoli nejde o novinku posledních let, vyvolává ibišek bahenní stále stejnou reakci. Překvapení, úžas a obdiv. Důvodem jsou jeho květy, jejichž průměr může být i čtvrt metru.

Krásně červené plody jahodky, které lákají k utrhnutí a ochutnání, najdete v létě hlavně v parcích, botanických zahradách, ale jako dekorace se jahodky vysazují i do soukromých zahrad. Na rozdíl od běžných jahod ale jejich plody rostou směrem vzhůru. Proč je nejíst?

Kontryhel na první pohled obvykle pozornost neupoutá. Už při druhém pohledu a po bližším seznámení ale zjistíte, že je neocenitelný jak v záhonu, tak ve váze. Pomáhá totiž ostatním rostlinám vyniknout.

Co dělat s trvalkami po odkvětu? Záleží na druhu rostlin i na jejich kondici. U některých můžete kvetení prodloužit i o několik týdnů, jiné naopak rozdělením trsů zmlaďte.

Zahrada paní Tiny vznikala v podmínkách, které nejsou pěstování rostlin dvakrát nakloněny. Na začátku byl totiž svažitý pozemek s nepropustným jílem, domem k rekonstrukci a se spoustou práce. Naštěstí je Tina činorodá žena a její manžel šikovný muž, a i proto stojí jejich zahrada za návštěvu.

Pěstování maliníků a ostružiníků je oblíbené v rodinných zahradách i na balkonech. Rostliny nestojí moc, jsou nenáročné na místo i péči a pěstovat je můžete i v nádobách. I u nich se ale setkáte se škůdci, kteří mohou výrazně snížit vaši úrodu.

Paní Ilona odmalička snila o životě v menší roubence s velkou zahradou na pěkném místě kousek od lesa. Kromě snu měla ale i velkou vůli, si svá přání splnit, a to i za cenu počátečních těžkostí. A o tom příběh téhle zahrady je: o síle jít za svými sny.

Pokud vaši zahradu sužuje sucho, máme pro vás špatnou zprávu: lepší už to asi nebude, spíš naopak. Pokud jste to tedy ještě neudělali, tak svou zahradu připravte na delší suchá období a chraňte zásoby vody v půdě.

Napadla vaši okurku už plíseň, ale vršek rostliny, resp. konec šlahounu, je ještě v pořádku? Nečekejte na postupné odumírání a likvidaci rostliny, a zkuste si okurkovou sezonu prodloužit jednoduchým trikem.

Pěstujete-li rajčata ve skleníku, jste omezeni jeho výškou. Jakmile tedy rostliny dorostou ke konci opory nebo do stropu pěstebního prostoru, většina zahrádkářů jejich hlavní výhon zastřihne, čímž růst do výšky ukončí. Existují ale i jiné postupy.

Rajčata patří k teplomilným rostlinám, a proto se vysazují na osluněná místa. Příliš tepla a slunce jim však může i škodit. Za letních veder na nich pak můžete pozorovat svinování listů, nedozrávání plodů nebo dokonce sluneční úžeh.

První mečíky rozkvétají už koncem července, většina odrůd pokvete ale až během srpna. Někdy však rostliny nevykvetou vůbec. Důvodů k tomu mohou mít hned několik.

Máte na ostružiníku plody, jejichž část zůstává červená a nedozrává? Důvodem může být sluneční úpal a teploty nad 30 °C, pravděpodobnější příčinou však bude napadení vlnovníkem.

Na okurkách škodí řada škůdců, z nichž nejzávažnější, zvlášť ve skleníku, je asi sviluška. Okurky poškozuje sáním rostlinných šťáv, navíc do nich přes své sliny vylučuje toxické látky. Následkem toho pak rostliny pomaleji rostou, zasychají a při silném napadení i odumírají.

Kromě známé hniloby plodů, trpí rostliny jahodníků hlavně skvrnitostmi listů. Pokud se vyskytují i ve vašem porostu, čas na ochranná opatření nastává po ukončení sklizně na konci července.

Nejobávanější chorobou okurek je jejich plíseň, která se v porostu šíří koncem července a během srpna a bývá nejčastějším důvodem k předčasné likvidaci rostlin. Minimum ztrát vám zajistí jen soubor ochranných opatření, promyšlená strategie pěstování, a i tak se neobejdete bez chemické ochrany.

Jednou z nejčastějších chorob, které okurky postihují, je vedle plísně i padlí. Na listech rostlin se objevuje koncem července a značné ztráty způsobuje především při pěstování okurek ve sklenících.

Mnoho začínajících zahrádkářů řeší, kdy přesně mají zeleninové papriky sklízet. Když jsou zelené, červené, menší nebo větší? Odpověď je snadná: existují dvě zralosti a záleží jen na vás, která vám více vyhovuje.

Teplé počasí a adekvátní závlaha podmokem je pro plodovou zeleninu ideální. Přesto se zahrádkáři uprostřed sezony setkávají s rajčaty, která začínají v dolní části plodu zasychat, a mylně se pak domnívají, že jde o plíseň bramborovou.

Nejznámější a také nejčastější chorobou rajčat je plíseň bramborová. Zaměnit ji však lehce můžete i s dalšími houbovými nemocemi rajčat, jejichž nákaza se v počátcích projevuje jako skvrnitostí listů.

Většina zahrádkářů pěstuje rajčata. A téměř každý pěstitel se přitom řídí vlastními postupy, ať už předanými, nebo osobně prověřenými, které ale mnohdy postrádají smysl. Týká se to i odlisťování rajčat.

Třemdava bílá uvolňuje během kvetení takové množství éterických silic, které lze za teplého počasí nad květy zažehnout. Podle některých zdrojů se mohou za horkého počasí dokonce samy vznítit, a mnozí proto přirovnávají třemdavu k biblickému hořícímu keři.

Kalokvět pochází z teplých krajin a naši zimu by v zahradě nepřečkal. Pěstuje se proto v květináči a jako přenosná rostlina zdobí svými výraznými květy čím dál víc teras.

Děsí vás tažení útočných sršní Evropou? Tak buďte v klidu. U nás se žádný z agresivních druhů nevyskytuje, ale teoreticky se s nimi seznámit můžete. Třeba pak více oceníte ty „naše“ sršně.

Juka pochází z Mexika a jižních států USA. Existuje ve vícero druzích, u nás ale spolehlivě přečká zimu jen dlouhověká juka vláknitá. Postarejte se o ni tak, aby na ni byl stále pěkný pohled.

Zahrada ve svahu se vyznačuje určitými zvláštnostmi. Nicméně i ji můžete úspěšně osázet trvalkami, které terén nejen zatraktivní, ale i zpevní. Ideálně by mělo jít o rostliny nenáročné na péči.

Vyvýšený záhon asi zná každý, zvlášť má-li dřevěné bednění. Jeho předchůdcem je vyklenutý či vypouklý záhon, který je sice méně pohledný, zato funkčnější. Jeho opakem je záhon hlubinný, proláklý neboli vpadlý.

Možná jste si toho také všimli - včely má rád každý, vosy nikdo. Jako bychom nedokázali vose odpustit, že na rozdíl od pilné včelky, za bodnutí žihadla nezaplatí svým životem.

S nedostatkem vody se v létě potýkají nejen zemědělci a zahrádkáři, ale také včely. I proto umísťují včelaři své úly do blízkosti vodních zdrojů, které usnadní včelám existenci. Jak jim však pomoci na zahradě?

Těšili jste se na květy oleandru a on nerozkvetl nebo má jen pár květů? Příčinou bývá nejčastěji nesprávná péče. Pokud ji včas změníte, příští rok vám oleandr určitě rozkvete naplno.

Oleandr je oblíbená nádobová rostlina, kterou si můžete od června do srpna snadno namnožit řízkováním. Postup je jednoduchý. Podobně můžete množit i jiné přenosné rostliny, které na zimu přenášíte do domu, nebo vytrvalé kvetoucí keře.

Kdo pěstuje mátu, ten ví, že je to v podstatě plevel. Nezmar, který jen tak něco nezahubí, a ještě je nutné před ním chránit okolní rostliny, protože je rozpínavý a uzurpuje si pro sebe stále větší prostor. Existuje ale škůdce, který dokáže mátu téměř zlikvidovat – mandelinka mátová.

Uvolněné místo v zeleninovém záhonu můžete v létě využít k výsevu ředkví. Sít můžete letní odrůdy ke sklizni na podzim nebo zimní odrůdy určené ke skladování přes zimu. V červenci se rovněž sejí japonské ředkve.

Většina lidí si myslí, že se zelenina vysévá jen na jaře, protože v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.

Levandulový olej je považovaný za všelék. Tedy pokud je připravený ze správné levandule a správným způsobem. Máme pro vás návod, jak si ho můžete doma sami vyrobit.

Pokud máte rádi levanduli a zavítáte letos do Chorvatska, nevynechejte určitě ostrov Hvar. Kdysi byl označovaný jako Levandulový ostrov a ačkoli se přes něj v nedávné minulosti přehnalo několik ničivých požárů, levanduli na polích i ve volné přírodě na něm stále najdete.

Levandule jsou oblíbené zahradní trvalky, které se obvykle prodávají jako vzrostlé sazenice. Pokud už nějakou levanduli ale pěstujete, vyplatí se (vzhledem k cenám nabízených rostlin) si ji namnožit. Způsobů existuje několik.

Věnce z lučních květin se pletly za našich babiček, maminek a pletou se i dnes. Vždycky ale nesloužily jen k ozdobě hlavy nebo dekoraci domova. Často byly i součástí různých rituálů...

Jedním z nejčastějších obtíží pěstitelů růží je černá skvrnitost, která se na listech rostlin objevuje někdy už koncem června. Jednoduchá rada k likvidaci této houbové choroby neexistuje, ale její průběh můžete zmírnit a výskyt omezit.

Možná už máte dost každodenního spěchu, cítíte, že potřebujte zvolnit, možná i přehodnotit své priority a najít znovu vnitřní rovnováhu. Podobné pocity často doprovází i touha po návratu k přírodě. Jedním z řešení, které je takřka na dosah, je přitom zahradničení.