Zalévání zahrady “postaru” vede jen ke klíčení plevele
Jestli zaléváte zahradu stylem, že konví o objemu 20 litrů pokropíte celý záhon, děláte úplně zbytečnou práci. Voda takto pouze smočí vrchní vrstvu půdy a hlouběji než pár milimetrů se nedostane. Výsledkem je to, že pomáháte v růstu pleveli, ale ke kořenům rostlin se nedostane ani kapka.
Aby mělo zalévání smysl a bylo opravdu efektivní, musíte nalít na metr čtvereční 20 - 60 litrů, podle toho, jaký máte typ půdy, kdy naposledy pršelo, jak velké rostliny v půdě rostou… Zdá se vám to při pohledu na vaši zahradu moc? Pak pro vás bude vhodnější možná jedna ze dvou starých, ale velmi účinných, zavlažovacích metod.
S mulčováním záhonů je zalévání zahrady bez práce
Sama jsem dlouholetou propagátorkou mulčování záhonů, nejraději mám obyčejnou, čerstvě posekanou trávu. Možností, čím mulčovat, je ale celá řada:
- Štěpka z listnatých stromů je dekorativní, hodí se proto skvěle do trvalkových záhonů nebo těch, které chcete mít pohledově pěkné.
- Mulčovací kůra bývá z kůry jehličnanů, proto může mít lehce kyselé pH a ne všem rostlinám musí vyhovovat.
- Seno, sláma nebo ostříhané suché části trvalek jsou perfektní spíš do užitkové zahrady. Jde o suchý materiál, který ocení třeba jahody - plody nebudou ležet na zemi, ale na suchém podloží, takže předejdete možnému zahnívání plodů.
- Čerstvá tráva je nejdostupnější materiál, jeho použití má svá specifika. Trávu vrstvěte postupně a vždy až ve chvíli, kdy starší vrstva zaschne. Jinak by hrozilo, že bude tráva uvnitř zahnívat a začne zapáchat. Čerstvý materiál se zároveň velmi rychle zahřeje a může spálit rostliny. Při aplikaci mulčovací vrstvy proto vždy nechte kolem rostlin malý prostor, kde tráva nebude.
Mulčování je ve své podstatě vrstvení organického materiálu na záhony s cílem omezit růst plevele a udržet v půdě vláhu. Přes vrstvu mulče se voda odpařuje minimálně a organická hmota navíc zespoda postupně tleje, čímž půdu pod sebou rovnou vyživuje. Získáte tak další bonus.
Hliněnou nádobu do země používali k zalévání zahrady už ve středověku
Už středověcí zemědělci přemýšleli, jak si zalévání záhonů usnadnit. A zjistili, že když do země zakopou hliněnou nádobu, naplní ji vodou, bude voda pomalu prosakovat a jednoduše napájet kolem vysazené rostliny.
Opravdu je to takto jednoduché. Současné zavlažovací olly jsou z neglazované, jednou vypálené hlíny, vyrábí se v různých velikostech a na vás je jen vybrat si tu správnou, zakopat ji do země, naplnit vodou a kolem ní zasadit 4 - 6 rostlin podle velikosti a žíznivosti.
Výhodou zavlažování ollou je to, že voda opravdu pomalu prosakuje do půdy kolem, rostliny ji cítí a kořeny si postupně natáhnou rovnou ke zdroji vody. To znamená, že koření hlouběji a nejsou ohroženy suchem. Voda ze spodních vrstev půdy mnohem pomaleji vysychá a díky cílenému zavlažování ke kořenům je její spotřeba až o 70 % nižší než při běžném zalévání.