Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.
Pokud váš živý plot nesplňuje to, co od něj očekáváte, vyměňte ho nebo radikálně zmlaďte. Čas na změnu obvodové výsadby nastává na podzim, sázet a řezat můžete ale i během teplé zimy. Musíte však vědět, jaký typ plotu a dřevin chcete.
Ozimé odrůdy česneku se sázejí na podzim. Nejčastěji se k termínu výsadby uvádí říjen až listopad, ale sázet česnek můžete i v prosinci, dokud nezmrzne půda. Platí to však i pro leden?
Sladké brambory neboli batáty zná už dnes asi každý. Brambory to ale ve skutečnosti nejsou. Jedná se o povíjnici batátovou, jejíž hlízy si však také můžete na zahradě vypěstovat. Jen je potřeba začít dřív.
Většina rostlin absolvuje v zimě období klidu, existují ale druhy, která rozkvétají i v této chladné části roku a nevadí jim ani sníh. Patří k nim i některé ze zimolezů, které nadto ještě silně voní.
Příroda spí a svádí to k tomu, abychom spali i my zahradníci. Jenže staré známé přísloví říká, že komu se nelení, tomu se zelení. A letošní mírný leden k aktivitě na zahradě přímo vybízí.
Téměř všichni, kdo mají na okně pár květináčů s pokojovkami, řeší každou zimu stejný problém - bílý povlak na substrátu. Je potřeba se jím trápit nebo ho můžete pustit z hlavy? Ve hře jsou obě možnosti.
Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta, jejíž listy se dají sklízet postupně během celé zimy, je oblíbenou vytrvalou zeleninou. Nejlépe chutná po přejití mrazem, po němž je nejen sladší, ale i stravitelnější.
Svída dokáže dodat zimní zahradě mnoho barev. Efekt sytě červených, oranžových, žlutých nebo jasně zelených výhonů je ohromující zvláště při skupinové výsadbě. Keře ale musí každý rok podstoupit řez.
Zeleninu můžete na jaře sít přímo na venkovní záhon, nebo ji doma za oknem, v teplém pařeništi či skleníku předpěstovat. Na zahradu pak vysadíte silné sazenice, které vám zajistí o pár týdnů časnější sklizeň.
