Zaléváte v únoru? Možná právě teď nevědomky ničíte své rostliny. Problémy začínají u vaší konve
Problémy rostlin v únoru: Tělo jede na minimum
Opakuje se to každý rok. V únoru mi píšou známí: „Nevíš, co s ní je? Zalévám, hnojím, a stejně chřadne.” A já už vím. Problémy rostlin v únoru nejsou jen o tom, že by byly slabé. Jsou o tom, že jsou vyčerpané. Představte si, že běžíte maraton. Tma, zima, suchý vzduch, málo světla. A někdo vám v půlce běhu vnucoval guláš s tvrzením, že vám plný žaludek pomůže zrychlit.
Tak přesně tak se cítí pokojovka v únoru.
Celou zimu přežívá. Světla má minimum. Radiátor pod oknem jí vysušuje listy. Květináče stojí na chladném parapetu. A my? My jí pro jistotu přidáme ještě další vodu, hnojivo a čekáme na zázrak.
Nejčastější problémy rostlin: Přelévání a zahnívání kořenů
Tohle je krutá pravda: Nejvíc pokojovek nezahyne suchem, ale přelitím. Rostlina v únoru skoro neroste. Nepotřebuje proto tolik vody. Kořeny pracují pomalu. Když hlína zůstává dlouho mokrá, začnou zahnívat. A nad zemí to vypadá jako sucho – listy vadnou.
A co uděláme my?
Znovu je zalijeme.
A tím jim podepíšeme ortel.
Žloutnutí spodních listů, měkké stonky, smutný vzhled – to jsou klasické zimní problémy rostlin způsobené tím, že stojí ve vlhku a chladu zároveň.
Proč hnojivo zhoršuje zimní problémy rostlin
Další častá chyba. Když neroste, přihnojím. Jenže rostlina je v únoru líná, tak, jako my. Spí. Hnojivo je pro ni jako káva o půlnoci – tělo ji neumí zpracovat. Místo povzbuzení tak přichází stres. A stres je přesně to, co stojí za většinou zimních problémů rostlin.
Suchý vzduch, málo světla a chlad: Skryté problémy rostlin
Většina z nás si myslí, že doma má tropy. Ve skutečnosti máme:
- suchý vzduch z topení
- minimum světla
- studený parapet
- občas ledový průvan z větrání
Hnědé špičky listů? To není záhada. To je suchý vzduch.
Opadávání? Často je to reakce na změnu teploty.
Zastavený růst? Nedostatek světla.
Problémy rostlin v únoru jsou logické. Jen je musíme číst správně.
Jak omezit problémy rostlin: Únorový režim klidu
Po letech pokusů a omylů jsem zjistila, že nejlepší péče je překvapivě jednoduchá.
- Metoda prstu: Strčím prst do hlíny. Je vlhká? Nezalévám. A klidně počkám ještě několik dní.
- Místo zalévání utírám prach. Každý kousek světla je totiž v únoru poklad. Prach je jako zatažený závěs.
- Izolace od chladu: Pod květináč dávám korek nebo dřevěnou podložku. Studené kořeny jsou polovina problému.
- Žádné hnojivo: S přihnojováním počkám opravdu až na jaro.
- Méně zásahů, víc klidu. Nestříhám, nepřesazuji, neexperimentuji.
Tyhle jednoduché kroky mi zachránily víc kytek než všechny „zaručené babské rady”.
Nejlepší řešení problémů rostlin? Nedělat téměř nic
V únoru mají pokojovky jediné přání: přežít. Nepotřebují, abychom je zachraňovali. Potřebují, abychom je nechali být. Většina zimních problémů rostlin vzniká z dobrého úmyslu. Z přehnané péče. Z pocitu, že musíme něco dělat. Možná to proto letos zkuste naopak. Ustupte. Sledujte. Zalévejte méně. A až v březnu vykoukne první silnější slunce a objeví se nový lístek, pochopíte jednu věc – největší pomoc někdy spočívá v tom, že nic neděláme.
Nejste si jistí, jestli vaše pokojovka jen „odpočívá“, nebo už řeší vážné problémy rostlin? V galerii najdete konkrétní příklady přelití, suchého vzduchu i poškození chladem – přesně tak, jak je známe z únorových parapetů.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kde se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
