Praxe

Dříve zahrady bývávaly v zimním období zakryté sněhem od podzimu až do přicházejícího jara. V posledních letech však sněhu ubývá, teploty stoupají, doufáme ve sníh alespoň na Štědrý den a naše zahrady často připomínají zelenohnědý blátivý mokřad. O to více se snažíme, aby byla zahrada něčím zajímavá i v zimě a bylo na co koukat, když zrovna rostliny nezdobí bílá sněhová čepice. Poznáte všechny rostliny v našem kvízu? Nechte se inspirovat a otestujte své znalosti.

Mnoho zahrádkářů je stále pevně přesvědčeno, že listy z ořešáku se nemají kompostovat, protože jsou toxické a kompost poškozují. Neplatí to navíc jen pro ořešák, ale i další dřeviny. Není to však pravda. Listy z těchto stromů se sice rozkládají pomalu, ale kompostovat je lze. Jen je nutné vědět jak.

Svíčkovec Lindheimerův, známý i jako gaura, je krátkověká trvalka, která dokáže kvést i několik měsíců. Abyste její životnost prodloužili, musíte ji hned po odkvětu zpětně seříznout.

Šípky jsou snad nejznámější přírodní zásobárnou vitaminu C. Když je nasbíráte a nasušíte teď, budou vám celou zimu pomáhat předcházet virózám. Stačí spojit pomalou procházku s jejich sběrem a máte vystaráno.

Vědci z České zemědělské univerzity vyvinuli neobyčejný pytel, kde ochrání brambory i při skladování doma v bytě. Hlízy v něm neklíčí, nezelenají ani nevysychají a zůstávají dlouho čerstvé. Platí to však výhradně pro pozdní brambory.

Dost možná máte na zahrádce mátu nebo meduňku, ale rýmovník by vedle nich neměl chybět. Stejně jako chodíte pro petrželku do polévky, pro rýmovník zajdete samozřejmě při rýmě, ale například i při poranění během holení, při bolesti hlavy, dokonce i při menstruačních bolestech. Používá se jako běžná bylinka, ale můžete ho mít i doma jako velmi hezkou pokojovku.

Mrkev je u nás nedoceněná zelenina. Při přípravě jídla hraje obvykle jen vedlejší roli, v níž doplňuje hlavní ingredience. Bez mrkve to ale není ono. Její nasládlou chuť oceníte zejména v podzimní a zimní kuchyni, ale jen za podmínky, že jste ji dobře uskladnili.

Pokud patříte k zahrádkářům, kteří schraňují každý kousek zeleného odpadu, mají plný kompostér a do biopopelnice dávají jen bršlici a trnité výhony růží, následující řádky vás určitě potěší. Možná se v nich dokonce sami najdete.

Většina zahradníků dělá na podzim jednu zásadní chybu: sklidí ze záhonů úrodu a nechá je ležet ladem. Přitom je můžete už teď připravit na jaro a získat tak časový náskok i připravit podmínky pro lepší úrodu.

Plevele nejsou na zahradě vítané, zvlášť když dokážou žahnout. U kopřiv bychom ale měli asi udělat výjimku. Nejenže prospívá našemu zdraví, ale stejný vliv má i na naši zahradu.