Každý si ho plete se zlaticí. Pravý zlatý déšť je ještě působivější, ale skrývá jedno riziko

Je pravý zlatý déšť skutečně zlatice? Většina lidí odpovídá špatně.

Co se dočtete ve článku

• Jak poznat štědřenec odvislý a nezaměnit ho se zlaticí
• Odkud pochází a proč je tak oblíbený v zahradách
• Které části rostliny jsou nejvíce jedovaté
• Jak štědřenec správně pěstovat a kdy ho řezat

Tip redakce

Pokud máte malé děti nebo domácí zvířata, vysazujte štědřenec mimo hlavní pobytové zóny zahrady. Zvláštní pozornost věnujte luskům se semeny, které obsahují nejvyšší koncentraci toxických látek.

Pravý zlatý déšť patří k nejkrásnějším kvetoucím dřevinám jara

Pravý zlatý déšť, tak se většinou označuje štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), opadavý keř nebo menší strom dorůstající do výšky 4–7 m. Kvete obvykle v květnu a červnu, kdy se celá dřevina zahalí do záplavy převislých hroznů sytě žlutých květů, které mohou měřit až 30 cm. Po odkvětu se na štědřenci objevují nápadné lusky se semeny. Listy štědřence jsou trojčetné, jemně plstnaté a mají svěží zelenou barvu. Díky elegantnímu růstu působí štědřenec velmi romanticky, zvlášť pokud je vysazen jako solitér nebo vedený přes pergolu.

• Jednotlivé květy štědřence, podobné květům hrachu setému (Pisum sativum) nebo trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), tvarem připomínají malé motýlky. Jedná se o neklamný znak, že rostliny patří společně do čeledi bobovitých (Fabaceae).

Z horských oblastí Evropy až do českých zahrad

Štědřenec odvislý pochází z horských oblastí jižní Evropy. Přirozeně roste například na Balkáně nebo v severní Itálii na jižních úbočích Alp. Do českých zahrad se rozšířil hlavně jako okrasná dřevina, která si získala oblibu pro mimořádně bohaté kvetení. Přestože je štědřenec skutečně velmi dekorativní, jeho vysazování se nedoporučuje do blízkosti dětských hřišť, kvůli jeho vysoké toxicitě.

Pravý zlatý déšť nebo zlatice? Rozdíly, které stojí za poznání

Když se řekne zlatý déšť, většina lidí si vybaví zlatici (Forsythia × intermedia). Botanicky je to ale chyba. Pravým zlatým deštěm je totiž právě štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides).

• Záměna vznikla především kvůli podobné barvě a množství květů. Ale zatímco zlatice kvete brzy na jaře drobnými čtyřčetnými květy přímo na větvích, štědřenec vytváří dlouhé převislé hrozny květů až později během jara. Rozdíl je patrný na první pohled, pokud obě rostliny stojí vedle sebe. Na druhou stranu v období květu opravdu obě rostliny vypadají, jako by je právě zalil zlatou barvou déšť.

Krása s rizikem: Které části rostliny jsou nejnebezpečnější?

Přestože štědřenec působí něžně a romanticky, patří mezi silně jedovaté dřeviny. Všechny části rostliny obsahují toxické alkaloidy, nejvíce však semena uložená v luscích.

• Po požití se mohou objevit nevolnosti, zvracení, závratě nebo poruchy srdeční činnosti.
• Nebezpečný je jed především pro děti a domácí zvířata, která mohou lusky zaměnit za jedlé fazolky.
• Známé jsou i otravy hospodářských zvířat (krav, ovcí, koz).
• Dobrou zprávou je, že otravy bývají poměrně vzácné, protože semena mají nepříjemnou, hodně hořkou chuť. Přesto je při pěstování štědřence vhodná opatrnost.

Pravý zlatý déšť a medicína: Jaké využití měl cytisin

Ačkoliv je štědřenec odvislý silně jedovatý, jeho alkaloidy cytisin a laburnin našly využití i v medicíně. Látky působí podobně jako nikotin a v minulosti se používaly při léčbě závislosti na kouření. Působí vysoce dráždivě a vyvolávají silné zvracení. Cytisin se stal základem některých preparátů určených k odvykání kouření. Samotná rostlina se však k domácímu léčitelství rozhodně nehodí. Jakékoli experimentování může být velmi nebezpečné.

Pravý zlatý déšť potřebuje slunce a propustnou půdu

Štědřenec odvislý není náročný na péči, a právě proto se často vysazuje do městských zahrad nebo parků.

• Nároky na slunce: Štědřenec nejlépe roste na plném slunci, kde vytváří největší množství květů. Ve stínu sice přežije, ale kvete výrazně méně.
• Půda: Důležitá je pro štědřenec dobře propustná půda. Rostlina nesnáší dlouhodobé přemokření a v těžké jílovité zemině většinou chřadne. Na pH půdy není štědřenec náročný, snese půdu zásaditou i mírně kyselou.
• Nároky na vodu: Po zakořenění štědřenec dobře odolává suchu i městskému prostředí.
• Hnojení: Štědřenec nepotřebuje žádné přihnojování, dobře roste i v půdách chudých, kamenitých.
• Mrazuvzdornost: Mladé rostliny je vhodné v prvních letech chránit před silnými mrazy. Starší exempláře už bývají velmi odolné až do −29 °C.

Kdy štědřenec řezat a jak podpořit jeho zdravý růst

Řez štědřence není nutný, ale v případě potřeby zkrotit bujný růst, mu nijak neuškodí. Nejvhodnější doba pro řez přichází krátce po odkvětu, tedy během června. Odstraňují se hlavně suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.

• Silný zpětný řez štědřenec příliš nesnáší. Pokud je potřeba upravit tvar koruny, je lepší provádět řez postupně během několika let.
• U roubovaných kultivarů je také důležité odstraňovat výmladky vyrůstající pod místem roubování.

Štědřenec odvislý je důkazem, že nejkrásnější rostliny bývají často zároveň těmi, které si zaslouží největší respekt.

Prohlédněte si v galerii pravý zlatý déšť i zlatici vedle sebe a objevte rozdíly, které mnoho lidí přehlíží.

O autorce:

Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.