Vlhká půda na zahradě? Zasaďte těchto 5 ovocných stromů. Neuvěříte, co všechno můžete vypěstovat

Proč vlhké půdy trápí většinu ovocných stromů

Ovocné druhy většinu preferují suchá stanoviště, protože jejich kořeny jsou citlivé na vysokou hladinu spodní vody. Ale proč je tedy voda, která je základem všeho života, takový problém? Nejde zde totiž ani tak o vodu, jako o nedostatek vzduchu pro kořeny, protože veškeré skuliny jsou vyplněné vodou, nikoliv vzduchem.Jak voda, tak vzduch musí být v optimálním poměru a pokud tomu tak není, rostlinám se nedaří. Špatná je také vysoká hladina spodní vody, protože kořeny stromů v takových půdách špatně koření, hůře přijímají živiny, a to se pak projeví na jejich snížené vitalitě.

Jaké ovoce miluje vlhké půdy? Přehled druhů

Pokud i vás na zahradě trápí vyšší hladina spodních vod, i vy můžete pěstovat některé ovocné dřeviny, kterým takové podmínky nevadí. Je však ještě nutno počítat s tím, že vyšší hladina spodní vody je spojena také s vyšší nadmořskou výškou, a tedy i chladnějším prostředím. Mezi oblíbené druhy, kterým nic z toho nevadí, patří překvapivě jabloně, dále peckoviny v podobě švestek a mirabelek. Ve vlhku lze pěstovat i drobné ovoce, například maliny a bobuloviny jako jsou borůvky, brusinky a někdy i rybíz.

Top 5 ovocných dřevin, kterým vlhké půdy vyhovují

1. Jabloně (Malus sp.)

Nejen u jabloní rozhoduje o zdravotním stavu a vitalitě vhodně zvolená podnož, u které se preferuje především stabilní kořenový systém. Do vlhkých a kamenitých půd se tak hodí podnož MM106 se silným kořenovým systémem a velkou odolností vůči mrazu. Vhodná je také podnož A2, která koření mělce a nesnáší suché půdy. Z raných odrůd jabloní lze doporučit například odrůdu ´Discovery´, z podzimních odrůdu ´Zlatava´ a pro zimní skladování oblíbené odrůdy ´Melodie´ nebo ´Otava´.

2. Švestky (Prunus sp.)

Švestky stále patří mezi stálice mezi peckovinami na našich zahradách a jediné, co vás od jejich pěstování může odradit je riziko nejčastějšího virového onemocnění zvaného Šarka. Dnes však již není třeba se napadení stromu touto chorobou obávat, protože existují odolné odrůdy a je tak možnost si mezi nimi zvolit svého favorita. V méně příznivých podmínkách lze doporučit například odrůdy ´Hamanova´ nebo ´Wangenheimova´.

3. Borůvky a brusinky (Vaccinium sp.)

Borůvky i brusinky patří do bobulovin, protože jejich plodem je bobule. Právě tyto bobuloviny dokážou prosperovat na vlhčích místech a poskytovat stabilní úrodu. Je to dáno především tím, že jejich kořenový systém se nachází těsně pod povrchem půdy a nedochází tak k jeho prorůstání do hlubších vrstev, kde je vyšší hladina spodní vody. Pokud na stanovišti není přirozeně kyselá půda, stačí těmto bobulovinám dodat při výsadbě rašelinu, kterou budete pravidelně, minimálně jednou do roka, nejlépe na jaře, doplňovat. Jestliže jsou borůvky vysazeny do míst, kde se celý den opírá slunce a půda je suchá, mají borůvky malé plody bez chuti. Nikdy tedy nezapomínejte u těchto druhů na pravidelnou zálivku.

4. Maliník (Rubus sp.)

Maliník patří mezi drobné ovoce a stejně jako borůvky, i tento oblíbený keřík má mělce položené kořeny. Díky tomu dobře roste na vlhčích stanovištích, nicméně podmínkou je slunce. Pokud byste maliník vysadili na zamokřená stanoviště, a ještě navíc do stínu, dobře by to s ním nedopadlo. Ihned po výsadbě maliník vyvažte k opoře, aby byl jasně daný směr jeho růstu, jinak vám na stanovišti vytvoří pořádnou džungli.

5. Kamčatská borůvka (Lonicera sp.)

Kamčatská borůvka neboli zimolez kamčatský je dnes již běžnou součástí většiny zahrad. Jedná se o první ovoce, které na zahradě zraje a bývá to během května. Ačkoliv se v jeho názvu objevuje slovo borůvka, mají společného pouze to, že plodem je bobule, světle modré barvy. Nároky na pěstování mají rozdílné. Zimolez kamčatský totiž nesnáší kyselé půdy, je to docela běžný keř, který vyžaduje zásaditou a živnou půdu. Jelikož zimolez pochází z tvrdších podmínek, nevadí mu ani pěstování ve vyšších polohách.

Jaké ovocné dřeviny můžete pěstovat ve vlhčích půdách, se podívejte v naší fotogalerii.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.