Shinrin-yoku je japonská cesta ke klidu. Herec Petr Vaněk vysvětluje, jak lesní koupel funguje
Lesní koupel nemá s vodou nic společného. Proč se při ní lidé učí zpomalit a vnímat i obyčejné zvuky lesa?
Tip redakce
Vyzkoušejte si krátkou lesní koupel sami. Na deset minut odložte telefon, zpomalte a vyberte si jediný smysl, na který se zaměříte – třeba sluch. Vnímejte vítr v korunách, šustění listí nebo zpěv ptáků, aniž byste se snažili zážitek jakkoli hodnotit. Nemusíte dojít na konkrétní místo ani splnit žádný cíl.
Petr Vaněk a lesní koupel: Co znamená vykoupat se mezi stromy?
Lesní koupel, japonsky shinrin-yoku, nemá s vodou nic společného, přesto její název vystihuje podstatu celé metody. Nejde o to ujít deset kilometrů, zdolat kopec nebo si z výletu odnést co nejlepší čas, ale ponořit se do atmosféry lesa a vnímat, co se kolem vás děje. „Shinrin znamená v japonštině les a yoku je koupel. A vy se vlastně vykoupete v tom lese,“ vysvětluje Petr Vaněk. Místo spěchu přichází pomalé tempo, ticho a pozornost, kterou běžně věnujeme spíš obrazovkám než stromům kolem sebe.
Petr Vaněk vysvětluje lesní koupel. Proč se při ní „koupeme“ v lese?
Metoda shinrin-yoku se začala rozvíjet v Japonsku v 80. letech minulého století, kdy se tam začal více prosazovat výzkum vlivu lesního prostředí na lidské zdraví. Nešlo o žádnou ezoteriku ani o nový sportovní trend, ale o hledání způsobu, jak lidem ulevit od stresu a každodenního přetížení. Petr Vaněk se k lesní terapii dostal v osobně náročném období, kdy ho to intuitivně táhlo právě do lesa. Postupně se z vlastní zkušenosti stala cesta, kterou dnes pomáhá objevovat i ostatním.
Pět smyslů, které v lese často necháváme spát
Na lesní koupeli se nezapojí jen oči, které obvykle sledují cestu před námi, ale také sluch, čich, hmat a někdy i chuť. Chvíli posloucháte vítr v korunách, jindy vnímáte vůni jehličí, dotknete se kůry nebo si všimnete, jak se mění světlo mezi větvemi. „V jednotlivých pozvánkách se vždy soustředíme právě na jeden z těch smyslů,“ popisuje Vaněk svůj přístup. Když věnujete pozornost jedné věci naplno, myšlenky na pracovní povinnosti, nedořešené e-maily nebo domácí seznam úkolů dostanou alespoň na chvíli méně prostoru.
Kde se lesní koupel odehrává a jak ji Petr Vaněk vybírá
Pro lesní koupel nestačí jen najít první zelenou plochu na mapě a vyrazit mezi stromy. Petr Vaněk si vybírá místa, která má osobně prošlá, a sleduje, co konkrétní les nabízí, kolik je v něm prostoru a jakou atmosféru vytváří. „Mám je po celé České republice, v okolí Prahy i na Vysočině,“ říká o svých oblíbených lokalitách. Každý les je jiný, a právě proto se jednotlivá setkání mohou zaměřovat na odlišné zážitky a smyslové vnímání.
Co lesní koupel dělá s tělem a hlavou
Pobyt v přírodě může pomoci zklidnit mysl, zmírnit napětí a na chvíli vystoupit z kolotoče starostí, které se během týdne postupně hromadí. „V Japonsku zjistili, že když budou lidi chodit na delší dobu do lesa, tak to prospívá jejich psychickému i fyzickému zdraví,“ říká Petr Vaněk. Po pobytu v lese se u některých lidí krátkodobě snižuje hladina stresového hormonu kortizolu a může klesat také tepová frekvence či krevní tlak, vysvětluje studie s názvem Vlivy lesního koupání na hladiny kortizolu jako biomarkeru stresuvedená Michele Antonell. Její největší předností tak může být spojení jednoduchého pobytu venku s vědomým odpočinkem, při kterém nemusíte nic dokazovat ani podávat výkon.
Petr Vaněk ukazuje, jak se v lese zastavit a dopřát si chvíli pro sebe
Při lesní koupeli nemusíte umět meditovat, znát názvy stromů ani mít zvláštní vztah k přírodě. Stačí přijít, zpomalit a dovolit si chvíli nic neřešit, což bývá pro člověka zvyklého na neustálou aktivitu překvapivě obtížné. „Když je člověk několik dní v lese, tak se celkově pročistí, má to benefity nejen pro lidskou mysl,“ dodává Petr Vaněk. A právě v tom je kouzlo celé metody: z lesa neodcházíte s dalším úkolem na seznamu, ale můžete si odnést větší klid, uvolnění a pocit, že jste zase na chvíli byli sami se sebou. „Lidi odchází z lesa uvolnění, vyrelaxovaní a zároveň jsou sami v sobě,“ uzavírá.
Někdy nemusíme hledat další způsob, jak všechno zvládnout, ale jen vyrazit do lesa, zpomalit a znovu si všimnout světa kolem sebe.
