Na vyvýšených záhonech je skvělé, že vás nemusí stát ani korunu navíc, když nebudete chtít. Zužitkovat do nich totiž můžete starší prkna i zahradní odpad.
Jaké dřevo je nejlepší pro stavbu vyvýšených záhonů
Pokud se rozhodnete využít zbytkové dřevo z jiné zahradní stavby, nejspíš nebudete řešit, o jaký druh jde. Při pořizování prken na vyvýšené záhony ale sáhněte vždy po co nejodolnějším dřevě. Ze snadno dostupných je to modřín, akát nebo dub. Nejméně vhodné je smrkové dřevo, protože relativně rychle degraduje.
Co se týče tloušťky prken, platí přímá úměra - čím silnější, tím déle vydrží a nehrozí u něj riziko vyklenutí pod tíhou zeminy uvnitř. Naprostým minimem jsou 2 cm, za ideální se dá považovat tloušťka prken 4 cm.
Jak dlouho vydrží dřevěný vyvýšený záhon
Životnost vyvýšeného záhonu závisí na druhu a kvalitě použitého dřeva:
- Smrk a borovice bez dodatečného ošetření začnou vykazovat známky hniloby už po 1 - 2 letech, při pravidelné údržbě se životnost prodlouží na 5 - 10 let
- Modřín je přirozeně odolný vůči hnilobě, bez ošetření vydrží 10 - 15 let, při správné péči se vyvýšený záhon z modřínu dožije i 25 let.
- Akát poskytuje přirozeně tvrdé a odolné dřevo s životností kolem 15 let a při troše péče vám bude sloužit i přes 20 let.
- Dubové dřevo je oblíbenou surovinou pro výrobu nábytku, protože se vyznačuje tvrdostí. Ve vyvýšených záhonech vydrží 5 - 10 let, pokud mu poskytnete dostatečnou péči, bude to kolem 15 let.
Životnost vyvýšeného záhonu prodloužíte vhodným ošetřením dřeva. Pro ochranu dřeva od vlhkosti ze zeminy je oblíbené použití nopové fólie na vnitřní stranu záhonu, přírodněji založení zahrádkáři hledají jiné cesty a většinou volí buď opálení dřeva nebo jeho impregnaci, např. tungovým olejem, případně tyto dvě metody kombinují. Životnost záhonu vyloženého fólií a ošetřeného opalem nebo tungovým olejem je zhruba stejná.
Jak naplnit vyvýšený záhon
Na vyvýšených záhonech je skvělé to, že je můžete plnit v podstatě čímkoliv organickým ze zahrady. Když budete chtít, mohou fungovat naprosto v souladu s permakulturními zásadami (= co ze zahrady pochází, to na ní také zůstává).
Na dno vyvýšeného záhonu můžete dát drenážní vrstvu v podobě štěrku, případně textilní fólii. To oceníte v případě, že se ho chystáte postavit na terasu, balkon nebo vydlážděný podklad. Zabrání totiž ve vytékání zeminy společně s přebytečnou vodou.
Následně ho plňte podle tohoto klíče (a výšky):
- Na dno patří nejhrubší materiál jako jsou silnější větve (pod ně můžete vložit vrstvu kartonu, pokud vyvýšený záhon stavíte na holou zem a bojíte se prorůstání plevele)
- Druhou vrstvu tvoří jemnější větvičky, štěpka z listnatých stromů nebo ostříhané trvalky.
- Pak můžete navrstvit trochu čerstvě posekané trávy, shrabaného listí nebo nezetlelého kompostu.
- Vše by měla zakončit vrstva jemného vyzrálého kompostu, do níž budete moci rovnou sázet nebo vysévat.
O autorce: Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
