Hlošina okoličnatá je tak trochu jiné ovoce: víme, proč vám neplodí, a i tak je mezi pěstiteli oblíbená
Mezi méně známé ovocné keře patří hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata), která dorůstá do výšky kolem 3 metrů. Nepleťte si ji ale s okrasným druhem hlošinou úzkolistou (Elaeagnus angustifolia), která je jí samozřejmě podobná, ale pěstuje se hlavně k okrasným účelům. Hlošiny jako takové mají svůj původ v Japonsku a Číně a díky svým listům i plodům si vysloužily pojmenování „česká oliva“. Patří do čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae).
Jak hlošina okoličnatá vypadá
Tento keřík je dekorativní celý, byť na podzim své olistění shazuje. Svými listy, které jsou při rašení pokryté stříbrnými šupinkami a později během vegetace zezelenají. Stejně jako jiné hlošiny je i tento druh okrasný svým květem, které jsou vonné a kvetou velmi bohatě. To, čeho si u ní ale jako u ovocné dřeviny ceníme nejvíce jsou hlavně její plody, které jsou kulaté, jedlé a šťavnaté. Plody jsou nejčastěji červené, ale dle kultivaru mohou být i žluté barvy, což ale bývá velmi vzácně.
Hlošina patří mezi nenáročné keře
Odolává zimním mrazům, takže v případě mrazivé zimy si zrovna o hlošinu nemusíte dělat velké starosti. Vyhovují jí slunné polohy, ale poroste i v polostínu. Nevadí jí ale ani půdy chudé na živiny, půdy suché nebo zasolené. Dobře prospívá i v městském prostředí. Z toho vyplývá, že není vůbec žádný důvod, tuto jedinečnou ovocnou dřevinu, na své zahradě nepěstovat. Klidně z ní můžete vysadit živý plot nebo ji pěstovat jenom jako solitéru v trávníku. Výhodou je, že není třeba ji nějak pravidelně řezat, postačí, pokud z ní budete odstraňovat suché či poničené větve.
Jak se plody hlošiny používají
Plody hlošiny dozrávají podle dané odrůdy a stanoviště od září až do konce listopadu. Plody ponechte na keři pořádně dozrát nebo je skliďte, ale nechte je minimálně 15 dnů ještě dojít v místnosti. Plody se pak zpracovávají úplně stejně, jako třeba bobuloviny, a to na různé marmelády, džemy, sirupy. Můžete je ale klidně i sušit.
Proč hlošina neplodí
Může se stát, že vám tento jinak nenáročný keř nebude plodit vůbec. Problémem může být zcela banální, nedostatečné opylení květů. Některé druhy totiž trpí na nedostatečnou samosprašnost, a proto je dobré, pokud si pro jistotu vysadíte alespoň dvě rostliny vedle sebe. Dodržte mezi nimi spon minimálně 2-4 metry.
Hlošina si živiny obstará sama
U hlošiny málokdo ví, že se na jejích kořenech, stejně jako je tomu u bobovitých rostlin, vyskytují hlízkovité bakterie, které mají tu úžasnou schopnost vázat ze vzduchu dusík. Takže není třeba to přehánět s případným hnojením čerstvým hnojem ani s průmyslovými hnojivy s dusíkem.
Jak hlošina okoličnatá vypadá se můžete podívat v naší fotogalerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.